24. měsíc

«-- zpět na 23. měsíc

15.9.2011 (23m+1)

• • dopoledne byly s mamkou v Jungli. Juli si sama řekla, že chce na nočník a vyčurala se!!!! Po měsíci přesvědčování se konečně karta obrací

  • stejně tak i na laguně, kam šly odpoledne s babičkou, se vyčurala na trávu.

  • Na laguně "řídila" člun jako stará profesionálka

  • k večeru jsem si pro ni přijel na kole k babičce

  • doma jsem ji dal koupat. Telefonoval jsem, když po mě začala pokřikovat tati, tati. Dotelefonoval jsem a hrnul jsem se za ní. Stála ve vaničce, že chce dělat ble. Sundal jsem ji tedy dolů, dal na nočníček a ejhle, vyčurala se.

  • Pak se dívala na ovečku a tak se do ní "ponořila", že zapomněla říct a počurala ručník, na kterém seděla. Nicméně dnešní den je průlomový, konečně už stíhá vydržet až na nočník.

16.9.2011 (23m+2)

• • ráno sama vstala a zabavila se - starala se o miminko - zabalila ho do deky a nosila po bytě.

  • v 10:30 jely do Troubek za Lukáškem

  • celý den si to tam těžce užívala, mám to tam moc rád a hlavně si ráda hraje s Lukáškem

  • kolem čtvrté jsem pro ně přijel, Juli se zrovna probudila

  • zavezli jsme mámu do kadeřnictví a šli jsme vedle do dětského koutku v Zumba centru. Juli mě donutila vlézt si do dřevěného domku, kde mi servírovala jídlo. Poprvé použila slovo "prosím" když mi něco podávala...!

  • Pak začala pokřikovat ble, tak jsme letěli na záchod, tak samozřejmě nic. Pak jsem zjistil, že je tam i nočník, tak mi to pak 3x ušetřilo cestu. Nicméně jednou si tam trochu crbnula, takže aspoň malý úspěch. Nechal jsem ji skákat bez plínky, a po čtvrt hodině najednou celá nešťastná stojí rozkročená - počurala se... Chjo... V autě jsem ji převlekl, zajeli jsme domů pro kolo a vyrazili ještě na podvečerní projížďku

  • Cestou jsme se stavili za tetou Aničkou do Prioru, dlouho jsme ji už neviděli.

  • Dali jsme si v Cylindru zmrzku, objeli rybník a jeli domů. Ještě jsme nakoupili večeři v Penny.

  • Doma se okoupala. Po koupeli mi stála za zády na sedačce a našla mi na krku štípanec - "aú, tatí, aú.... komár" a pofoukala mi to. ... no není sladká? :)

  • Dostala kaši, 2 Ovečky a i přes mírné protesty, že chce ještě, jsem ji šel uspat.

  • Byla taková rozjívená, dělala blbiny, tak jsem ji nechal. Za chvíli chtěla, abych zpíval mimí... Nereagoval jsem, čekal jsem, až poprosí. Ona nic, za chvíli přestala žadonit, chvilku bylo ticho a pak jsem slyšel: "Niná, mimí..." a spustila "mimí, mimí, mimimimí...". Začala si sama zpívat, až usnula :))) Bobíšek.

17.9.2011 (23m+3)

• • dnes jsme jeli za přerovskou babi. Měla svátek, tak udělala slavnostní oběd - pečenou kačenu, knedlík a zelí. Naprosto excelentní, moc se jí to povedlo.

  • Aby se nemuseli všichni mačkat v kuchyni, tak jsem vzal Juli na odpolední spaní ven (normálně spí v obýváku na posteli, ale aby si tam mohli ostatní dát kafe). Do kočárku jsem ji dávat nechtěl, nakonec jsem ji naložil do auta a i přes její protesty, že nechce jet pá, jsem vyjel kolem Želatovic směr Domaželice. Než jsem to otočil zpátky na Přerov, už spala. Dovezl jsem ji domů, kde jsem ji přenesl nahoru do její postele

  • Spala asi hodinu, pak se probrala s pláčem. Šel jsem za ní a ještě znovu usnula na další hodinu.

  • Pak cvakly dveře a hlásila, že chce dělat ble. Hned jsem jí sundal plínku a už měla boba na půl cestě. Rychle na záchod a stihli jsme to :).

  • přijeli jsme zpátky k babi, kam mezitím přijela i lověšická babička, tak byl obývák plný lidí. Ještě pak dorazil i strejda Jarek a Alenka s Medvídkem.

  • cestou domů jsme se ještě stavili na hřišti u baráku, ať se ještě trochu vylítá.

  • večer pak usnula i s mamkou.

18.9.2011 (23m+4)

• • dopoledne jsme jeli na lagunu (máma šla odtud pěšky pomoct babi vařit oběd), kde si hopsala na trampolíně, řídili jsme člun (na souši), hrála si v písku. Potom šla ještě na trampolínu, a těsně předtím, než jsme chtěli jít, tak při posledním skoku nějak špatně dopadla a asi si něco pochroumala v nožičce. Špatně na ni došlapovala, že má au pod kolínkem.

  • cestou k přerovské babičce na oběd mi pak usnula na velkým kruháči, tak jsem ji pak jen přenesl do postele. Postupně jsme se v obýváku sešli všichni a svorně jsme tam chrupkali s ní - mamka, babi a nakonec i já. Spali jsme do cca 14:00. Pak se Juli najedla jen trochu polívky, druhé jídlo nechtěla.

  • pořád špatně chodila, nakonec babička diagnostikovala asi natažený sval na lýtku, tak jsme jí to namasírovali. Bylo to asi trochu lepší, ale pořád to nebylo ono.

  • Jeli jsme na výlet na Helfštýn do lesa. Juli nechtěla chodit, pořád se chtěla nosit za krkem. Nakonec se nám ale přece jen podařilo ji ukecat a pomocí klacíků se rozchodila. Měla 2 klacíky jako lyžařské hůlky. Měli jsme krásný výhled na hranický viadukt, kde každou chvíli jezdily vlaky, takže byla motivačka pro Juli.

  • cestou zpátky na parkoviště mě asi 50 metrů od auta počurala - neměla plínku. Přitom jsme se jí pořád ptali, každých 50 metrů ji dávali čurat na travičku. Nezbeda jedna :)

  • Doma jsme ji potom udělali pěnovou koupel, to se jí líbí. Při večerním hraní (dělali jsme blbosti, kdy si na mě (ležícího) stoupla a držela balanc) to vypadalo, že nožičku už tak moc nešetří, tak možná jí to už tak moc nebolelo. Uvidíme zítra, kdyžtak zajdeme k paní doktorce.

  • večer klasicky nechtěla spát, tak vymýšlela kde co, aby mohla jít do obýváku. Nakonec po hodině přece jen zabrala.

DOVOLENÁ Lipno 2011

24.9.2011 (23m+10)

Ráno se vzbudila okolo čtvrt na pět a do pěti nechtěla usnout. Pak jsme spali do 8. Pomohla mi nachystat snídani - na židli mi asistovala u linky a mazala se mnou máslo se sýrem na chleba. Posnídali jsme a chvíli si hrála. Pak jsme zavezli babičku a tetu ZLatku do Olomouce. Mamka mezitím doma balila. Cestou zpátky už skoro usínala, ale ještě se miji podařilo udržet.

Doma jsme dovařili oběd a pojedli. Juli si mezitím dávala Krtečkové hody, aby jsme měli trochu volné ruce na balení a chystání se na cestu. Oproti původnímu plánu jsme měli nakonec jen 2 hodiny zpoždění :). Místo kolem půl jedné jsme odjížděli ve 14:30. Juli už byla díky tomu časovému skluzu tak akorát uložit do postele, ale podařilo se, že vydržela až do auta.

Spala celou cestu po dálnici, tedy nějakou hodinu a třičtvrtě. Jakmile jsem zpomalil u sjezdu na normální silnici, tak se probrala. Ještě asi třičtvrtě hodiny jsme jeli, ale pak jsem zastavil u jakési dřevěné restaurace. Byly tam dětské prolézačky, skluzavka, takže značka ideál. Odpočali jsme si, dali něco na jídlo (to už bylo o poznání horší, než prostředí, včetně pomalé a zmatené obsluhy), Juli si pohrála a po necelé hodince jsme jeli dál. Čekala nás ještě přes hodinu jízdy. Přesně v 19:00 jsme konečně po 4,5 hodinách dorazili do Frymburku.

Hotel Frymburk jsme našli hned. Ubytovali jsme se. Pokoj byl v prvním patře, výhled do protější budovy :-/. Takže nic moc. Nakonec jsem na recepci zaloboval a slečna recepční nám slíbili pokoj ve 4. patře s výhledem na Lipno. Sice za příplatek, ale co už, dovolená je dovolená.

Už jsme se jen trochu prošli po hoteli, abysme věděli, kde co je a šli jsme na pokoj. Juli si ještě pěkně hrála s její oblíbenou knížkou s vláčky a pak už jsme šli spát. Juli odpadla docela rychle, my s mamkou o chvíli později taky. Přece jen to cestování bylo celkem náročné.

25.9.2011 (23m+11)

Ráno nás neprobudilo sluníčko, ale venku byla mlha. Což signalizovalo jediné - krásný slunečný den. A taky že ano. Nicméně tím to končilo. Asi jsme nějací nároční, nebo jsme divní, ale dneska byl den, kdy to bylo všechno nějaké "divné".

Na snídani jsme vyfasovali dětskou židličku, která byla špinavá (nechal jsem ji očistit), pak jsme zjistili, že je i pochroumaná a pro dítě nebezpečná (hrozilo, že se z ní vyklopí). Nechali jsme ji tedy zase odnést a Juli se najedla na normální židli. Výběr byl dobrý, co se týká jídla, no problem, ale stolování docela nic moc. Na ubrusu fleky, příbory prostřené přímo na tom ubrusu, kdyby to aspoň bylo na ubrousku. Ehh...

Po snídani jsem si šel s Juli hrát do dětského koutku a mamka si šla lehnout na pokoj. Jul ji v noci utlačovala, tak se moc nevyspala. V herně byl domeček, do kterého mě Juli hned nasáčkovala a začala mě obsluhovat. Byla tam kuchyňka, tak mi dávala kafíčko (dostala mě, když si vzala druhou konvičku, cosi si švitořila a nalívala mi z ní do kafe "míko"). Moc hezky jsme si pohráli.

Když nám trochu slehla snídaně, tak jsem se převléknul do plavek a hurá s Juli do hotelového aquaparku. Dětské bouzdaliště mělo vodu tak akorát (teplotně i hloubkově). Juli tam byla naprosto spokojená. Přelívala si vodu z konvičky, dováděla ve vodě, snažila se plavat, držela se rukama okraje, kopala nožkama a "brblala" do vody. Pak jsem ji vzal na tobogán. Moc se na něj těšila, ale dojezd byl trochu rychlejší, než jsem čekal, tak jsme udělali vodní gejzír a Juli to schytala vodou přímo do obličeje, což se jí zrovna dvakrát "něpáčilo". Ale sotva jsme zase vzezli do malého bazénku, tak byla v pohodě. Ještě jsme se tam stačili seznámit s malým klučinou, který se potápěl. Já jsem to v tom půl metrovém bazénku zkoušel taky a Juli z toho měla děsnou prču, když jsem se před ní vynořil. Pak jsme udělali vláček, naháněli jsme se tam - supr...

Mamka si mezitím krásně odpočila, jak sama říkala, tak supr válecí dopoledne dlouho nezažila. Juli byla po bazéně úplně odrovnaná, takže po pár vztekacích scénách usnula. Původně jsme chtěli jít ven na procházku, ale když už se začala klást v posteli, tak ji mamka uspala tam a my si taky mohli odpočinout.

Spala až někdy do dvou hodin, pěkně si odpočala. Takže jsme sbalili věci a přestěhovali se do slíbeného nového pokoje. Výhled asi nejlepší, jaký z hotelového komplexu může být, nicméně nábytek starší než v původním a hlavně menší postel. Sice s jednolitou matrací, ale na molitanovém podstavci a bez bočnic, takže příšerné měkké ležení. To ta postel v původním pokoji byla naprosto luxusní.

Tak nějak jsme od hotelu čekali asi trochu víc. Být recenzent, tak jeho honosné 4* zařazení srazím minimálně o jednu hvězdu. Sprcha na původním pokoji s ulomeným držátkem, Signál v TV na úrovni pokojové antény (ne, že bych na dovolené chtěl sledovat TV a byl to zásadní problém, ale očekávám trochu úroveň), stěna v pokoji se šmouhou, odchlípnutá zásuvka.... Sice drobnosti, ale vzhledem k ceně - no nevím. Nový pokoj na tom byl podobně, jediné plus byl výhled a lednička na pokoji. Aspoň tam byla sprcha i zásuvka v pořádku :). A jak jsem pak večer zjistil, ještě jeden zásadní problém tam byl - zásuvka s Internetem byla za dlouhým težkým stolem s ledničkou, takže dostat se k ní znamenal stůl odtlačit a pak zase vrátit zpátky. Ale to už byla jen třešinka na dortu :)

Celí rozladění jsme se vypravili na procházku ven. Já jsem to celou dobu v hlavě řešil, takže se mnou nebyla moc řeč. Zašli jsme si do nedalekého penzionu Florian na oběd. Polévka přesolená, moje hlavní jídlo nic moc. Aspoň těstoviny se špenátem a kuřetem co měla Juli s mamkou napůl byly dobré. No taky ta cena odpovídala. Nechápu co stojí 145,- na těstoviných, pár kouscích kuřecího, trochu špenátu a sýru. No dnes fakt už nic neřeším...

Po jídle jsme se vydali po cyklostezce kolem lipenské přehrady. Sluníčko svítilo o stošest. Juli počurala travičku (což je úspěch, zásadně stále hlásí ble až když ho vykonala, či právě vykovává). Našli jsme i dětské hřiště, kde se Juli vyblbnula, pak dokonce i prázdné hřiště na plážový volejbal. Vybalili jsme pískové hračky a Juli byla spokojená. Uděli jsme tunel, Juli důkladně pocukrovala přilehlý chodník, udělali jsem bábovičky.

Sluníčko se už začalo sklánět nad obzor a my se taky vydali zpět k hotelu. Ještě jsme si chvíli pohráli na pokoji (Juli si našla zábavu v dětské postýlce - naučila se rozepínat a zapínat "mašinku" - zip na vchodu do postýlky).

Pak jsme vyrazili na večeři. Vzhledem k tomu, že jsme si nepřiplatili polopenzi, tak jsme si v restauraci dali pizzu a Julii filé na přírodno s bramborem. Juli se chtěla jít podívat na rybičky v recepci, tak jsem jí vyhověl. Odtud už to byl jen krok do herny a ani jsem se nenadál a už jsem zase seděl v domečku a Juli mě nalívala kávou :))) Dalo mi práci ji odsud dostat, aby nám nechladla večeře. Nakonec jsem ji ukecal, že zaneseme kávu mamince. Poctivě ji i s lžičkou nesla přes celý lobby bar až do restaurace. Pizza byla jakž takž, dětské jídlo "okrášlené" pepřovým posypem kolem jídla jsme už s mamkou nepochopili. Juli to celkem jelo, akorát, že si zase chtěla jít hrát do herny, takže jsme museli s ohledem na ostatní hosty vytáhnout mobil a uplatit ji Krtkem. Tím jsme ji udrželi na židli a vsoukali do ní skoro celou porci.

Na pokoji jsme ji už pak jsem osprchovali a za chvíli už hnípala... Snad to zítra bude lepší. Vznesl jsem na recepci požadavek, jestli by nešlo něco udělat s tím spaním, tak prý se mám zeptat zítra ráno :) Tak možná se budeme zase stěhovat. Aneb jak poznat všechny hotelové pokoje v jednom týdnu :). Asi jsme fakt divní :)...

26.9.2011 (23m+12)

snídaně, bazén, Lipno - Juli cestou usnula (po bazéně se nedivím), procházka se spící Julkou, házení kamínků do Lipna, trapas v pizzerii, kdy jsme odešli, protože jsme zjistili ty ceny)

nakonec jsme jeli do hotelu Maxant ve Frymburku. Tak jsme se najedli, i když ceny byly víceméně podobné, ale jídlo bylo dobré (polévka byla poctivá, skoro jako od maminky).

potom jsme jeli k nedalekému hotelu Kupec, kde byla trampolína. Juli si zaskákala a vyblbnula se. Na hotelu jsme pak šli společně na bazén. Na večeři jsme šli kolem půl osmé, lítal tam netopýr.

Juli chtěla pořád vařit v herně.

27.9.2011 (23m+13)

Ráno jsme si šli všichni zaplavat ještě před snídaní. Po snídani jsme vyrazili k přístavišti přívozu, nechali se převést na druhou stranu do Frýdavy, odtud je kousek osada Svatý Tomáš a nedaleko hrádek Vítkův Kámen.

Juli asi po 2 minutách usnula :). Takže jsme ji nahoře (je to nejvyšší položený hrad v ČR) přemístili do kočárku a ta chrupkala hodinu a půl. Seděli jsme po hradbami na lavečce a užívali si lesního vzduchu a slunečné pohody.

Juli se probrala, vyšli jsme si nahoru na vyhlídku, je odsud krásný výhled na Lipno a Rakousko až k Alpám. Juli se tam ale moc nelíbilo, hned chtěla jít dolů.

Odsud jsme se autem vydali do Rakouska. Jen tak na čumendu. Vzali jsme to přes kopečky, ale tam nás zastavila oprava mostu, tak jsme to museli zase objet kolem Lipna. Do Rakouska jsme přejeli v guglwaldu a pokračovali do Helfenbergu. Zaujaly nás všude vysečené louky, pěkné silnice. V Helfenbergu jsme viděli ceduli s názvem Pibersteinburg, tak jsme tam odbočili. Asi po 3 km jsme přijeli k hradu, který byl ale zavřený. Stejně to byl asi nebyvatelný, nicméně střechu měl krásnou, novou. Tak jsme se tam jen prošli, vyfotili a jeli jsme zpátky dolů do vesnice a zpátky do hotelu.

Večer na bazéně si nádherně hrála v bazénku, sama se začala polopotápět (měla uši ve vodě), držela se za okraj, ruky a nohy natažené, splývala s vodou. Nemohl jsem ji odsud dostat.

Po koupeli jsme šli dolů na bar, kde jsme si dali drinky (když máme to výročí svatby), Juli dostala od pana barmana taky jahodový koktejl grátis. Já jsem si pak ještě jeden drink vzal na pokoj. Juli si na pokoji ještě chvíli hrála, pak dostala 3 Ovečky na dobrou noc a usnula. A my s mámou svorně s ní :)

28.9.2011 (23m+14)

Ráno bylo super - vyspali jsme se do růžova, Juli se po mě povalovala, přitulila se a hladila mamku po paži. Pak nás lechtala. Mamku díky prášečku nebolel zub, takže se taky vyspala. Juli udělala bobek do nočníku.

Po snídani si Jůlinka hrála s plastelínou, moc jí to baví, vydrží u toho klidně i hodinu. Já jsem mezitím hledal podrobnosti o dnešním výletu do Zoo Ohrada v Hluboké. Před 11 jsme vyrazili. Cesta trvala hodinku, Juli samozřejmě usnula. Vzhledem k tomu, že jsme včera utratili poslední peníze v hotovosti (protože všude platím kartou, tak jsem jí moc nebral a to se nám dnes stalo osudným), tak jsem cestou zastavil u bankomatu v Kauflandu v Českých Budějovicích. Jenže problém byl v tom, že jsem si sice peníze těsně před ojdezdem převedl na účet, ke kterému mám platební kartu, nicméně ono ještě nejakou dobu trvá, než jsou k dispozici v bankomatu. Podle dřívějších zkušeností do byly 2-3 hodiny. No, zkusil jsem to a ... samozřejmě nic. Zůstatek na účtu: NULA. Hmm, drobný problém, protože jsem měl v kapse nějakých necelých 100Kč. Na celodenní výlet nic moc a v zoo asi vstupenky na kartu koupit nepůjdou...

Přijeli jsme do Hluboké, tam byl taky bankomat. Zkusil jsem to tedy ještě jednou, ale opět nic. Docela prekérní situace, hodina jízdy za námi a kde vzít hotovost? Jediné, co jsem měl, tak bylo nějakých 14 euro.

Přijeli jsme k zoo a parkoviště samozřejmě placené. 50Kč... Už se ke mně hrnul hlídač s lístkem, tak jsem ho zarazil, že máme drobný problém s hotovostí. Zeptal jsem se ho, zda neví, jestli je možné platit v zoo kartou. To nevěděl, ale že se klidně můžu zajet zeptat. Vjeli jsme tedy na parkoviště a já se šel zeptat do pokladny. No samozřejmě, že jenom hotovost. Pomalu jsem začal propadat panice, když mě cestou zpátky k autu napadlo, že mám ještě ta eura. Šel jsem znovu k pokladně a zeptal se paní, jestli je možné platit Eurama. No a paní pokladní říkala, že ne.. `Hmm, a je to v háji` honilo se mi hlavou.

"Ale počkejte, já jedu v pondělí na Slovensko, tak se mi to bude hodit" vytáhla peněženku paní pokladní a vysázela 350,- Kč za mých 14Euro. Absolutně jsem nechápal, co se právě děje, ale byl to prostě "zázrak". Dala mi kurz 25,- Kč/Euro, když já jsem v pondělí platil 24,70. Byl jsem v tu chvíli tak překvapený, že mi to ani nedocházelo. Rychle jsem sbalil peníze, že jen dojdu zaplatit parkovné (už mám čím :)) a pak hned s rodinou dorazíme.

Máma tomu taky nechtěla věřit. Já jsem spěchal za panem hlídačem, abych mu dal těch 50Kč. Juli musela se mnou, jinak by mě nepustila. Pan hlídač zrovna řešil nějaká 2 auta a když jsem k němu přišel s hrstí plnou drobáků, tak se otočil, že nic nechce. Připadal jsem si jako ve snu, snažil jsem se mu to vnutit, ale on nechtěl ani slyšet. Takže jsem mu moc poděkoval a šel zpátky k autu. Fakt zvláštní den :))) Takže jsme si šli koupit lístky, "vrátili" jsme paní pokladní její dvoustovku za lístky. Stály 180,-, tak jsem pak říkal, ať si tu dvacku nechá za ochotu, že nám tak vytrhla trn z paty, ale nechtěla taky ani slyšet a dala mi ji zpátky. Takže dobří lidé se na světě pořád najdou.

V zoo byla Juli unešená zvířátkama - ptáčci, opičky,, oslík, vydry... Je to sice malá zahrada, ale hrozně příjemná a taková domácká. Bylo tam nádvoříčko s dětskýma prolézačkama. Juli si tam chvílil zaskotačila a my si poseděli na lavičce. Hned za náma pak byla voliéra se supama a krkavcema. Cestou jsem si nasbíral pár žaludů, bylo jich tam všude mraky. Takový mladý krkavec si přiletěl k plotu a měl jeden žalud v zobáku. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl jsem lákavou pochoutku. Sotva to zmerčil, dal si ten svůj do pařátků a skrz plot se ho snažil vzít ode mě. Opatrně si ho vzal, mezitím mu vypadl ten z drápků. Nabídl jsem mu tedy další a tak zase - do pařátků ten co měl v zobáku a už si bral ten ode mě. Tentokrát už byl šikovnější a podařilo se mu oba naskládat do zobáku. Juli samozřejmě chtěla dávat taky, takže když přiletěl zpátky, tak jsem dal žalud Julce a ona mu ho podala. Smála se tomu, jako by právě vyhrála Sportku :))

Kolem medvědů jsme pak prošli na velké zámecké nádvoří, kde byly dřevěné stoly. Tam jsme posvačili a po chvilce odpočinku se vydali dál. Museli jsme se vrátit kolem prolézaček zpátky k vydrám a pokračovali jsme dál do zahrady. Ta sousedí s Munickým rybníkem a tvůrci zahrady toho vtipně využili a voliéry s vodním plactvem jako jsou plameňáci, pelikáni, husy, kachny a další, umístili přímo na břeh rybníka a udělali tam taková mola (zasíťovaná), po kterých se chodilo nad rybníkem a mohli jsme tak zvířata pozorovat ze všech stran. Navíc na tom molu byl takový průzor, kterým se dalo krmit ryby a labutě v rybníku. U toho jsou krmítka, kde si za pětikačku můžou návštěvníci koupit granule. V životě jsem neviděl tolik kaprů najednou. To byla měla, jako při výlovu. Do toho se občas snažily přifařit labutě. No atrakce jako blázen :) Juli chtěla taky krmit, tak jsme obětovali 5 korun a nadšeně jim házela granulky, jenom to lítalo.

Když jsme se nabažili krmení, pokračovali jsme dál. Zbytek zahrady je ještě nedokončený a až na konci je areál s restaurací a dětskýma dřevěnýma prolízačkama propojenýma s ohradou pro malé kozičky. Hned vedle jsou pak poníci. Takže taková vděčná dětská zvířátka. Dětí tam bylo jako smetí. Jak se mezi kozama objevilo nějaké dítě s granulkama, hned ho oblíčily a nedaly pokoj, dokud ho neobraly o všechny pamlsky. Někdy to byl i "boj o holý život", kozy byly schopné i skočit na záda, jenom aby se dostaly k dobrotě. Cestou jsem zase nasbíral pár žaludů pro stýčka Příhodu, tak jsem je dal Julce a ta je nabízela kozám. Hned se samozřejmě seběhly, tak jsme rozdali 5 žaludů co jsme měli a raději jsme prchli z ohrady ven.

Na takové dřevěné lodi na pérách jsme se pohoupali, potom si Juli sama vylezla na 2,5 metru vyskou prolézačku (po lanovém žebříku) a po lanové opičí dráze (asi nějakých 3-4metry) prošla k skluzavce. Docela jsme hleděli, že to zvládla a hlavně, že se nebála dětí, které tam občas proběhly. Pak si začala hrát s kamínky...Moc se jí tam líbilo. Zašli jsme si na jídlo nahoru do restaurace. Vařili tam výborně, moc příjemná obsluha i prostředí. A dalo se tam platit kartou...

Cestou k východu jsme si doprohlíželi, co nám cestou tam uteklo. Venku si Juli ještě zaházela kamínky do vody a pak jsme už nasedli do auta a jeli. Cestou jsme se ještě stavili v Kauflandu v ČB. Bankomat mi stále hlásil zůstatek NULA. Hmm, tak nakonec asi měla mamka pravdu, že díky tomu dnešnímu svátku asi převody "něpremávají" jako ve všední den. No nevadí, v kauflandu berou karty a zítra už snad peníze budou k dispozici. V Kauflandu si mamka chtěla koupit knížku na čtení, Juli si tam vybrala obrázkovou knížku s tlačítky zvířátek apod, které vydávaly příslušný zvuk. Moc se jí to líbilo a nám taky, tak jsme jí ji vzali. Ještě v mléčných chlaďácích Juli neomylně zahlásila "Bobíka, jóoo". Ještě jsme Juli koupili župánek (při zkoušení ječela jako Viktorka, nesnáší zkoušení nových věci). U pokladny jsem zjistil, že za tu Julčinu kníčku chtěli 349,- Kč namísto 249,- , které byly uvedeny na cenovce na regálu. Šel jsem to reklamovat na informace, tam se mi po kontrole regálu omluvili a vyplatili 100,- rozdílu. Super, tak další hotovost do prázdné peněženky :))))

Osazenstvo auta svorně vytuhlo, Juli by spala ještě další dvě hodiny. Když jsme dorazili před hotel, nechali jsme ji ještě chvíli spát, ale pak už jsme ji probudili. Bylo šest hodin a co by dělala v noci, když by se teď vyspala. Na pokoji jsme se jen převlékli do plavek a už jsme spěchali do aquaparku. Tam se Juli zase vyřádila, dokonce se mi ji podařilo ukecat na dvě jízdy tobogánem (moc ho nemusí). V malém bazénku je šťastná jako blecha, začala si sama "poslouchat" vodu (ponoří ucho do vody), drží se okraje, natáhne ruce i nohy a nechá se nadnášet, brblá do vody a potápí se i s ušima. Tohle je docela pokrok, doteď nesnášela vodu v obličeji, ale tady je v bazénku jako vyměněná. "Umývá" mi hlavu, nechává si vodním proudem masírovat zádíčka, chodí po dně jako kačena (kouká ji jen hlava) a dělá další blbiny...

Po bazénu jsme se na pokoji osprchovali, Juli si pak sama hrála s plastelínou. Původně jsme chtěli jít ještě dolů na večeři, ale mamce se udělalo nějak špatně, chytla jí zimnice a tak jsme pak už jen vyčistili Juli zoubky, pustili jednu pohádku na dobrou noc a šup do hajan.

29.9.2011 (23m+15)

Takže mámina zimnice bude asi něco víc. V noci měla asi i horečku na střídačku se zimnicí. Bolela ji hlava jako střep, natekla jí pravá noha jako papuč. Nechali jsme ji tedy odpočívat a dopoledne jsem s Juli vyrazil na inline bruslích do Lipna. Je to nějakých 10 km po krásné cyklostezce. U auta jsem se přezul, nasadil sobě i Juli přilbu a posadil ji do kočárku. Juli z toho byla trochu zmatená, čekala, že pojedeme na kole. Ale nijak neprotestovala, jenom lakonicky komentovala situace okolo (autobus, "ka-ka není" - kačeny nejsou na vodě atd). Po 5 minutách jízdy začala usínat, tak jsem jí jen sundal přilbu a přikryl dekou.

Cesta vedla kolem vodní plochy, sluníčko svítilo, větřík pofukoval. Sem tam jsem potkal nějakého in-linistu či cyklistu, asi dvakrát "takykočárkovce" na bruslích :). Za necelou hodinku jsem doklopýtal do Lipna nad Vltavou. Tam jsem se přezul a vydal jsem se hledat bankomat. Po menší zacházce (díky neaktualizovaný TomTome i google mapy) jsem konečně vybral peníze. Hurá. Nazul jsem si zase brusle a tradá zpátky. Juli spala jako budulínek, probrala se až ve Frymburku, když jsem se přezouval nedaleko hotelu. Pospala si dobře, přes 2 hodiny. Já jsem si aspoň vynahradil celé léto, kdy jsem byl na in-linech pouze jedenkrát. Supr.

Mamce už po nás bylo smutno, ale zároveň jí bylo i špatně, spala skoro celou dobu, co jsme byli pryč. Musel jsem ještě rychle něco udělat do práce, tak se Juli zabavila sama s plastelínou. Pak jsem sebe i ji obléknul do župánku a šli jsme na bazén, aby měla máma klid a mohla spát. Ve vodě se Juli zase vyřádila.

Po návratu na pokoj jsem se díky nelepšící se situaci zavelel k odjezdu do Českého Krumlova, kde byla nejbližší pohotovost. Tam mamce potvrdili, co jsme se už předtím dočetli na Internetu - má růži. Infekční kožní onemocnění. Chtěli si ji tam rovnou nechat, ale to máma odmítla, že raději pojedeme domů. Byla z toho celá špatná, že nám kazí dovolenou, ale důležité je, aby se uzdravila co nejdřív. Takže jsme zase jeli zpátky na hotel, domluvili předčasný odjezd, sbalili si věci, ještě si zašli na večeři (celý den jsme vlastně nic nejedli) a o půl deváté jsme vyrazili na 4 hodinovou cestu domů.

Do Přerova jsme přijeli přesně o půlnoci. Jenže ještě další hodinu a půl musela mamka čekat na interně, protože paní doktorka tam zrovna řešila nějaký závažný problém. My s Juli jsme čekali v autě. Ještě před Přerovem se probudila a už neusnula. Snažil jsem se ji uspat, ale nedalo se. Po půl druhé konečně máma přišla dolů, že si ji nenechají (mají plno). Vyfasovala medikamenty, recept a rady do dalších dní. Musí ležet s nohou nahoře, snažit se vše desinfikovat (je to infekční první 3 dny). Někdy kolem třetí jsme se konečně dostali do postele. Juli byla tak rozebraná, že to vypadalo na dlouhou noc, ale já jsem díky vyčerpání skoro hned usnul, tak to asi taky nakonec zabalila a i s mámou usnuly.

Takže trochu nepovedený konec dovolené, nicméně užili jsme si co se dalo, počasí nám vyšlo nádherně a i přes drobné problémy s ubytováním to stálo za to.

30.09.2011 (23m+16)

Ráno jsme se probrali kolem osmé, tedy spíše Juli se probrala a po chvíli zevlování v posteli se vydala hrát si do obýváku. Raději jsem ji šel doprovodit (ač jsem nerad opouštěl teplý pelíšek), aby neztropila nějaká alotria. Mamce bylo trochu líp, už ji netrápi zimnice a horečka, nicméně se jí to přestěhovalo do nohy, která ji pekelně bolí a nemůže se na ni ani postavit. Takže máme doma klokana kříženého s plameňákem :).

Nasnídal jsem Juli a ona si pak sama pěkně hrála. Musel jsem opět něco řešit do práce, takže pak už se trochu nudila a tak jsme museli sáhnout k ovečce. Konečně jsme se dostali kolem jedenácté ven. Jeli jsme autem do Michalova na oběd, pak si pohrála na pískovišti. Pak zahlásila, že chce dělat hají, tak jsme sbalili hračky a šli do auta. Sotva jsem vyjel (směr Prosenice a Osek), tak usnula. Dal jsem si oseckou zmrzku a pak pomalu jel k Přerovu.

Probudila se zrovna když jsem dojížděl k domu, jako by měla radar :). Celá zpocená, růžové tvářičky. Mámě už bylo smutno, vůbec ji to už nebaví, nemůže nic, jen ležet. Juli si pohrála, já jsem zabalil věci na bazén a vyrazili jsme do Hranic do aquaparku. Tam byla naprosto úžasná. Začala se potápět až po uši, jenom jí čouhal nos a oči ven, dělali jsme blbiny, nechala se položit na záda na vodu. Prostě za ten týden na Lipně se ve vodě cítí jako doma, už jí nevadí voda v obličeji, nevadí jí ponořit uši. Paráda.

Domů jsme dorazili před osmou. Juli samozřejmě hned v Hranicích v autě usnula a spala jako syslík. Ještě jsem rychle vběhnul do Penny pro pečivo na večeři. Když jsem ji bral z auta, tak se probrala. Doma ale byla jako věchýtek, lehla si vedle mámy na pohovku a kladla se ke spánku. Jen jsem jí vyčistil zoubky, převléknul do pyžamka a sotva jsem ji položil na postel, tak spala. Měla akční den a hlavně ten bazén ji dokonale uondal.

1.10.2011 (23m+17)

Ráno jsme si docela pospali. Máma je pořád marod, sotva na tu nohu stoupne, takže táta na plný úvazek pokračuje dál. Dnešní den jsem se rozhodl, že vezmu věci pevně do rukou - už mě nebavilo, jak si Juli dělá srandu z nočníku. Posadil jsem ji na nočník a snažil se ji tam zabavit. Kupodivu jí to nevadilo a hned nestoupala, jak je jejím zvykem, anobrž se i i vyčurala. To bylo radosti. Dostala velkou pusu, jásala a vyřvávala na celý byt "pápá bobá". Padlo rozhodnutí - nebudu dávat Juli plínku. Zkusíme to. Uvidíme.

Dopoledne jsme si hráli doma, ještě jednou se mi zadařilo, aby se vyčurala (asi z 5 pokusů). Pak jsme se vypravili do Jungle. Tam nebyl až na dvě děti nikdo, ti navíc během půlhodinky odešli, takže jsme měli prolézačky sami pro sebe. Juli byla šťastná jako blecha, honili jsme se, jezdili na skluzavce, skákali na trampolíně. Pořád jsem se jí ptal, jestli chce čurat, už jsem si připadal tak trochu jako ohraná deska. Šli jsme to zkusit naslepo, ale nic. Asi za 5 minut stála na trampolíně celá nešťastná - a měla mokrý tepláčky. Nevadí, převlíkli jsme do suchého a jelo se dál.

Z Jungle jsme šli nahoru do restaurace Floria, kde jsem objednali jídlo. Nicméně Juli se mi postupně kladla do náruče a usínala mi v ní, tak jsem si to nechal zabalit s sebou. Doma jsme se podělili i s mámou (těstoviny s kuřecím masem a špenátem), ale Juli byla už vážně hotová, tak jsem ji šel uspat. Anžto jsem byl taky unaven, usnul jsem s ní. A spalli jsme jako dva budulínci až do čtyř hodin. Neznám nic lepšího, než odpolední spánek.

Pak si pěkně hrála - sama, občas nás zapojila, my se s mámou dívali na film Bylo nás deset, zkrátka taková rodinná odpolední pohoda. Kolem šesté jsem ji ještě vzal ven na hřiště. Bylo vidět, že jí to celý týden chybělo, kamínky, houpačka... Má ráda, když je v místech, kde je zvyklá. Hrála si na "jako" - jakože papala kamínky, naskládala si je na prolízačku, já si musel sednou naproti ní a "jedli jsme" :).

Večer jsem šel na florbal. Juli ale po vydatném odpoledním spánku nechtěla spát, takže když jsem kolem deváté přišel, tak ještě nespala. "Tatí, táátí" ozvalo se z tmavé ložnice. Rychle jsem se osprchoval a šup za nima do postele.

"Juli, kde jsi, já tě nevidím?" komunikoval jsem potmě s dcerkou.

"Tády." ozvalo se z prostředku postele. Lehnul jsem si na svoje místo.

"Tati mokrý," sáhla mi na hlavu a zhodnotila můj stav Juli. Mamka odešla a nechala nás o samotě.

Povídal jsem si s Juli a naučil ji odpovědět na otázku:

"Jak se jmenuješ?".

"Juli". Stačilo jí to říst jednou a už to uměla. Zkusil jsem tedy další otázku:

"A kde bydlíš?" (doma, napovídal jsem)

"do-da" zkoušela opakovat.... Projeli jsme si to celé ještě jednou -

"Jak se jmenuješ?"

"Juli."

"A kde bydlíš?"

"Juli" :))

Konverzace ji unavila a po půl hodince konečně usnula. Byl to naprosto úžasný den, moc jsme si ho oba s Juli užili. Škoda jen té máminé nohy, mohla být s námi, ale snad se brzo uzdraví.

2.10.2011 (23m+18)

• • dopoledne jsme šli do kostela - mamka Juli vyšňořila dvojitým culíčkem, sponečkama, modrýma šatečkama - moc jí to slušelo

  • na oběd jsme jeli k přerovské babičce. Juli moc chutnalo, konečně začala zase normálně jíst, poslední týden to byla hrůza, vyplivování jídla apod.

  • hned jak jsme přišli, tak jsem ji posadil na nočník a vyčurala se. Pak ale asi o půl hodiny později počurala babi postel a asi za dalších 10 minut se počurala na židli. Chjo, 2:1... :)

  • jeli jsme domů za mámou, svorně jsme spolu usnuli a spali skoro až do pěti hodin ... uff. :)

  • k večeru jsme zajeli do Lověšic za druhou babičkou. Nebyla doma, Juli plakala, že babi není. Ale ta byla jen v zahrádce u slípek. Za chvíli přijela. Juli si už mezitím pohrála s Ketynkou a malovala křídama na sklepě. Hned po přivítání babičku zapojila.

  • Stačila se taky počurat :-/, ale potom jsem to zkusil a vycedila pár kapek na záchodě. Takže celkové dnešní skóre je 3:2... No včera to bylo lepší, 1:2. Ale dnes to byla hlavně moje chyba, málo jsem se ptal.

  • večer jsme si hráli s pexesem, hledala stejné obrázky, jde jí to moc dobře. Kolem půl deváté si sama řekla, že chce jít spinkat, tak ji šla mamka uspat.

3.10.2011 (23m+19)

• • ráno se malá probudila a první co bylo, tak hledala tati (já jsem jel do práce na Vsetín). Po 10 dnech, kdy jsem s ní byl 24 hodin denně to pro ni asi byla změna :)

  • kolem desáté si ji vyzvedla babička, pěkně si pohrály, povařily všechno možné (s nádobíčkem)

  • pak si ji babi vzala na celý den (pěkně spapala oběd, po obědě usnula na hodinku a půl, poté šly na procházku na lagunu - pohrát si s kamínky).

  • v pět hodin nám ji babi dovezla až domů, šel jsem si pro Juli dolů - už zespoda na mě volala tátí na celý barák :)

  • doma se přivítala s mámou, byla ráda, že je zase s náma.

  • Hned jsem ji dal na nočník - a krásně se vyčurala. Pak si po půl hodině sama řekla, rychle jsme sundali gatě a zase se vyčurkala! Paráda.

  • moc hezky jsme si hráli, skládala kelímky, dívala kostičky do kostky, prohlíželi jsme si říkanky (seděla mi v klíně).

  • naučil jsem ji, že když mě zmáčkne pravé ucho, tak vypláznu jazyk doprava, když levé, tak doleva a když mě zmáčkne pod bradou, tak jazyk schovám s legračním zvukem. Její nadšení neznalo mezí :)))

  • pak jsme se podívali na večerníček. Pak ještě ovečku. Když jsem jí řekl, jestli uděláme "pivo", sjela jako šipka dolů a už ze sebe strhávala oblečení - pivo = pěna při koupání. Ještě jsem ji zkusil posadit na nočník. A zase se vyčurala.

  • Řádila ve vaničce zase jako černá ruka. Už je jí malá, snažila se tam lehnout na bříško, ale hlavička a nožičky jí trčely ven (viz. privátní video). Zase "malovala" pěnou kachličky.

  • po koupeli jsme pak dělali blbiny, rozdivočila se tak, že jak chtěla jít původně spát, tak ted byla už tak přetažená, že nemohla usnout přes půl hodiny. Bylo to i s pláčem, nakonec jsme ji oba s mámou uchlácholili a konečně vyčerpáním usnula.

4.10.2011 (23m+20)

• • dnes jsme byli po 14 dnech na plavání. Juli se děsně těšila do vody. Jenže pak musela dělat věci, které nechtěla a hlavně tam byl děsný rachot (děti, teta). Žádná pohoda, jako když jsme spolu na bazéně sami. Ale po počátečních protestech se ji podařilo zaujmout a už se zapojila do výuky.

  • po bazéně jsem ji zavezl babičce, kde jsem ji dal polévku (chtěla se krmit sama, stejně jako na plavání, kde slupla Bobíka, ale polévka byla moc horká).

  • sama si zahlásila, že chce jít dělat hají, nicméně když došlo na uložení do postele, tak si chtěla najednou hrát. Takže usínání bylo se vztekačkou, ale nakonec jsem ji udolal.

  • já jsem odjel domů pracovat

  • spala (stejně jako včera) bez plínky, jen na ručníku. Včera to babi nestihla, ale dnes ji po probuzení dala hned na nočník a hezky se vyčurala.

  • šly s babi ven, ale zanedlouho se Juli počurkala, takže musely jít zpátky domů, neměly s sebou náhradní oblečení.

  • další nehoda byla u babi - dala jí na nočník, nic. Oblíkla ji kalhoty a do 10 sekund byla louže na koberci.

  • večer jsem si pro ni přijel, doma čekala máma, už jí bylo po Juli smutno. Nachystala jít staronové hračky, udělala z pěnových čtverců domeček, Juli se hrozně moc líbil. Stejně tak i puzzlíková pěnová kulatá podložka. Hned jsem s ní musel dělat ťapťap.

  • večer usnula celkem rychle, klasicky se trošku rozčilovala, ale byla unavená, tak zabrala do 10 minut.

5.10.2011 (23m+21)

• • dopoledne jsem šel s Juli do Jungle, máma k doktorovi

  • na oběd jsme měli sekanou a brkaši, Juli se po ní jenom olizovala, snědla celou svoji porci

  • po spaní šly s mamkou ven

  • kolem čtvrté jsem přijel ze ZUŠky (dělám tam na jednom projektu) a šli jsme i s děckama Navrátilovýma do Prioru do hračkářství. Tam byly děcka ve svém živlu, probíraly se hračkama. Nakonec jsme koupili minipromítačku (baterka s kotoučkama, na kterých jsou obrázky).

  • při večerníčku Juli seděla uprostřed nás, my jsme pololeželi a na střídačku nám dávala pusinky (děsná bžunda) - oběma ručkama nás chytila za tváře, vlepila hubana, otočila se a zase to samé tomu druhému.

  • večer po koupání v "pivu" jsme šli uspávat oba dva, Juli měla zase vztekačku, protože ještě nechtěla "hají" (přitom ale už třela oči, jak byla ospalá). Vytáhl jsem "promítačku" a rozjel jsem světelnou "show". Po stropě se prohánělo letadlo, raketoplán, autíčko, raketa... S tou jsem startoval a letěl "do kosmu", narazil jsem jako do skleněného víka, co je kolem zeměkoule, nakonec jsem proletěl skrz ozónovou díru, narazil jsem do další planety (lustr).... Máma i Juli mohly smíchy potrhat. Super večer

6.10.2011 (23m+22)

• • dopoledne šla s mámou do Jungle na cvičení, já jsem jel k zubaři do Olomouce

  • v poledne jsem je vyzvedl a jeli jsme na oběd k babi na meruňkové knedlíky. Ještě předtím Juli nakupovala v sámošce, než se máma rozkoukala, už měla v košíku plno kokinek a jeden masox :)))

  • včera jsme ještě v Tescu koupili v akci velké balení plastelínové hmoty, takže si to hned musela vyzkoušet

  • po spaní si zase hrála s babi, šly na chvilku ven na kolotoč.

  • pak přijely autobusem domů

  • dali jsme pěnovou koupel, večerníček a spinkat. Mámu to stálo listování knížkou, pohádku, promítání na strop, zpívání mimí a pak teprve milostivě zabrala :)

7.10.2011 (23m+23)

• • dnes se naučila další slovo - houba

  • mluví čím dál víc vě "větách" typu: "mami není... tady je... Juli tam hačí, jo... didá taky hají"

8.10.2011 (23m+24)

• • dopoledne bazén - plavala jako potápka

  • odpoledne oslava zlaté zvatby babičky a dědy z Lověšic

10.10.2011 (23m+26)

• • dopoledne šly s mamkou do Jungle

  • oběd v Michalově s tetou Danou a Lukáškem

  • usnula v kočárku, šly procházkou k Texcu, kde jsem si Juli převzal - mamka šla na kontrolu k doktorovi. Zrovna se probudila, tak čučela jako sůvička :)

  • stavili jsme se u tety Aničky v Prioru. Povidali jsme si a Juli mi něco švitořila do ucha (držel jsem ji v náručí) a najednou cítím mokro. Tak jsem byl zabraný do hovoru, že jsem asi přeslechl Julčino znamení, že chce čůrat. Tak jsem ji u hodné paní toaletářky u ní v kamrlíku převlékl.

  • doma si pěkně hrála, už je to malá rozumbrada, když mi něco vysvětluje, tak se u toho tváří strašně důležitě, hovoří ke mně (nebo k mámě) tou svou hatmatilkou a občas i gestikuluje rukama na podporu svých slov.

  • kolem páté přišla přerovská babička na hlídání - šli jsme s mamkou do kina.

  • Juli byla moc hodná, asi po půl hodině si vzpomněla na rodiče, tak oběhla byt a konstatovala, že "mami není, tati taky není" .. Ale v klidu, dál si hrála s babi.

  • večer jsme dali pěnovou koupel, ale já jsem vezl babičku domů a udělal jsem tu chybu, že jsem se přišel s Juli rozloučit. "Taky pá" plakala srdceryvně, že to bylo slyšet až v přízemí. Za 5 minut jsem byl zpátky. Co prý vyváděla no darmo mluvit, natož psát - malý hysteráček. Má svou hlavu a jak není po jejím, tak to dá znát.

  • zato usínání dnes bylo naprosto úžasný - kreslila si v omalovánkách (na sedačce), vzali jsme si to s sebou do postele. Tam si ještě chvíli malovala, pak dala pastelky "hají". Lehla si na polštář a začala mě dirigovat, že mám spát tady, pak zase na tom druhém polštáři a počád dokola. Já jsem s ní tu hru hrál, dělal jsem blbiny a Juli se mohla potrhat smíchy. Pak se sama přesunula do své postele, zase vylezla zpátky a že chce balón. Tak jsme zhalsli a promítal jsem na zeď lítající balón. Na ruku, na nohu, zase na zeď, na strop. Pak jsme se s balónkem rozloučili, že jde taky spinkat. Juli to vzala, žádné vztekání, jako předtím. Zase si vlezla do své postele, chvíli se tam sádlila a pak si jen "poručila", abych ji přikryl a za chvíli už spala. Pomalu jsem se snažil vyplížit, ale ještě byla v polospánku, tak se přitulila ke mně a pak teprve usnula. Moc hezký konec dne.

  • dnes poprvé řekla "díky"

11.10.2011 (23m+27)

• • dopoledne jsme byli na plavání. Až na skákání do vody si to moc užívala. Dokonce nás potom teta pochválila, že nám to dnes šlo moc krásně

  • máma doma mezitím vařila oběd, přišla k nám na návštěvu teta Danuška s Lukim. Juli byla už unavená z plavání, takže si jen dala trochu polívky a i přes její protesty jsem ji šel dát spát. Bránila se, ale sotva viděla na očička. Za 5 minut už chrupkala.

  • Pospala si asi hodinu. Slyšeli jsme jenom jak volá z ložnice: "tátí". Vyspaná do růžova.

  • Luki si celou dobu hrál, ale taky se projevila únava. Rychle jsme Juli naobědvali, aby mámy mohly jít s mrňatama ven do kočárku.

  • šly na lagunu, kde se Juli s Lukim totálně vyřádila. Prý byla jako kdyby si něco šlehla. Lítala jako šús sem a tam, dělali na sebe KUK. Pak se sbalila, vzala si pár kamínků a šla k vodě krmit kačenky. Sama :)

  • Když se děcka vydováděla, tak šli ještě do Jungle. A tak bylo pokračování. No Juli potom venku v kočárku sotva seděla. Byla celá vláčná, totálně "zničená" a unavená.

  • Potkali jsme se před domem, já jsem zrovna přijel z florbalu. Juli mě objala a dala mi velikánskou pusu. Vzal jsem ji do náruče a vrněla jako kotě. Byla ráda, že mě vidí.

  • doma jsme pustili za odměnu Ovečku (že byla celý den taková hodná, ani jednou se nepočurkala, šikula). Pak už jen opláchnout a spinkat. Chvíli jsme si promítali balón, ale sotva držela oči. Párkrát se přemístila, než si našla tu správnou polohu, nechala se "pšikrýt", potom si vlezla za mnou do postele a stulená do klubíčka usnula.

12.10.2011 (23m+28)

• • odpoledne přijela na návštěvu teta Lenka

  • naučil jsem ji najít na klávesnici písmenka A a B

  • fotil jsem ji v jídelní židličce: "nene, tati, neblikej" :)

13.10.2011 (23m+29)