45. měsíc

21.6.2013

• • dnes jsem vzal Juli ze školky "po-o"

  • odpoledne jsme jeli na koncert Jarka Nohavicy do Hranic na Starou Střelnici. Bylo to fajn, Juli seděla jako u vytržení, tleskala a snažila se i zpívat. Chytlavé a pro sítě uchopitelné melodie slavily úspěch. Jediný škraloup byl, když Nohavica odmítl jít ven dát autogramy. Ale co už

22.6.2013

• • dopoledne svatba bratrance Michala a Lenky - poprvé si vzala náušničky, co dostala od babičky Emilky

  • odpoledne výlet do Teplic nad Bečvou

  • cestou z nádraží jsme se stavili na nádvoří u Aničky - dali jsme si grilované kuře a klobásu. Juli se hned ztratila na skluzavku a houpačku. Když jsem vykoukl, kde je, tak vidím, že sedí jako paša na houpačce a u ní jakýsi chlapeček a holčička (plus mínus starší o rok až dva) a houpají ji.

23.6.2013

• • oběd a posezení u babi Lidy - naučil jsem ji "Novou hru" - kámen, nůžky, papír - Pochopila to okamžitě a od té chvíle s ní musel každy hrát tu "Novou hru" .))

28.6.2013

• • dnes v noci se probrala, sama slezla z postele a šla na záchod, že se jí chce čůrat. Poprvé, co se takhle probudila sama od sebe. V noci se nepočurala ani jednou od té nehody někdy v lednu, když měla ještě po vánočních prázdninách trochu nervy ze školky.

29.6.2013

• • dnes jsme jeli na víkend na Ramzovou za Kolečářovýma - lanovkou jsme se vyvezli nahoru na Šerák. Holky byly nadšené. Nahoře jsme si dali polívku a vyrazili směr Černava. Cestou jsem se stavil na nedalekou kešku a v krabičce jsem našel náš záznam z letní dovolené v roce 2009, kdy byla Jůlinka ještě "zabalená" v bříšku. Zajímavý pocit, hlavně, že to strašně rychle letí a člověk si musí vážit každé chvilky, kterou může s malou strávit, protože než se nadějeme, bude z ní velká slečna. I když to je už i teď :). Malé holky šlapaly statečně, Barča si ce v půli cesty usnula tátovi na ramenou, ale přesunuli ji do sedačky a šlo se dál. Eliška je takové éro na gumě, pořád hopsá, poskakuje a tak s sebou za tu cestu 3x švihla na zem - jednou koleno, podruhé noha a potřetí hodila o šutr ytakovou šipku do dálky, že to málem bylo na světový rekord v letu plavmo :) Jůlinka mezi šutrama šlapala se mnou za ruku, hledala si nejlepší cestičku a tím jsme se bavili skoro celou cestu. Je moc šikovná

  • zpátky dole u stanice lanovky jsme si pak odpočinuli (hlavně já, protože jsem nesl spící Julču poslední 2 km z kopce dolů). v restauraci jsme si dali oběd (Juli po položení na lože ze židlí okamžitě procitla a už se zajímala, co bude k jídlu :))

  • před nedalekou restaurací měli dětské atrakce, soutěže , povození na koních apod, vše zadarmo (což nás velmi mile překvapilo). Juli si tak zatřílela z luku, na gumovém laně přivázaném na stromě se snažila dosáhnout na cíl, chodila po napnutém laně jako provazochodec, zaskákaly si na nafukovacím hradě a trampolíně, svezla se na koni, zkrátka suprové zážitky- A potom jsme šli s Luďou a děckama na další nedaleké hřiště a to byla naprostá bomba. Komplex dřevěných prolézaček, pirátského kapitánského můstku s dalekohledem, kormidle, pirátskou vlajkou, dlouhá chodba až do hradní věže (ve výšce dobrých 5-6 metrů). Prostě supr, jako dítě i jako rodič jsme byli nadšeni. Nemohli jsme je odsud po dvou hodinách sloupnout.

  • večer jsme ještě opekli špekáčky a pak šup do postele. Po dni plných zážitků se to spalo jedna radost.

30.6.2013

• • ráno pršelo, ale postupně přestalo. Balili jsme a holky si malovaly (Juli nakreslila svou novou virtuální kamarádku Zuzku ze školky - žádná takové neexistuje, zase ta její fantazie)

  • Jenom jsme se zašli projít s Kolečkama do nedaleké restaurace (u toho suprového hřiště), uvnitř měli dětský koutek. Pak jsme se přesunuli na oběd do druhé restaurace (tam, kde byly včera ty atrakce) na řízkové hody. Abych zabavil holky, tak jsem s nima šmejdil po hotelu a jezdili jsme výtahem.

  • Doprovodili jsme KOlečka na vlak, mamka našla 30 čtyřlístků, já, který v životě nenašel ani jeden, jsem našel rovnou pětilístek.

  • Juli usnula asi 5 minut po vyjetí z Ramzové a probudila se na Kokoráku před Přerovem. Takže pohoda.

  • doma si pak malovala, hrála s plastelínou, zase mě organizovala co budu a nebudu, hráli jsme chvilku osadníky...

  • večer jsme museli Jůlince ošetřit ouška Framykoinem, zhnisalo jí jak levé, tak pravé (a to pravé teda pořádně). Chudinka, byla statečná, až mi to rvalo srdce, ale musel jsem jí to znovu protáhnout tou náušničkou z oceli namazanou mastičkou. Dívala se na pohádku, jako bolestné dostávala jednu lentilku za druhou a vydržela to teda dobře. Za chvilku už nevěděla, že se jí něco dělalo.

4.7.2013

• • ráno měla jet k Přibylům na zahradu za děckama, ale pak změnila názor a chtěla raději do školky.

  • vzal jsem jí domů po-o, hrála si, ale byla jakási unavená, sama usnula. Odpoledne po spaní byla jakási teplá, tak jsem změřil teplotu a měla 38,5

  • v noci se to zhoršilo na 39. Dali jsme nurofen

5.7.2013 - 7.7.2013

• takže z dovolené asi nebude nic, malá má pořád vysoké teploty (38,5 - 39,5). jinak příznaky žádné, trochu nudle u nosu, ale tu má stabilně od jara.

  • dostat do ní nurofen (sladký gel) začínalo být čím dál větší utrpení - hrála úplné herecké etudy - byla strašně unavená, začala zívat a dělala že spí, jenom aby nemusela papat medicínku. Ječela, plakala, prosila, fňukala - nepomáhalo prošení, vysvětlování, posléze i vyhrožování. Nakonec jsme zvítězili, ale ten boj.... Bohužel už jsme musleli i "vydírat", že odneseme všechny hračky, že bude muset do nemocnice apod.. pak to teprve začalo trochu fungovat.

  • v neděli už ale měla 40,3, tak jsme jeli na pohotovost. Vzali jí krev (poprvé) - no zvládla to naprosto skvěle, vůbec neplakala. Dostala paralen a asi za hodinu ožila a byla to stará skotačivá Jůlinka. Předepsaná antibiotika jsme tedy ani nevyzvedli, vypadalo to, že je vše na dobré cestě.

  • dnešek (7.7) bych asi považoval za den, kdy začala regulérně říkat R (a taky ho cpát skoro všude, i tam kam nepatří :). Pryšáček místo plyšáka, rekrama či regrace. Je to s ní prča. Teď piluje Ř...

8.7.2013

• • v noci ale znovu 39,5, takže zábal a boj s "medicínkou". Ráno stejná teplota.

  • u paní doktorky narváno, dostaly holky sprda, že se neobjednaly a že jsme hned nenasadili antbiotika. Píchli jí do prstíku na krev, paní doktroka diagnostikovala Angínu jako vidle. Divila se, že si Jůlinka na nic nestěžuje, podle ní by jí mělo bolet v krku a trochu ouška, ale Juli nám celou dobu tvrdila na naše dotazy, že jí nic nebolí, jenom sem tam hlavička. Takže antibiotika a ležet. Tedy ani spolčácká dovolená přístí týden nebude :(

9.7.2013

• • teploty ustoupily, už má pod 38 (37.5-38), celé odpoledne si hrála (po poledni sama usnula a spala asi 2,5 hoďky)

11.7.2013

• • konečně stará dobrá Jůlinka. Sice ještě musíme kapat do očí a musí užívat medicínu, ale už se nebrání, vidí, že jí to pomáhá a spolupracuje. Navíc jsem vymyslel fintu - měl jsem unavené oči z počítače, tak jsem si koupil Ocu flash a ona kapala do očí mě a já potom jí. To brala, a už se tak nevzpouzela.

14.7.2013

• • jeli jsme pro babičku Lidu na Rusavu a vzali jsme i babi Emilku. Cestou jsme potkali daňka, který nám skočil přímo do cesty. Vybouchly arbagy, auto na maděru. Naštěstí jsme byli v pořádku, já jen trochu odřenou ruku. Juli to vzala skvěle, naštěstí žádné trauma z toho nemá, i když teda zážitek nic moc. Řeší to tím, že o tom neustále mluví a vykládá to na potkání každému. "Ten daněk nám skočil na autíčko a vybouchly arbagy a tatínek má nemocnou ručičku, ale to se zahojí a daněk neznal pravidla a ani barvičky - červená stát, žlutá připravit se, zelená jeď a teď je mrtvej a bude z něho dobrej guláš". Takže jsme bez auta, ale zdraví.

Chceme si zapamatovat:

• • sprchování (masáže zad, mytí vlasů)

  • už je "velká holka" - sama si už řekla a nechodí na nočník, ale rovnou na záchod a nepotřebuje k tomu ani asistenci

  • přendali jsme nové náušničky

  • krásně už říká R a Ř - u některých postaru naučených slov sice ještě říká L a Ž, ale hrčí jí to tam čím dál víc.

  • hraje si na různé postavičky, krásně maluje, vymýšlí si, fantazii má velkou.

  • hraje na mobilu logickou hru Flow free (spojování kuliček) a bez problémů zvládá 5x5, 6x6 a z menší občasnou pomocí i 7x7... je fakt dobrá.

  • už hodně omezila fňukání a kňourání - většinou hned pěkně poprosí, že něco chce a když není po jejím, tak místo brečení taky zkouší tu lepší varinatu - pěkně poprosit ještě jednou (většinou se to týká sladkostí, či pokračování v hraní místo spaní apod). Zabere na ni už domluva, že třeba ještě tedy jednou něco může udělat a pak bude dělat to, co chceme my.

  • je samostatná jednotka ve všem - oblékání, svlékání, obouvání, vyzouvání, jídlo, záchod (mimo utření zadničky), mobil ovládá líp jako maminka :)

  • po nemoci se zase změnila z protivné a odmlouvající holky na hodnou holčičku

  • maluje písmenka na záda a nebo si nechá malovat na svoje a poznává, co je které zač. Jde jí to.

"Vejšplechty":

• Já mám špatný mluv.

• půjdeme se pistolit, jo?

• to ještě není ten Teplic...! (Teplice)

• Táto, nedělej hovadiny, prosím tě...

• Pryšáček (plyšáček), rekrama, regrace