16. měsíc

19.1.2011 (15m+5)

• • ráno krásně probudila mamku - válela se jí po obličeji

  • dopoledne spala od 10:00 do 13:00 - 3! hodiny...

  • odpoledne šly na procházku, potkaly Ferku, jak jde vyzvedávat Tobíka do školky, Juli hned drapla kočár a chtěla vozit Filípka. Terka ji musela držet ve vzduchu, aby dostala na rukojeť.

  • večer jsme jeli do obchodů u Kauflandu - boty, oblečení. Juli se v Deichmannovi zhlídla v jedné růžové papučce, ale nechtěla ji za nic na světě dát. Pak s ní sama mrštila a začala jezdit s kočárem po obchodě... Velikost boty 21,5 S

20.1.2011 (15m+6)

• • sama si pojmenovala miminko - momo

  • poprvé se koupala v pěně. Děsně se řehnila tomu, když jsem ji nabral do dlaní a rozfoukával... :)

21.1.2011 (15m+7)

Jejda, dnes se nějak dobře spalo. Místo v 6, jsem se probudil 7:15... Supr, takhle zaspat :) Juli spala klasicky na Bečvu, v noci vždycky zcestuje celou postel. Začala se taky protahovat a pak si sedla, že chce mlíčko. Já se během kojení snažit nenápadně zmizet... Chystal jsem se do práce, a za chvíli scakly dveře - máma s Juli. "Tátí" znělo radostně z máminy náruče. Hned se ke mě přivinula, jako kdyby mě neviděla 14 dní. Asi jí potěšilo, že jsem doma, když už mě nenašla v posteli... Ale chtě nechtě jsem musel odjet.

Dopoledne mi holky volaly, Juli mi všechno povykládala, nejenom zvířátka, ale i mi cosi důležitě vysvětlovala, krásný monolog... Oběd moc nechtěla, asi neměla hlad, tak jí to zůstane na večeři. Přijela "teta" Linda z Belgie, Juli se jí hned vrhla do náruče a už si ji zabavila na hraní.

Když jsem večer přijel domů, Juli hned vším praštila a běžela mě přivítat. Musela mi cinknout na nosík, přitulila se. Moc hezké přivítání. Protože prý ale moc dopoledne nespala, tak si vyžádala mlíčko a u toho usnula. Mamka ji přenesla do postele, v postýlce se jí nelíbilo, to se hned probudila a nechtěla tam být. Tak ji nechala na posteli zabarikádovanou polštářema a peřinama. Ještě šla na chvíli k Navrátilům, byla u nich Linda, tak se šla rozloučit. Juli se asi po hodince vzbudila a zavolala si na mě. Trošku si poplakala, jak byla rozespalá, ale to se spravilo prohlídnutím zvířátek na stěně. Ohřál jsem jí na večeři nesnězený oběd. Čekal jsem obstrukce, ale kupodivu nic. Vyptala si ovečku, tak jsem jí pustil mobil a ládoval do ní jednu lžičku za druhou. Jelo jí to jako čokoláda. Snědla to skoro všechno.

Pak dorazila mamka, ale hned se zase vypravovala ven. Po měsíci si zase vyrazily s babi za kulturou. Šly do kina na film Nevinnost. Zamávali jsme s Juli mamce, poslali pusu a osiřeli jsme. Juli byla celkem v klidu, sice se moc netvářila, když mamka zmizela za dveřmi, ale hned jsem jí zabavil, takže neměla čas nad tím přemýšlet. Vlastně celou dobu mámu vůbec nehledala. Chvilku jsme si hráli, pak jsme dali koupel. Dostali jsme za úkol umýt i vlásky. To zas bude, říkal jsem si. Ale zvolil jsem dobrou taktiku, snažil jsem se, aby se dívala nahoru, na světýlko, takže díky tomu jí netekla voda do očí. Rychle šampón, umýt (to jí nevadí) a zase rychle opláchnout... Ukázal jsem jí, jak se nabírá a vylévá voda do a z konvičky a pak si to pořád zkoušela. Šikula.

Pořešili jsme nezbytné večerní procedury (kapičky, mazání, čištění zubů), vyfénovali vlasy a tradá do postele. Po večerníčku na dobrou noc se chvíli ještě převalovala a cosi si žvatlala, ale po 5 minutách to zabalila. Ale jako by vycítila, že chci zmizet, tak s sebou pořád házela, až přistála na zádech. Najednou slyším: "Ťáťa &^#!(*#*%^", po chvilce znovu... Hmm, tak to nespí, super.... Ale spala, jen něco vykládala ze spaní :)). Snažil jsem se jí předělat do postýlky, ale hned začala doslova kvičet jako prasátko, postavila se v postýlce (nic nepomohlo, že jsem ji utišoval) a dožadovala se mě. Pochopil jsem, že chce spinkat vedle mě, položil jsem ji tedy k sobě do postele a v tu ránu spala. Nechal jsem ji tedy spát v posteli, obestlal peřinama a až přijde mamka, tak ji předěláme do postýlky.

Když si vzpomenu na uspávání před měsícem (když byla Terka na Vánočním koncertě) a dnes, tak je to nebe a dudy. Navíc díky tomu už není tak závislá na mámě a ta má díky tomu volné večery, protože už asi třetí týden uspávám každý den já (s výjimkou asi 2-3 dnů, kdy jsem nebyl večer doma). Původně jsem dnes chtěl vyzkoušet "upgrade", položit ji rovnou do postýlky a tam jí pouštět Ovečku Shaun a potom uspat, nicméně nechtěl jsem riskovat. Počkám až bude i Terezka doma, kdyby náhodou bylo potřeba zasáhnout z její strany. Dobrou noc.

22.1.2011 (15m+8)

dopoledne procházka, kolem 12:00 usnula, probudila se kolem 13:10, otočila se a spala dál. Po třetí hodině oslava, večer usínala s mámou, já jsem byl na florbale.

23.1.2011 (15m+9)

• • říká "není"

  • hrála si s lentilkama (našla krabičku a líbilo se jí, jak to hrká a samozřejmě se dostala i dovnitř). Nicméně žádnou nesnědla, ani si je nestrkala do pusy, možná je brala jako penízky, které taky nesmí žužlat)

  • cestou do kostela tlačila kočárek. Ťapala po kostele, byla hodná (nevyrušovala) a dokonce si vzala obrázek bez pláče

  • dnes poprvé řekla "au" - zavíráním dveří od záchodu mě bouchala do kolene a při každém zavření dveří řekla "au"

  • už si donese hračku, se kterou si chce hrát (puzzle, kostka)

  • usnuli jsme 12:45, spali jsme až do 15:45. Rodinná pohodka, kolem druhé přišla i mamka... supr spací nedělní odpoledne

  • pak jsme jeli do Lověšic na návštěvu k Tobolíkům

  • večer jsem aplikoval novou metodu upávání - rovnou do postýlky, pustil jsem Ovečku na mobilu a pak už se jen otočila na bok a spala (během pohádky si pořád přes šprušle rukou kontrolovala, jestli tam jsem, hladila mě na hlavě po vlasech :)).

24.1.2011 (15m+10)

• • "utři si pusu ubrouskem" - vezme si ubrousek a utře si pusu :)

  • dělala blbiny v obchodě - nechtěla mi dát ruku a schválně přede mnou utíkala, abych ji honil

  • návštěva u Navrátilů - Filípek plakal, tak ho dali do autosedačky a Juli prosila, že ho chce houpat. Sedla si mamce do klína a vehementně ho houpala, div ho nevyklopila. Když ji mamka chtěla sundat z klína, tak hned prosila, že chce ještě... :)

  • přijel jsem z práce - a neznám krásnější pocit, než když za otevřenýma dveřma čeká natěšené dítě, které se vám hned vrhne do náručí a hned "sděluje své dojmy"...

  • ve vaničce si sama vyhrála s konvičkou...

25.1.2011 (15m+11)

• • ráno našla nabíječku, snažila se ji zapojit do prodlužky vedle akvárka. Když se jí to nedařilo, tak to aspoň strkala do ucha houpacímu koníkovi :)

  • večer usnula hned po ovečce při povídání pohádky o Smolíčkovi

  • je to rošťanda, u Navrátilů pěkně "vlčí" :)

  • nová slova "kde je?", "tady je" ...

26.1.2011 (15m+12)

• • byla u babi moc šikovná - pověsila se jí na vysunutou CD-ROMku - a samozřejmě ji zlomila. Nevadí, babi má naštěstí ještě DVD-ROMku :)

  • válela se ve sněhu

  • dostala xylofonek (sice hrozně falešný, ale hned si ho oblíbila)

27.1.2011 (15m+13)

• • v noci mi přišla SMS, a Juli ze spaní volala: "haóó"

  • mamka i Juli spaly jako zařezané, nešlo je probudit, snažil jsem se půl hodiny :) Pouštěl jsem zvuky na mobilu, Ovečku... nic...

  • nakonec se probraly, dnes jedeme do Olomouce

  • u snídaně se už koukala po hračkách, s čím by si tak hrála. Ometala ze sebe drobečky

  • u koční v čekárně mrkala na jakousi paní a schovávala se jí za dlaně

  • pak jsme jeli do Globusu - jedla mandarinku a po chvíli ji vyplivla do ruky a podávala mi ji (normálně to jen vyplivne na zem)

  • venku na sněhu - hned si kecla na zem, že si bude hrát se sněhem

  • stavili jsme se za babi v Lověšicích - první co bylo, tak hned čičí a ukazovala na dveře od dvora. Samozřejmě musela taky zkontrolovat, jestli kotel dělá bvvv... Když jsme odjížděli tak po babi smutnila...

  • oběd

  • původně jsme chtěli jít ještě na sáňky, ale nakonec jsme zůstali doma a hráli si. Pak jsem ji Ovečkou uspal - spala 17:00 - 18:45. A to jsem ji šel částečně probudit, jinak by řádila do půlnoci...

  • dali jsme koupel a 19:45 šla s mamkou spát, já šel na badminton

28.1.2011 (15m+14)

- ráno měla úplně pročuranou plenku, po přebalení Terezka prala pyžamko a Juli přišla s nočníčkem a volala Tati, Tati, Tati, Tati... Terezka jí nočník vzala, dala za dveře, že dělá hají. Za chvíli zjistila, že má Juli v plínce bobka. Takže si sama donesla nočníček, ale mamka nepochopila.. :) Naštěstí šla plínka ještě zachránit. Po zmizení bobku se hned Juli ptala: "Kde je?".

Dopoledne Jungle

oběd a odpoledne u přerovské babi.

večer jsem přijel kolem 19:10, zrovna se cachtala ve vaničce, okoupal jsem ji, byla úplně hotová, takže rychle kaši a do hajan.

29.1.2011 (15m+15)

Ráno si zpívala, tleskala, jako jediná byla vyspaná. Celou noc chtěla mlíko, takže Terka byla "mrtvá" a já šel spát ve 2 ráno, takže taky. Nakonec Juli donutila mamku vstát. Posnídaly a hrály si. Pak si mě přišla malá vyzvednout, už jí asi bylo smutno po "Tati". Jenom jsem slyšel blížící se TatiTatiTati..

Chvíli po mě žádala "Bo" (pustit na mobilu ovečku), ale měl jsem vybitý mobil, takže nakonec s gestem "hmm, co se dá dělat" a se slovy "hají" se šla hrabat v knížkách na mém nočním stolku :).

Dopoledne vyrazily s mamkou pěšky do lékárny a do Prioru. Povozily se na schodech. Koupily papučky, Juli si vybrala s kočičkama, doma s nima chtěla i spát, zkoušela si palec u nohy. Přišly zmrzlé, jako drozdíci. Juli dostala jogurt a byla tak unavená, že šla hned spát, i s papučkama. Hned p opohádce se uvelebila a držíc tkaničku od papučků usnula hlubokým spánkem. Sundal jsem jí papučky a nachystal v postýlce do rohu, aby je hned uviděla, až se probudí :)

Po půlhodince se probrala pláčem, mamka ji ještě uspala (a taky sebe :)). Probudila se jakási protivná a docela se to stupňovalo. Až jsme přišli na příčinu. Zuby. Juli úplně kvičela bolestí, chudina, musí to bolet. Nějakých 5 zubů najednou.... :( Ale pak zabral kartáček a masírovala si jím dásničky... Oběd slupla jako malinu, pořád ponoukala, že chce ještě...

Odpoledne jsme vyrazili na karneval v pivovaru. Předtím mamka ještě udělala čelenku ze stužky, ze začátku si ji Juli sundávala, ale pak jsme jí ukázali, jak jí sluší a slovy úžasu: "jééé" jsme dosáhli toho, že si to už nesundávala. Naopak, když jsme jí to chtěli vzít, tak ječela, že to tam chce mít.. :)

Na karnevalu bylo dětí jako smetí. Když jsme přišli do předsálí, Juli měla oči navrch hlavy a už se nemohla dočkat, až bude v sále. Rozhodla se nachodit 100 zimních kilometrů, štrádovala si to sem a tam mezi pobíhajícími dětmi. Danuška nám donesla krásný kostým víly, Juli s tím neměla sebemenší problém. Moc jí to slušelo. Pařila, pohazovala hlavou, vrtěla prdelkou, potom mě vyzvala k tanci, zkrátka užívala si to naplno.

Už když jsme tam jeli tak málem usnula, takže po hodině a půl už bylo znát, že je unavená, i když by nejraději zůstala ještě. Zaveleli jsme k ústupu a po příchodu domů (kolem šesté) jsme ji uspali (už byla trochu přetažená, takže mamka neměla bez ovečky šanci - buď by měla vyžvejkané prso nebo by přišla o uši. Dorazil jsem tedy s mobilem do ložnice a během 10 minut byl klid :)). No a spala a spala a spala až do rána. Jenom kolem 23 hod ji Terka převlekla do pyžamka.

30.01.2011 (15m+16)

díky dlouhému spánku byla vyspaná do růžova. Ráno mi lozila přes hlavu, aby dosáhla na mobil, její "Bo" se nedalo přeslechnout. Sice jsem přišel z bowlingu kolem jedné ráno, ale vyspávat jsem moc nemohl, na 9 jsme měli rodinnou radu v Lověšicích. Kolem půl deváté jsem slyšel mlácení do dveří a tatitatitati... Mrňousek chtěl za mnou. Původně jsem chtěl odjet sám, ale když jsem odcházel a loučil se tak se na mě Juli pověsila, a myslela si, že jde ven se mnou. Neměl jsem to srdce ji odmítnout, zvláště když teď budu zase pořád v práci. Tak že ji vezmu s sebou. Rychle jsme na ni naházeli oblečení a mamka doma osiřela. V Lověšicích jsem předal Juli do rukou Jany a "ogarů". Zpočátku byla trochu nesmělá, ale za chvíli se už rozkoukala. Byla moc hodná, předváděla se v tom nejlepším světle, poslouchala na slovo (skoro :)). "Schovávala se" (přikryla si oči), dělala baf na ostatní, když jsem jí řekl, aby zamrkala, tak hned jak mrkací panna házela řasama a potutelně se usmívala. Vyžádala si Bo, potom i pití, hezky prosila...

Ještě jsme se stavili za babi a dědou do Lověšic. Na chodbě klasika, ukazovala na dveře od dvora a říkala čiči. Hledala na dvoře kočičku. Musela se přesvědčit, že tam opravdu není. Babi a děda zrovna obědvali a už měla asi taky hlad, tak hned prosila, že chce brambůrek. Babička jí to samozřejmě nemohla odepřít, tak jí za odměnu zbytek snědla, i s karbenátkem. Moc jí to chutnalo: "mňam" říkala mlaskajíce s umaštěnou papulkou :). Chvíli jsme si ještě pohráli

Když jsme dorazili domů, otevřela nám mamka. Načesaná, obývák uklizený, vysátý, na oběd svíčková, ke které jsem dovezl od tety Jany brusinkový džem z brusinek nasbíraných v létě ve Finsku, buchta upečená - no úplná lahoda.

Juli už ani polévku nedala, jenom mlíko a hned usnula. Zato já jsem si naládoval břicho a bylo mi fajn. Terka rovněž. Moc se jí to povedlo, musela se i sama pochválit, opravdu to bylo všechno moc dobré... Asi po půl hodince se Juli probrala a Terezka šla za ní, nicméně uspala ji i sebe. Já mezitím dělal něco do práce. Vykodrcaly se kolem 15:00. Juli zbufla polívku na posezení, svíčková jí taky jela (tedy mimo brusinky, to hned plivala ven).

Ještě jsme se rychle vypravili na sáňky, i když už se mělo za chvíli stmívat. Ale dobrá půlhodinka na vzduchu u Bečvy. Juli se sáňkování moc líbilo a i když jsme ji při vožení po cestě vyklopili, tak to na ní nenechalo negativní dojem.

Ještě jsme se jednou stavili do Lověšic, tentokrát všichni, chvilku jsme pobyli u Petra a pak jsme ještě zanesli buchty Aničce, která hlídala dědu, protože babi je v nemocnici na operaci. Doma jsme Juli okoupali i s vlásky a šup do hajan. Při uspávání jsem 2x usnul - popovídal jsem pohádku a pak jsem ji nechal, ať si dělá co chce a u toho jsem vždycky usnul. Až napotřetí jsem ji "umravenečkoval" :)

31.01.2011 (15m+17)

Včera se mi nechtělo spát, ale táta byl grogy hned. Nic nevydrží. Tak jsem si to dnes pěkně vychutnala, vstávala jsem se slepicemi už o půl sedmé. Pravda, máma ještě spala a pořád měla nějaké připomínky, že ji mám nechat. Ale můžu snad za to, že při druhém kojení usnula a nestihla si ani obléct pyžamo? K ránu vstala a i když se snažila vyplížit jako indián na válečné stezce, mě její odchod neunikl. Po dvaceti minutách se snažila opět vklouznout do pelíšku, ale už jsem číhala na stráži. Prý mně nemine skvělá kariéra u FBI. Mámu zase u dlaždičů. Nadávala, až se táta naštval a raději jel do práce, prý se v tom rambajzu nedá spát. Nechápe, že si ráno potřebuju protáhnout nejen svaly, ale i hlasivky. Přiznám se, že jsem dostala i výchovný plácanec na prcinku. Kopala jsem do mámy a vztekla jsem se. Ale stejně si myslím, že jsem si ho nezasloužila. Hrála jsem si s knížečkou, vysypala všechny kostečky a vyškemrala pár sušenek. Pak jsem na snídani dostala super dlabanec. Kefírovou buchtu a BIO tvaroh s meruňkama. Máma mi říkala, že je BIO a já to zkusila zopakovat a ejhle ono to šlo" BIO" vypadlo ze mě, máma měla obrovskou radost.

Pořád se mi něco nelíbilo, kočárek nebyl dobře nachystaný, momo nechtělo papat, máma poslouchat a ovečka, nebo-li Bou, se mi také nepozdávala, už je to tak trochu nuda. Nakonec mě máma vzala do ložnice převlékat postýlku. Našla jsem v postýlce svůj kartáček na zuby. Hodila jsem ho za postýlku. Mamka ho vylovila a šla umýt do koupelny. Než se vrátila, našla jsem i zubní pastu odloženou na komodě. Pěkně jsem mámu překvapila. Odšroubovala jsem si uzávěr a když se vrátila, byla jsem zaliskaná pastou úplně všude :). Dělaly jsme na posteli blbiny a potom se mě snažila přesvědčit, abych usnula. Byla tak vytrvalá, že jsem si nakonec po hodině uspávání dala říct.

Spaly jsme až do půl dvanácté. Pak šup, šup samý spěch. Ve dvanáct jede autobus do Lověšic. Stihly jsme ho včetně běhu po skluzavce, také je venku nějakých -5°C. Teta Anička i děda měli radost. Napřed jsem dělala drahoty, nechtěla jsem papat horkou kuřecí polévku, ale pak jsem si dala říct a opravdu mi moc chutnalo. I včerejší svíčková na smetaně byla mňam.

Teta se mi krásně věnovala. Poprvé jsem jedla i pudink, jé mamka by ho mohla také někdy uvařit. Byla jsem spokojená, ale časem jsem se unavila a tak máma zavelela k odchodu. Cestou na autobus jsme potkaly tetu Janičku s Lukáškem. Přesvědčila jsem je (i přes Lukáškovi protesty), že nás doprovodili na autobus, naložili i do něj a zamávali nám (plus mámě půjčili chybějících 5,- na lístek). Mám super zlaté tety.

Vystoupily jsme u hřbitova a tradá k babi na dvořáčku. U staré porodnice jsem usnula, mamka myslela, že ji klepne. Tak moc jsem chrupkala, že jsem si ani nevšimla, kde jsem. Po probuzení jsme šly k babi na návštěvu a na mandarinky. Babičce jsem opravila počítač, všechno povykládala, zahrála na piáno a posvačila chlebík. Cestou domů jsem protestovala, že chci ťapat, ale jak říkala máma, nakonec jsem byla ráda v teploučku. I rukavice jsem si nechala a to je co říct. Mamka šla koupit pečivo a mléko, měla jen 25 Kč. Pak jsem se cestou domů stavili na večeři u Navrátilů.

Doma jsem hned šupajdila do vany s pěnou, kde jsem okoupala i Momo. Děsně mě iritovala pěna v očičku Moma. Snažila jsem se ji odsud dostat pryč, ale zapěněnou rukou to dost dobře nešlo :)). Povlékání postelí. Máma mi pak zazpívala a pověděla pohádku a ani nevím, jak to vše skončilo, protože jsem po chvilce usnula. Pá a krásné sny.

Dovětek: Dnes jsem poprvé použila vědomě slovo "ne". Máma se mě na něco ptala a já nechtěla a řekla "ne" místo obvyklého "jo".

01.02.2011 (15m+18)

Ach jo, včera jsem tátu vůbec neviděla! Přijel totiž až někdy kolem 23:00 a to jsem už dááávno spinkala. Ráno v 7 jsem si začala zpívat a budit rodiče. Nic nepomáhalo, já si chtěla hrát! Táta byl sice k smrti unavený, ale musel ještě něco dělat do práce, tak se mnou vstal. Mamka se vykolébala chvilku po nás. Celé dopoledne jsem byla protivná, nic mě nebavilo, chtěla jsem ven, na vzduch. Jenže mamka měla jiné plány. Měla přijet teta Petra s malým Dominičkem a chtěla tedy jít rychle něco nakoupit, aby mohla uvařit oběd. Vypravovala se ale asi hodinu, pak už se "naštvala" a odešla - táta totiž skoro vůbec nereagoval. Byl zabraný do práce a máma se s ním nějak nemohla domluvit, aby mě pohlídal. Já si chtěla s tátou hrát, ale táta furt něco datlil na počítači. Stála jsem v předsíni u dveří a plakala jsem po mámě. Konečně se tedy táta odlepil od počítače a trochu se mi věnoval. Vzal mě do postele a že budu spinkat. Hehe, ze začátku jsem tak vůbec nevypadala, ale pak mě šoupnul do postýlky, povídal mi pohádku a u toho jsem usnula.

Kolem 11 tedy dorazila teta s Dominičkem. Chvíli nato jsem se probudila a uviděla je v obýváku. Jé, to je ale krásné miminko. Moc se mi líbil! Obdivovala jsem jeho zajíčka a mrkvičku na dupačkách, hladila jsem ho, mrkala na tetu, no úplný andílek, úplně jiná holčička než před spaním.

I oběd jsem hezky snědla, máma se potom zase zdekovala, tentokrát ke kadeřníkovi. Takže jsme s tátou zase osiřeli. Ale táta se mi už věnoval víc, pustil mě na počítač. Seděla jsem, důležitě jsem klapala do počítače, občas jsem chytla myš, potočila kolečkem (tím jsem se posunula v dokumentu nahoru a dolů), pak zase tuky ťuky do kláves. Vypadala jsem u toho děsně důležitě a profesionálně. Táta potom pustil písničky, hned to se mnou čilo, tak jsme si šli zatančit. Blbnul se mnou, tančil, skákal, no úplný bááájóóó... Já pusu od ucha k uchu, chtěla jsem pořád, ještě a víc... Ale tátovi dolšy baterky, a přestal, což se setkalo s mou velkou nelibostí. Takže zavelel akce Skafandr - navlekl mě do kombinézky, sám se konečně taky oblékl (ještě byl v pyžamu) a vyrazili jsme ven.

Po drobných pochůzkách jsme zaparkovali v Prioru u tety Aničky. Táta se mnou šel na eskalátor. Jůůů, to je ale príma věc. Chtěla jsem chodit i dolů, ale to prý nejde či co. Takže dolů jsme šlapali pěšky. Pochodila jsem tam, pochovala se u tety a vyrazily jsme s mámou ven. Táta mezitím zmizel domů ještě pracovat a potom na floorbal.

My jsme něco vyzvedly v lékárně. Byla tam malá židlička pro děti, když si kupují botičky. Okamžitě jsem ji adoptovala a seděla jsem jako královna na trůně. Pak jsem se z ní i vyvalila na zem, až mi musela pomoct jakási paní, ale nic se mi nestalo. Nemám na tom dělat blbiny. Ještě jsme se na skok stavili u Navrátilů a pak domů. To bylo nějakých 17 hod. Máma mě uspala (já se statečně bránila, ale nakonec jsem podlehla). Po hodině jsem se probrala, mamka mi dala mlíčko a nechtělo se jí vstávat a mě taky, tak jsme svorně spaly dál. Kolem sedmé dorazil domů táta, nakoukl a zjistil, že pořád spíme. Máma se vytratila a mě tam nechala spát dál. Kolem deváté mě jen převlékla do pyžamka, dala trochu cucnout mlíka a já spala dál jako dudek... CHeChe, to budu ve 3 ráno čilá jako rybička, to si rodiče užijí... :)

02.02.2011 (15m+19)

• • sotva přišla odpoledne domů, hned po vysvlečení se hnala ke dveřím do ložnice se slovy hají. Byla unavená a chtěla spinkat. Dali jsme Bo a za chvilku chrupkala. Zase by spala až do rána, ale vzhledem k včerejší zpěvavé noci asi v jednu ráno jsme ji probudili asi o půl osmé. Chudinka, spala by, mžourala jako králíček z nory.

  • Napustili jsme vanu a tam se trochu rozebrala. Nabírala a vylívala konvičkou vodu, potom jsem jí tam dal trochu tekutého mýdla z dávkovače. Hned to chtěla zkusit taky a za chvilku už se jí to i povedlo a přidala si trochu mýdla do vody.

  • před spaním jsme se loučili s mamkou, ale Juli se věnovala zapnuté TV. Chtěl jsem ji vypnout a zkusil jsem Juli ukázat, kterým tlačítkem se to dělá. Hned pochopila, zmáčkla ho a TV vypnula :).

03.02.2011 (15m+20)

• • Dnes poprvé jela vlakem (do Grygova za tetičkou)

  • nové slovo "Tošiše" (význam zatím nerozkódován), dále řekla "Ježíšek"

  • Při oblékání bodýčka s medvídkem a kytičkou sama zahlásila: "brum, brum" a hned na to "kytí"

  • rozumí "povelům":

    • sundej si čepičku

    • dokáže si sama rozepnout boty se suchým zipem, rozumí jedna a druhá bota

    • udělej blik (rozsvítit vypínačem, když jí to nešlo, tak po upomínce, že musí tlačit nahoře, tak prstík přesunula nahoru a už to šlo. Stejně tak rozumí i "dole".)

    • zavři / otevři dveře

    • jedna ruka, druhá ruka (oblékání, svlékaní, sama už automaticky natahuje ruce)

  • opět usnula v 6 hodin a spala celou noc. Jenom ji Terezka kolem deváté převlékla do pyžamka.

  • Cca ve 23:00 se probudila a chtěla mlíko, jenže jsem tam šel místo mamky já a podařilo se mi ji pohádkou a hlazením po zádech uspat. Že by začátek nocí bez kojení? Uvidíme...

04.02.2011 (15m+21)

Hmm, tak noční kojení vesele pokračuje, navíc díky rozhozenému režimu byla Juli vyspaná někdy v 5 ráno. Tudíž byl jeden z nás byl nucen se "obětovat" a jít si s maloškem hrát. Vzal jsem to na sebe, aby se Terka trochu dospala. Po dvou hodinách hraní už začala být Juli ale trochu nevrlá, chtěla za mami. Mlíko, co jiného. Vypadalo to, že usne, ale pořád chtěla dudlat. Vložil jsem se do toho a chtěl ji uspat po svém, ale to nevyšlo, takže výsledek byl řvoucí a tím i totálně probuzené dítě + naštvaná a nevyspaná máma. Ach jo, to jsem trochu polepil. Takže máma drapla Juli a šly si zase hrát.

Já usnul a kolem půl desáté mi donesla spící Juli do postele. Jenže ta si pospala nějakých 20 minut a už byla zase jako rybička. Vstali jsme tedy a že půjdeme do kočárku ven. Nakonec jsem to ale udělal tak, že jsme s Juli jeli (bez mamky) pro babičku do Vsi (měla jet na převaz nohy do nemocnice). Při té příležitosti jsme vzali i tetu Aničku do práce. Cestou jsme se ještě stavili v Lověšicích pro nějaké věci. Zrovna tam David a Kamil kouleli obrovské sněhové koule, tak jsem jim šel s Juli pomoct. Juli nenápadně postávala bokem a studovala jejich činnost. Dneska bylo nad nulou, díky tomu sníh tál a byl pěkně tvárný a dobře lepil. Zkusil jsem udělat malou kouli a hodit po Juli. Té se to moc líbilo, jak se koule rozprskla kousek od ní a když jsem se do ní trefil, tak byl záchvat smíchu o to větší. Pak jsme se zkoulovali i s klukama.

Zavezl jsem tedy Aničku do práce a babi do nemocnice. Vytáhl jsem kočárek a že budem jezdit kolem Bečvy. Ale protože jsem zapomněl pití pro Julii, tak jsme se stavili za druhou babi a tak jsme zůstali celou dobu, než jsme zase vyzvedli babi po převazu. Dostala tam polívku, pitíčko z hrnečku (moje mokrá nohavice by mohla vyprávět), zatančili jsme si, roztrhla korálky, takže jsme je sbírali jak popelky... No činností bylo dost.

Když jsme lověšickou babi vyzvedli a zavezli zpátky do Vsi, Juli cestou usnula. Bohužel při přenosu a vyslíkání v posteli se probrala a už se mij inepodařilo uspat. Tak aspoň dostala oběd, kterému ale moc nedala. Ono totiž musela prozkoumávat okolí. Venku na okně kočička, za plotem pejsek, všude tolik zajímavých a nových věcí. Neměla vůbec čas. Ale nejvíc ji potěšil gymnastický balón. Na tom se vyřádila nejvíc. Hopsala jako tajdrtdlíček, jenom se jí hlavička kývala. Když dorazil strejda Laďa, tak zpočátku se na něj moc netvářila, ale po chvíli už byly ledy prolomeny, dokonce mu udělala cink-cink na nosík, což je známka, že si ho pustila tak říkajíc k tělu. Předvedla, jak krásně umí zamrkat, i nějaká ta zvířátka napodobila.

Doma už nás netrpělivě vyhlížela máma, Juli byla unavená, tak si šly lehnout. Myslel jsem, že si schrupnou obě dvě, ale Terka byla tak přetažená, že už nemohla usnout, tak šla zase žehlit, což byla její dnešní činnost. Postupně zdolává ten Mount everest, který se hlavně díky mě a Juli postupně v koši s prádlem navršil.

Já šel k večeru do sauny. Juli si těsně po mém odchodu zavolala o mlíčko, ale chtěla spát dál. Mamka ale nechtěla absolvovat včerejší brzké ranní vstávání, tak se jí snažila rozebrat koupelí. To se Juli ale vůbec nelíbilo, byla úplně hotová a chtěla spinkat. Takže jenom rychle ocákat, dát kaši, vyčistit zoubky a znovu do hajan. Protože jsem si vzal telefon s sebou, muselo to být bez Bou. Ale i tak usnula skoro hned. Jsem zvědavý, jaké bude zítřejší ráno :).

05.02.2011 (15m+22)

11.02.2011 (15m+28)

Ráno zafungovaly Julčiny atomovky, v 7:00 byla vzhůru. Usměvavá, štěbetavá, vyspaná do růžova. Hmm, což se nedalo říct o Terce, ta byla úplně vyšťavená. Vyrazili jsme na snídani. V jídelně byl správný mumraj, byla plná rodin s dětmi ve stáří od pár měsíců do cca 15let. Za tu chvíli co jsme tady už Juli začíná docela "vlčit", je vidět, že je ráda ve společnosti (hlavně dětí).

Po snídani jsme se přestěhovali do pokoje na novou budovu naproti Navrátilům. Bylo to super, měli jsme sami pro sebe kuchyň a sociálku. Pokoj velký se dvěma rozkládacíma postelema. Děcka tam pobíhaly sem a tam, Juli chodila po pokoji s balonkem pod bradou (její výmysl :)), zkrátka všude "zavazely", takže nejvyšší čas vyrait ven na procházku.

Venku byla mlha, nevlídno, ale čistý vzduch! Nabaili jsme děti, oba nejmenší do kočárků a vyrazili po asfaltové silničce směr chata Chyža.. Prošli jsme kolem krásného dřevěného kostelíka. Museli jsme dávat velký pozor, mlha namrzala a nepříjemně to klouzalo. Silnice se vinula nahoru a dolů, takže občas to byl adrenalin, aby jsme nesklouzli a nekecli s sebou na zem.

Po pravé straně byly dvě velké budovy - kravín. Míša vzal děcka, aby se podívaly na kravičky, já jsem se zdržel s Juli trochu vzadu, tak jsme je pak uvnitř našli u býků. Ferka s Terkou tam nešly, pokračovaly dál a povídaly si... Juli měla oči narch hlavy, čučela na ta velká zvířata a když jsem se jí zeptal, co je to, bez zaváhání zahlásila: bůůůů... Přešli jsme do druhé budovy, kde byla telátka (roční a dvouroční). Tam nás zastihl i majitel. Ochotně nám o nich povyprávěl a zodpověděl, co nás zajímalo. Některé krávy byly rohaté a některé ne. Prý je to geneticky upravené plemeno tak, aby rohy nerostly. Jednak je rohatá kráva dominantní a hlavně je nebezpečná nejen ostatním kravám, ale i personálu. Občas se narodí i s rohy, ale takových se pokud možno hned zbavují a nepřipouští je. Pěstují je na maso, ale nejvíc na prodej telat do ostatních, níže položených oblastí, kde je lepší a výživnější strava. Ještě jsme se dozvěděli, že Staré Hamry tvoří 55 osad (od Bumbálky přes Bílou, Ostravice, Lysou Horu až po Bílý Kříž na hranících se Slovenskem - více viz. http://www.stare-hamry.cz/. Dříve tam bylo 7 škol, dnes je funkční jen jedna (zrovna naproti našeho ubytování je zavřená škola). Bylo to moc zajímavé....

Pak jsme rychle pokračovali dál, abysme dohonili holky. Cestou jsme narazili na bosou stezku, tedy správně Chodník pro bosé nohy. Ve zkratce je to upravená pěšina, kde se má správně chodit jen naboso. Je sestavená z kamínků, jsou tam ohraničené různé povrchy, překlápěcí lávka... Dlouhá je asi 150-200 metrů a klikatí se vedle asfaltky. Potom jsme došli k chatě Chyža, před tím byl ještě strom a pod ním dřevěná ovečka. Škoda, že byla mlha, myslím, že by byl krásný výhled. Ale nevadilo nám to, kousek dál jsme to otočili a šli zpátky na chatu na oběd.

Oběd byl výborný, i včerejší večeře, vaří tady moc dobře. Po obědě jsme zůstali v jídelně a hráli si tam. Našel jsem tam pěnové puzzle s rybičkama a vymyslel jsem hru. Rozdělil jsem puzzle na dvě poloviny, nechal jen prostřední řadu a skládali jsme každý svou půlku na čas. Respektive kdo to poskládal dřív. napřed jsem hrál s Valentýnkou, pak to strhlo Terku a další dvě hočiny. To byl adrenalin, vydrželo nám to dobrou hodinu.

Juli si mezitím našla Filipovu autosedačku (ten byl odnesen do pokoje), líbila se jí tam zavěšená hračka. Posadil jsem ji dovnitř a začal houpat. Ze začátku se moc netvářila a nechtěla být opřená, snažila se sednout, ale postupně se jí to začalo líbit až do té fáze, že tam seděla furt a pořád chtěla houpat. Postupně se tam naučila i sama vlézt a pak si zavolala "a-a" - houpej! :). Postupně jsem zjistil, že jsem s dětmi "osaměl" - Terka i Ferka s Míšou se někam vytratili. Vůbec mi to ale nevadilo, houpal jsem Juli, mobil mi ostatní děcka zabavili a hráli na něm "kuličku", další děti tam hráli Osadníky s katanu a jiné společneské hry, zkrátka v jídelně bylo živo.

Jak jsem posléze zjistil, Terka se šla trochu prospat, stejně jako Navrátilovi to zabalili s Filípkem. Přesunul jsem se s našima děckama do "naší" kuchyňky a hráli jsme kvarteto. Juli samozřejmě chtěla hrát taky a pořád nám brala karty. Tak jsem vymyslel fintu. Byly tam 4 karty s pravidly, které jsme nepotřebovali, dal jsem jí jednu a řekl, ať ji zanese Tobíkovi. Obešla stůl, dala ji Tobkovi a pak si přišla pro další. Občas jí dal kartu Tobík pro mě a bylo vymalováno :) Potom si sedla a snažila se navléct tkaničku do papučky, chodila s balónkem pod krkem... Pak se dohrčela, museli jsme jít přebalit a probudili jsem tím Terku.

Šlo se opět na procházku, tentokrát jsem ale zůstal na pokoji a chtěl se prospat (což se ale moc nedařilo, ve vedlejším pokoji řádila a ječela děcka). Venku postupně začalo mrholit. Zašli si do kostelíka na bohoslužbu slova. Na chatu dorazili všichni celí navlhlí, takže topení bylo plně vytížené... Na večeři byla svíčková, a asi po hodině se ještě dojídaly včerejší šulánky s makem. Po dlouhé době jsem si připadal jako na táboře - hrály se tam u hořícího krbu táborové písničky (na kytaru, basu, flétny), šel jsem si přidal do okýnka šulánky s makem, paráda. Juli pobíhala po jídelně, nezapomněla s sebou samozřejmě říznout ze schodu, co tam byl, tak bylo trochu pláče, ale díky tomu si už pak dávala větší pozor a ze schodu scházela opatrně. Ale asi to mělo pozitivní vliv na to, že díky tomu se dnes naučila chodit sama po schodech a i ze schodů! Z jídelny vedlo 5 schodů nahoru. Při jedné Julčině výpravě ven z jídelny se osmělila a přidržujíc se jednou rukou stěny vyšla první schod, pak druhý až nakonec vyšla nahoru. Pěkně přenášela rovnováhu, rozvážně po jedné nožičce. Pak se pustila i dolů a s pomocí přidržení o stěnu to sešla i dolů. Začalo ji to hrozně bavit a pořád chodila nahoru a dolů :) Pak jsme šli ještě i na dřevěné schody do patra, tam to vzala po čtyřech, ale jenom nahoru, dolů už jsem ji raději snesl...

Postupně jsme pak uspali děti, Juli šla spát až kolem půl desáté, usnula až napodruhé, protože mi ji probudila Terka, když se vracela ze sprchy, tak musela nastoupit ona s mlíčkem, ale za minutku už bylo slyšet chr-pšíí... :) Zahráli jsme karty, popili a pojedli nějaké dobroty a kolem jedenácté jsme šli spát.

12.02.2011 (15m+29)

Ráno jsme vstali kolem sedmé a šli na snídani. Potom jsme se vydali dolů do Ostravice do hotelu Sepetná na bazén. Začalo sněžit, pak vysvitlo sluníčko, počasí jako na houpačce :) Měli jsme strach, jestli se vůbec dostaneme zpátky nahoru bez řetězů (které jsme neměli :)). Na bazéně hned Juli ožila. Měl jsem obavy, ale zbytečné. Minule, když jsme tu byli, tak si to moc neužívala, ale přece jen měla o půl roku méně. Vzal jsem si ji s sebou do šatny. Sprcha se jí vůbec nelíbila, ale po příchodu k bazénu se uklidnila a už se těšila do vody.

V malém dětském bazénku se ráchala, chodila po schodkách nahoru, dolů, hrozně se jí líbila nerezová plocha, přes kterou přetékala voda. Tam pořád plácala do vody (asi 1 cm). Pak se sklouzla dolů po skluzavce. Šla se mnou i do hlubší vody (v mém náručí) a pak jsme se dokonce houpali ve vodní houpačce. Mávali jsme na mamku, která seděla za sklem na baru a popíjela kafíčko. Chtěli jsme se jít ohřát do sauny, ale bylo tam docela plno, navíc samí chlapi, takže nic pro bázlivého Julíška. Takže jsme zaparkovali do teplé whirpoolky. Byla tam asi osmiměsíční holčička, tak jsme se dali s její mamkou do řeči, že jsme tam byli taky když byla malá stejně "stará" :).

Po plavání byla malá tak utahaná, že v autě asi po kilometru usnula, takže jsme měli min. půl hodiny čas, než se prospí. Vykouklo sluníčko, přestalo sněžit, ale cesta nahoru byla i tak zajímavá. To, co za tu chvíli nasněžilo, na slunečných místech potálo a pak zase kousek dál namrzlý úsek. Ale naštěstí nové zimní pneumatiky a elektronika auta pomohla a kopec jsme vyjeli v pohodě. Asi půl hodiny jsem seděl s Juli v autě, aby se prospala.

Pak jsme dali oběd. Dnes se mění turnus, takže stávající parta postupně odjela a naopak přijely asi jen 2 nové rodiny, takže už tady není takový šrumec. Po obědě jsme si chvilku odpočinuli, děcka si hrály v jídelně. Pak jsme šli ven ke sjezdovce, děcka si zajezdila na saních a bobech. Já jsem si potom zkusil na bobech sjet kus na sjezdovce. No to byl fičák. Zledovatělý povrch, řítil jsem se dolů jako namydlený blesk, smrt v očích a snažil jsem se ze všech sil zabrzdit ještě před zlomem, kdy už to byl dolů naprostý smrťák směrem do lesa. Naštěstí se mi to na poslední chvíli podařilo, uff, to byl ale nápad...

Juli to po našem sáňkování zabalila a usnula. Takže jsem si s ní sednul ke kostelíku, fotil si krásnou přírodu při podvečerním sluníčku. Vyspala se do růžova, protože potom na chalupě lítala jako střelená, Tobíkovi řekla "ahoj". (Další slova "papuče", "mimi", "pa-pu", "ch-pší", "boty"). Pořád chtěla klíč od pokoje, chodila s ním a snažila se ho strkat do zámku a zamykat, jak to viděla u nás. Pořád někoho "shání", pobíhá z pokoje do pokoje a povolává "aáa, aáa". Když ji s něčím pošleme třeba za strejdou, tak jde za ním a podá mu to. Už je rozpoznává jednotlivé "osazenstvo" a umí rozlišit, o kom se bavíme. Pořád chtěla "Bo".

Po večeři jsme ji dali spát, usnula celkem rychle. V noci se pak pořád odkopávala, až donutila mamku spát na vedlejší posteli, protože jsme se oba moc roztahovali.

13.02.2011 (15m+30)

Dnes odjíždíme.

14.02.2011 (15m+31)

Jej hola, dnes mám 16 měsíců! Táta je dnes doma, jde do práce až ve středu, takže si ho můžu užívat plnými doušky. Sotva jsem ráno rozlepila oči, tak jsem hned klasicky zahlásila: Bou. To je tak, když vidím tátův mobil na nočním stolku. Pěkně jsem i poprosila, tak táta nebyl skrblík a ovečku Shaun mi pustil. Žůžo! Seděla jsem jako přibytá, prožívala jsem naplno úvodní znělku, tančila jsem do rytmu, štěkala jako pejsek - I love it! (miluju to!).

Tati mě pak vzal do obýváku, přebalil a převlekl. Mamka se vybatolila hned za námi. Kudy jsem chodila, tudy jsem žvatlala. Sedla jsem si na overball, pohoupala se na houpačce (to si stoupnu po houpačku, ukážu na ni a hlásím: houpy, houpy), poskládali jsem puzzlíky. Táta šel na záchod a zavřel se tam. Doteď jsem na něj vždycky hulákala zpoza dveří a případně plácala do dveří, až je otevřel. Ale dneska jsem ho přečůrala. Otevřela jsem si je totiž sama! Už minulý týden se mi to podařilo v ložnici, ale teď jsem potvrdila, že je zdolán další milník. K velké "radosti" rodičů, teď už mám k dispozici celý byt, dostanu se tak už všude! Juchů. Ale zpátky k tátovi. Zrovna chtěl onu místnost opustit, ale já mu zavřela dveře těsně před nosem. Zase jsem je otevřela a sotva se táta snažil projít, tak jsem zase zavřela. Měla jsem z toho děsnou bžundu.

Dopolední hraní mě unavilo a tak jsem po dávce mlíčka usnula. Hodinku jsem si pospala. Obědu jsem moc nedala, čočková polívka mi nejela a špecle s masem taky moc ne. Nu, neměla jsem asi hlad. Ona mi začala rýma, tak je možné, že je to trochu i tím. Z nosu mi teče, už mi 2x odsávali nosík, kýchám. Díky tomu se odkládá i zítřejší očkování o 14 dní. Ale teploty zatím nemám. Tak uvidíme...

Odpoledne bylo takové všelijaké. Máma je pořád jakási divná, unavená, malátná, nevyspaná. Takže tady pospávala na sedačce, táta něco řešil do práce na PC a já si hledala zábavu sama. Chodila jsem po obýváku a zmýšlela, co budu dělat. Sem tam jsem si pohrála s nějakou hračkou, pak jsem se snažila vyvrátit jídelní židličku (táta to po očku sledoval, myslel si, že ho nevidím, ale já mám oči všude). Když mě to zevlování přestalo bavit, stoupla jsem si k houpačce a zahlásila klíčové slovo: houpy, houpy. Tátovi to sice chvíli trvalo, musela jsem i trochu zvýšit hlas (eéééé), ale nakonec jsem dosáhla svého. Houpal mě, dělal se mnou blbiny (uskakoval přede mnou, dělal na mě opičky, plácali jsme se do ruky). Přitom mě krmil banánem. Pak jsme udělali houpačce pápá a šla dělat hají. Skládali jsme s tátou puzzlíky, ale začala jsem si třít oči. Takže jsme šli do ložnice, kde mi táta pustil ovečku Shaun. Ale po skočení jsem nechtěla spát, jak si táta naivně myslel. Lozila jsem po postýlce a snažila se ho donutit vzít mě z ní k němu do postele. Ale táta začal hrát mrtvého brouka. Začala jsem si tedy hledat v postýlce zábavu. Strkala jsem nožky mezi šprušle, chodila tam a zpátky, občas jsem plakala (tlačila jsem to až z paty, jak prohlásil táta, prý jsem děsná herečka), pak zase volala "a-a" na mámu, sem tam jsem kopla tátu do hlavy, kterou měl u šprušlí postýlky... Asi hodinu jsem hrdě odolávala, až se táta naštval, dal mě do postele vedle sebe a pustil ještě jednu ovečku. Ale po skončení zase vyrvál, tak mě nechal a prý jestli chci za mami. Odpověď byla jasná: "jo!".

Slezla jsem z postele, otevřela si dveře, došla k mámě do obýváku. "Hají, ch-pší" hlásila jsem tátovi a zároveň jsem mámě strkala uslintanou pusu do obličeje. Mamka to ale moc neoceňovala, byla rozespaná. Nicméně donutila jsem ji vstát. Nakonec mě táta oblékl a vyrazili jsme ven do kočárku. No konečně, toto trvalo, já přece chtěla ven. Hned u baráku na nás z dálky halekala Valentýna s Tobíkem. Odpověděla jsem jim (uá bžď bua!), z čehož měli velkou radost :) Nějakých 20 minut jsem odolávala, ale nakonec mě táta na Horním náměstí uspal (kočičáky). Venku byla zima, fučel vítr, takže po půl hodině byl táta zmrzlý jako drozd. Chtěl se jít ohřát do Prioru za tetou Aničkou, ale hned u vchodu na něj vybafl nějaký podomní prodejce čistícího prostředku na brýle. Byla tak hlasitý, že mě probudil :(. No co se dá dělat, aspoň jsem si mohla popovídat s tetou. Zkontrolovala jsem všechny 3 slony, nechala jsem se pochovat, táta chvilku poklábosil, ale pak už upaloval domů (spěchal na fotbal). U pokladen jsme ještě potkali tetu Janu s Klárinkou. Chvíli jsme šli společně, a pak jsme se odpojili a konečně dorazili domů.

Mamka mě přivítala, rozloučily jsme se s tátou a osiřely jsme. Máma se mi moc hezky věnovala, ale já měla špatnou náladu. Když táta dorazil domů z fotbalu, už zvenku slyšel jekot. Vztekala jsem se jako malá holka. A to mě máma houpala, puzzlíky skládala, kostečky stavěla, ovečku pustila, ale já byla pořád nespokojená. Až táta při mém dalších "záchvatu" zjistil, že mi rostou další dva zuby (dvojky nahoře)... Takže svědící nosík, trnoucí dásně, částečně i únava = ne příliš naladěné dítě. Nachystali mi tedy koupel s pěnou. Tam jsem se odreagovala, zablbla s tátou (zavírání pojízdných dveří ve sprchovém koutě), zacákala jsem si... Táta mi pak ukázal, jak se koupe momo (panenka), osprchoval ji hlavičku a to samé pak udělal i mě. Díky tomu jsem při umývání vlásků tolik neječela. Po večerní kaši mě táta šel uspat a málem usnul se mnou. Já zabrala skoro hned, nicméně ne v postýlce, odtud mě musel vytáhnout k sobě, chtěla jsem být s ním. Přitulila jsem se k němu, vyprávěl mi pohádku a za chvilku jsem byla v limbu. Tátovi bylo moc fajn a těžko se mu po skoro půl hodině sbíralo z postele :). Přendal mě do postýlky, já se naštelovala do své polohy "žabička" a slastně chrupkala....

Nové dovednosti, co si chceme zapamatovat:

• • spánek - spinká rozvalená přes celou postel, usíná na bříšku, prcku nahoře.

  • Uspávám už jen já, táta (když jsem doma).

  • Původní model lehnutí do postele, puštění pohádky na mobilu, zamávání a povídání o Mravenečkovi jsem posunul na vyšší level:

    • Juli dám do postýlky

    • lehnu si vedle na postel

    • Juli hned rukou kontroluje, jestli tam jsem, pohladí mě po vlasech a čeká, až pustím ovečku na mobilu

    • jak skončí, zamává, pošle pusu, řekne hají, otočí se a většinou usne. Když se mechlí, tak se zeptám, jestli mám povídat. "Jo!". "Mám povídat pohádku?". "Jo!"... Během pohádky většinou usne, někdy musím dát přídavek, ale pokaždé usne, už nevolá mámu. Spíš vyžaduje, abych ji uspával já, mamka to kvituje s povděkem, aspoň má večer trochu míň práce.

• nová slova: "bá" (bác), "tady je". Už čím dál víc žvatlá, povídá svým jazykem zážitky a komentuje dění okolo.

• staví kostičky na sebe, ale ještě pořád je raději shazuje

• prostrkuje kolečka, čtverečky správnými otvory (i když ještě pořád jede metodou pokus omyl, nicméně kolečko už rozpozná okamžitě)

• dřevěné zvířátkové "puzzle" už taky umí správně poskládat.

• když se jí něco podaří (umístěná kostička apod) tak si zatleská a čeká, že my taky.

• strašně ráda podává věci se slovy "na!" (puzzlíky z knížky, obaly od CD, kostky domina...)

• ráda kramaří v kuchyni, resp. lépe řečeno ráda kramaří úplně všude (skříňky, šuplíky, skříně, botník, ...)

• chodí s krejčovským metrem kolem krku po bytě :)

• trsá na hudbu, do taktu rozhazuje rukama, točí se dokola (i na vyžádání), vyžaduje tancování v náručí dospělého

• umí si zapnout/vypnout pohádku na dotykovém mobilu

• je to rošťanda:

  • napřed něco se slovy "na" nabídne a pak ucukne a děsně se tomu řehní.

  • v obchodě s sebou kecne na zem se slovy "bác", klidně doprostřed uličky a s lišáckým úsměvem čeká, až ji zvedneme. Potom popojde 2 kroky a zase udělá bác. Když se ji pak snažíme postavit, dělá "gumovou" a schválně nechce narovnat nohy a postavit se na ně.

  • Když nabere směr, tak nabere směr, nevidí, neslyší. Jediné, co trochu zabírá je: "Ahoj, pápá" a jakože odcházet. Ale i to už postupně přestává působit. Oproti dřívější bezmezné závislosti na nás je to posun, hlavně díky chození. Objevila tím nezávislost a potřebu objevovat svět, což ji děsně baví (k naší "nemalé radosti"=furt ve střehu :))

• rozumí když jí, řekneme, aby něco někam (někomu) zanesla, občas i něco donesla.

• rozumí a používá Mńam, Mňam - jídlo. Už se šine na místo. Jí moc hezky, oproti minulému měsíci, kdy byla nemocná a brala ta antibiotika je to nebe a dudy. Spíš naopak, jí jako nezavřená. Ale ví, kdy má dost. Umí se sama napít z hrnečku s pítkem a pak dát zpět na stůl. Chce se krmit sama, bere lžičku a hrabe se v jídle, ale víc je toho mimo talíř než v puse. Nejlepší je, když chce sama jíst polévku. Nabere to a hned vedle talířku to vytočí hore dnem a strčí si to do pusy :)))

• má ráda dírky (v míčku, v botech "krokouše", v odpadu v koupelnovém umyvadle) kam strká prstíky

• při koupání už nabírá a vylívá vodu z plastového džbánku

• prořezávají se jí dvě stoličky nahoře + obě horní trojky. Takže slintá, prstíky pořád v puse, musí to neskutečně svědit a bolet. Ale zvládá to v pohodě, naštěstí žádné bezesné probdělé noci... Aspoň že tak. Čištění zoubků je taky celkem ok, trpělivě otevírá pusinku, ale pořád tam strká jazýček, takže je to trochu boj. Samotný proces čištění má ráda, masíruje jí to dásničky. Ráda si pak "čistí" zuby sama. 14.2.2011 - tak už se jí prořezávají i dvojky nahoře.

• umí házet míček

• staví kostičky na sebe do komínu, na požadavek "bác" je shodí

• chce se sama krmit

• skládá puzzlíky (podává nám je a my je skládáme do knížky, kde je "docvakává". Snaží se otáčet dílky tak, aby pasovaly, i když někdy je to spíš více o náhodě, ale rub a líc už rozpoznává dobře)

• naučila se na nás volat "á-a!" :) Přinese si hračku, se kterou si chce hrát a pokud se jí nevěnujeme, tak na nás zavolá :)

• má nosící mánii - nosí nám různé věci se slovy "na-na" (která říká dokud si danou věc nevezmeme)...

• nová slova:

  • ahoj, není, tady, au, blé, boty, papu, mňam, houpy, mňau, baf, bác, na, ...

• umí sama chodit do schodů a ze schodů.

• umí si otevřít dveře.

pokračovat na 17. měsíc --»