Embedded Files
15.3.2012 (29m+1)
dnes měla Juli "brášku" Lukiho skoro na celý den - hlídali jsme ho Danušce, která vezla manžela do Brna do nemocnice
kolínko ji pořád bolelo, chodila jako starý kulhající pirát. Při hře na to občas zapomene, ale pak zase nasadí útrpný výraz a kulhá. Spíš to vidíme jako komedii pro nás. Snad to nebude nic vážného.
před obědem je mamka vzala na půl hodinky ven na hřiště - poprvé letos venku na hřišti! Konečně už svítí sluníčko a je docela teplo.
na oběd jsme jeli k přerovské babičce, Lukášek celou dobu jako vyměněný, poslouchal, hezky všecho poslušně snědl, zato Juli stávkovala a jíst nechtěla, místo toho si hrála s babi... tak si to pak dala v druhém kole. Přijela teta Danuška a vzala si Lukiho domů.
Juli usnula a spala do nějakých 16 hodin
přijel jsem, zrovna se probouzela. "Pučit foteky?" (chtěla půjčit mobil, aby si mohla listovat fotečkama na dotykovém mobilu). Jenže já zrovna dal telefon na reklamaci. "Nejde to, Juli, telefonek je u pana doktora.". "Áha!... jiný koupit?"
pak jsme jeli do Troubek na cvičení. Sice ještě kulhala, ale to jí nebránilo skákat na trampolíně. Místo běhání pořád jen zrychleně pokulhávala, ale normálně lozila po čtyřech apod... Takže ji to asi bolí jen při chůzi. Ale bylo to čím dál lepší.
doma pak svítila až do devíti, mysleli jsme, že usne únavou brzo, ale kdepak.
16.3.2012 (29m+2)
Ráno mi Juli udělala snídani ve své kuchyňce - čajík, nakrájela mi chlebík a k tomu párek. Dali jsme si spolu do nosu. Při hraní se vztekala, že jí nedrží magnetické vláčky u sebe (dávala k sobě dva stejné póly). Mamka se jí snažila uklidnit a pak jí to vysvětlovala, že když jí to nejde z jedné strany, tak musí vagónek otočit a zkusit druhý magnetek a pak to už drží. Jenže Juli byla "žvejklá", nakvačeně tam seděla a pak sbalila oba vagónky, práskla dveřma od ložnice a šla trucovat do křesla. Pak jsme si mamkou uvědomili, že to asi viděla u nás, kdy jsem to jednou udělal, když jsem byl naštvaný. Hmm, musíme si dávat na takové věci pozor :( Mamka šla na cvičení a přišla přerovská babička na hlídání. Já jsem byl domluvený s Ondrou na pracovní schůzce, takže jsem byl dopoledne pryč. Na oběd jsme byli pozvaní k Danušce. Luki už nás (hlavně Juli) netrpělivě očekával. Pořád se popichovali, hlavní strůjkyní byla Juli. Role se během několika málo dní/týdnů otočila - teď Juli terorizuje a atakuje Lukáška. Pořád jsme je museli napomínat, aby si neublížili, ty strkanice byly čím dál větší. Nakonec se to vyřešilo obědem, to se chvíli zklidnili. Ale pak se začali tahat o hračky. Hlavně Julie je ve fázi, kdy cokoliv si Luki vzal (i když to byly JEHO hračky), tak mu to brala, resp. to si s tím chtěla hrát ona. Sotva si to vzala a Luki ustoupil a hrál si s něčím jiným, hodila to na podlahu a šla po něm znovu jak po uzeným. Pak si Juli sedla na motorku a to už Luki nedal, chtěl ji zpět. Vyřešil jsem to šalamounsky - měl tam aku šroubovák na motorek. Juli přijela, já jsem tím šroubovákem utáhnul postupně všechna 4 kola. Pak jsem ho dal Lukimu, jakože on je servisní technik a Juli závodník. Juli objela kolečko, přijela zpátky, já ji strčil šroubovák do ruky, že si to teď prohodí. A to zafungovalo. Juli se vrhla na "šroubování" kol, Luki si nasedl a po servisní prohlídce odjel na okruh zase on.
17.3.2012 (29m+3)
Já odešel, děcka si hrály, pak Luki šel spát, ale Juli nechtěla, tak s ní šla mamka domů. Cestou samozřejmě v kočárku usnula. Jenže při vytahování nahoru se probudila (docela špatně) a pak už nechtěla zabrat. Mamka ji umlouvala, já ji konejšil, aby si odpočinula, protože byla totálně hotová. Nakonec si s ní mamka lehla, chvíli byl řev, pak že Juli nemusí spinkat, jen si musí lehnout a chvíli si odpočinout. Po asi půl hodině slyším cvaknout dveře. Myslel jsem, že obě usnuly, ale vidím, jak se Juli šine do obýváku. "Juli ne spinkat.". Nakoukl jsem do ložnice a mamka měla těžkou půlnoc. Nechal jsem ji spát a Juli si chvíli sama hrála. Pak si vzpomněla na Klubík. Já jí ale připomněl, jak se chovala před hodinou, kdy se vztekala, že nechce spinkat. Pak jsem si uvědomil, že vlastně splnila mamčinu podmínku, aby si aspoň chvíli v posteli odpočinula. Tak jsem jí jen vysvětlil, že Klubík mají jen hodné holčičky a že jí ho tedy pustím. "Juli ne zlobit, honá" smála se šťastně. Po klubíku objevila v předsíni koupenou vánočku. "Jé,, vánoka, Mńam, mňam, au pupík". "Dáme si Juli? Pomůžeš mi ji nakrájet?" ptám se. "Neumím, naučit!" oponovala mi dcerka. Přisunuli jsme k lince židli a spolu s Juli jsem krájel dlouhým pilovým nožem vánočku. Uřezali jsme první kousek a Juli byla nadšená: "funguje, funguje!". Dali jsme si ji s máslem a jahodovou marmeládou, olizovala se až za ušima a ještě jsem jí přidělával. Mamka se probudila v sedm hodin, či spíše byla probuzena Julčiným hlasitým protestem (dala otevřenou fixu na sedačku a já ji za to huboval, což se jí nelíbilo).
ráno si kreslila s fixou - malovala maminku, tatínka a Jůlinku
pak jely spolu s mamkou pro Lukáška a tetu, vyzvedly je a všichni pokračovali do Troubek, kde strávili celý den. Sluníčko svítilo, děcka řádila venku na motorkách
domů přijela celá nadšená, živě mi popisovala, jak tam viděla "dvě koníky, ihahááá, ÍÍIiihahá" řehtala na celou chodbu
byla rozjetá jako parní válec, v koupelně řádila jako černá ruka, všude byla voda, já celý zmáčený
při čištění zoubků dělala blbiny, pořád mi nechtěla kartáček půjčit, dělala mi naschvály, takže nakonec došlo i na lepanec na zadek. Musela se uklidnit u maminky, tulila a mazlila se jako tuleň. Nakonec jsme si to vysvětlili, dali jsme si pusinku a pohladili se a šel jsem ji uspat. Vedle máme nové sousedy, kteří rekonstruují, takže ještě v devět hodin večer tam škrábali stěnu. Po 20 minutách jsem je šel poprosit, aby si dali 15 minut pauzu, abych mohl uspat dítě. Pak už Juli zabrala....
18.3.2012 (29m+4)
29.3.2012 (29m+15)
ráno mě hledala (byl jsem v obýváku): "doktorka?". Myslela tím, jestli půjdu k paní doktorce (chodil jsem teď na rehabilitace se zádama)
vymyslela si vlastní hru - houpání ve víku od krabice na hračky (" houpy, houpy, houpity")
spala až kolem 15:30 - 16:30
pak jela s mamkou do Troubek (autem)
díky pozdními odpolednímu spánku šla pak spát až kolem 23:00
dnes v noci jsme se vrátili k noční plínce, každou noc už asi 14 dní nějaká nehoda, pořád to nefunguje, asi nemá smysl to teˇdhrotit, chvíli počkáme a pak se uvidí. Dokonce si přestala říkat a občas se počurá i přes den
30.3.2012 (29m+16)
ráno mě zalehla a asi hodinu na mě spala protažená jako luk :) Chrupkala až do půl deváté.
pak si kreslila - řekl jsem jí, aby zakroužkovala obě červené kytičku. Krásně to obtočila kroužkem. "Zavolej maminku, ať se přijde podívat." nabádal jsem ji. Nic, kreslila si dál. "Mami," zavolal jsem tedy sám. Bez odezvy, asi neslyšela. Juli to glosovala: "Hmm, neslyší, daleko" :)
31.3.2012 (29m+17)
celý den zase nespala
byly s mamkou u babičky Lídy, kde škrabaly a natíraly futra
1.4.2012 (29m+18)
27.3.2012 (29m+13)
aktuální výška: 97,5cm, váha 14,4kg
asi týden už používá nové slovo: "určitě" ("uvaříš mi prosím čajík?"... "Určitě!")
výlet do Hranic za tetou Janou Kňurovou a Míšou
Juli odsud nechtěla jet, moc se jí líbil domeček, tancovaly po posteli v "mundůrech" a šátcích. Moc si to tam obě holky užily.
doma večer podepisovala a razítkovala papíry (datumovkou) :)
28.3.2012 (29m+14)
dopoledne návštěva bratranec Michal s přítelkyní, donesli Jůlince krásnou opičku, Juli ji hned vzala za svou a večer pak s ní šla i spát
na oběd jsme jeli k přerovské babičce
po obědě jsme si zajeli do Oseka na zmrzku a pak do Troubek za tetou Danuškou na písek. Juli se mezitím vyspala v autě, Luki se taky zrovna probudil, když jsme přijeli, takže byli oba svěží a odpočatí. Řádili na motorkách, na písku, u koníků se byli podívat, zážitků fůra.
doma pak dostala po dlouhé době pěnovou koupel (omezujeme to kvůli narůstajícími exemu, už má suché flíčky i na nožičkách)
19.3.2012 (29m+5)
ráno se Juli probrala, zjistila, že nejsem doma a prohlásila: "Jejda, tati není, v páci... furt..."mamka šla na Zumbu, tak jsem Juli hlídal. Najednou zvonek a přišla babi Lida. Tak si spolu celé dopoledne krásně hrály, Juli vymýšlela různé hry a babička se jich ráda účastnila (např. si Juli zacpala nos, vylezla na sedačku a jakože skáče do vody- Onehdá prý u babi ve vaně dělala i šipku, tak jsem zvědavý, jestli ji předvede i na bazéně:) ).
po vynikajícím obědě, který se mamince extrémně vyvedl (Juli si dokonce přidávala nášup), šla babi domů a mamka do postele. Už asi 14 dní poctivě chodí do cvičení a je z toho totálně vyšťavená.
Juli si pěkně sama hrála, já řešil něco pracovního. Pak jsem potřeboval něco vyřídit ve městě, a Juli na spaní nevypadala, tak jsem ji vzal s sebou.
Pochodili jsme do banky, potom do druhé, pojišťovna jedna, druhá, potom vyzvednout lístky. Nakonec se z toho vyklubala hodina a půl. Z toho půlku cesty Juli ušlapala po svých, pak už jsem ji tahal za krkem. Kousek od domu se mi začala klást na hlavu, že jde hají a vzápětí usnula.
Doma jsem ji předal mamce, která pořád ještě spala a pokračovala i s Juli dál
kolem půl šesté se probudily, Juli vysmátá, krásně odpočatá.
rychle jsme se oblékli a jeli do Jungle za Lukáškem, tam se pořádně vyřádili a jeli jsme domů
spát šla dnes až kolem deváté.
20.3.2012 (29m+6)
dnes koupily mamka s babi Julce botičky, zase byla scéna, že je nechtěla zkoušet, ale nakonec si dala říct.
taky jí koupily kufírek s lékařským nádobíčkem - stetoskop, injekční stříkačka, teploměr atd atd..
Juli se to hned zalíbilo a když jsem přijel z práce k babičce, kde holky bivakovaly, tak jsem hned byl vyšetřen a uzdraven a to hned několikrát :). Musel jsem papat "meducínu", dostával jsem "kurálku" (lumbálku) - tedy injekce do zad, pak jsem si musel lhenout, vyšetřila mě stetoskopem, pak zase sednout a strkala mi pidinádobičku na moč mezi nohy, že mám udělat čururů :)))) No mamka s babičou se válely půl hodiny smíchy, jak to Juli jednak prožívala, jaké házela hlášky a jak si to všechno hned pamatovala (třeba tu lumbálku atdt:)))
návštěva u Navrátilů
21.3.2012 (29m+7)
dneska si sama vymyslela novou hru - s dětskou plastovou pinzetkou z doktorské sady brala korálek za korálkem a dávala je do plechové krabičky.
22.3.2012 (29m+8)
Jungle, oběd u babi Lidy, cukrárna
23.3.2012 (29m+9)
Ráno pořád řešila svou záděrku na prstíku (malíček na noze). Vzal jsem nůžtičky a záděrku opravil. "Děkuji, tatínku," odpověděla sama od sebe :). Převlíkal jsem se potom, na něco jsem si vzpomněl a chtěl si to zapsat, tak jsem stál nahatý u stolu a Juli to hned glosovala: "Jejda, nahatej... chichi... tatí, oblíct!".
Mamka šla cvičit "bossu", přišla na hlídání babi Lida. Šli jsme do GE banky. Tam se Juli chudina 3/4 hodiny nudila, trvalo to déle, než jsme čekali.
doma oběd, potom jely s mamkou do Troubek za Lukáškem. Spala mamce hodinu v náručí
večer si pak doma poprosila o Klubík, po třech dílech sama sundala sluchátka: "hotovo a spinkat". Sotva dolehla do postele, tak spala, však už taky bylo něco kolem desáté hodiny.
24.3.2012 (29m+10)
letos poprvé na kole - jeli jsme do Lověšic za babičkou (máma byla s druhou babi v Polsku na nákupech)
poprvé se začala vyptávat "co je to?" - cestou domů z Lověšic, zeptala se mě asi 30x za těch 10 minut jízdy - ptala se úplně na všechno
poprvé mi taky podržela vchodové dveře, abych mohl projet s kolem. Jednak už je udržela, ale sama se nabídla, že to udělá.
poobědvali jsme, lehl jsem si do obýváku (roztáhl jsem sedačku) a Juli si vedle mě hrála s kostičkama. Za chvíli procitnu a vidím, že spí schoulená vedle mě. Přikryl jsem nás oba lehkou dekou a spali jsme jako miminka. Jé, to bylo fajn.
asi po hodině se Juli probrala, za chvíli dorazila mamka, ukázala nám, co nakoupila
k večeru jsme jeli na kolách ke Spáčilům na první letošní opíkačku.
25.3.2012 (29m+11)
výlet do Hranic (viz video) - vlakem, bez táty
kolem 4 hodiny se vrátily k babi, kde si Juli zkoušela nové gumáčky - babička jí napustila lavorek s vodou a Juli se v něm rochnila, jako v kaluži :) A gumáčky si pojmenovala "gumánky"
večer pak spala i s tabulkou, protože si ji přes den půjčovala Mája a Juli to těžce nesla, tak se tak ujišťovala, že ji má jen pro sebe :)
26.3.2012 (29m+12)
máma šla na Zumbu, babi přišla hlídat (Juli čekala za dveřmi, aby na ni udělala baf)
pak si kreslila - nakreslila Ovečku a človíčka - viz fotka!
šli jsme procházkou do banky a zpátky, pak s babičkou na hřiště
po obědě nespala, vydržela nespát celý den, i když se ji máma snažila uspat. Už byl i pláč a skřípění zubů :(
k večeru jsme jeli do Sportissima reklamovat boty plus se podívat na nějaké sportovní oblečení. Juli se v autě už kladla, ale nakonec vydržela. Mysleli jsme, že doma pak rychle odpadne, ale ještě o půl deváté nechtěla spát. To už ale byla totálně přetažení, že už únavou ani nemohla usnout, takže zase slzy, handrkování, dokonce došlo i na lepanec přes ruku, protože mě začala pleskat rukama do hlavy. Nakonec mamka zazpívala a Juli konečně usnula.
u babi Lidy pekly sušenky pro tatínka
večer pak seděla na záchodě a totálně rozcupovala toaleťák
při koupeli si dělala vousy z pěny
Dnes jsme si udělali den s babičkama. Po kostele (kde Juli dováděla s Klárinkou) jsme vyzvedli přerovskou babi a jeli na oběd do Lověšic. Ten se babičce moc vyvedl, snažila se nás pohostit a dle mého i trochu vykrmit, protože jsme funěli jak posvícenské husy. I Juli si šmákla. Dali jsme si kafčo a čaj, Juli si našla zábavu s fazolkama - přebírala je a přendávala z mísky do hrníčku a naopak. Babi Lida ji poprosila o pět peněz a Juli jí napočítala 5 fazolek. Pak napočítala 5 i babi Emilce. Máma se ji snažila trochu vykolejit a poprosila namísto pěti fazolek: "Juli, a měj prosím dej sedm.". Juli se ale nenechala zaskočit a pokračovala: "osm, devět" a dala mamce na ruku dvě fazolky :))) Pak jsme si pustili asi 10 dílů ovečky Shaun, všichni se náramně bavili, hlavně babičky, které ještě některé díly neviděly. Pak jsme přepli na krasobruslení a Juli si zase hrála pod TV. Byl jsem zatažen do její hry, kdy mi z nohou udělala postýlku, vlezla mi tam jako do postele, musel jsem spojit nohy, uvelebila se a spala. Pak se "probudila", protáhla se a šla na procházku. Hrála si s miskama, udělala si z nich opičí dráhu (položila je hore dnem) a chodila po nich jako po schůdkách. Pak si začala hrát na pejska - donesla mi plastové sítko v pusince, já jí ho hodil na postel se slovy "aport!". S vyplazeným jazykem ho "dohonila", pusou ho vzala z postele a donesla mi ho. Dostalo se jí pochvaly jako pejskovi - podrbal jsem ji pod bradou a na hlavičce. Než jsem se rozhoupal k dalšímu chodu, tak najednou vidíme, jak setojí opřena o skříňku a zvedá nožičku :))) Dokonalá imitace psa :)
Pak objevila v kuchyni lepačku, šla na chodbu, máchala s ní, jakože zahání mouchy (zajímavé, když to nikdy neviděla...) a pak babi Lida zabzučela jako moucha. Juli se nahrbila, dala si ruku k uchu a s vyjeveným výrazem poslouchala. "Jéé, moucha. Plesk, " přiběhla k babičce a lepla ji lepačkou. Pak zase druhá babi a tak dokola :) Čas se nachýlil, a my vyrazili s babi Lidou domů. Juli samozřejmě cestou usnula, protože odpoledne nespala. I díky dortu a dvěma čokoládovým zákuskům dostala dostatek energie, nicméně houpání auta s ní dělá divy. Vynesl jsem ji nahoru a spala jako pařez. Po hodině a půl (kolem půl sedmé) jsem ji šel zkontrolovat. Měla těžkou půlnoc, což se nám moc do krámu nehodilo, večer zase půjde spát až o půlnoci. Snažil jsem se ji tedy rozberat, ale bez úspěchu, jenom se usnívala a spala dál. Odešel jsem a asi za minutu slyším volání.. Ona byla asi vzhůru, ale dělala, že spí :)) Mrška. Pak jsme se chvíli ještě pošťuchovali v posteli a pak jsme vstali. Juli si vyprosila klubík a ještě jsme potom šli (jen já a Juli) na procházku s cílem - drobný nákup v Hypernově.
Tedy šli, nakonec jsme jeli autem, protože se už rychle stmívalo. V obchodě si Juli vzala malý dětský vozíček a dělala přesně to, co já. Trochu jsme měli problém u kysaného zelí, Juli chtěla červené, já potřeboval bílé. Postupně jsme měli v obou vozících asi 5 pytlíků, nestačil jsem je vracet zpátky do regálu. Pak byl problém u pokladen, kdy začala plakat, že něco chce. Myslel jsem, že pletýnku, kterou měla rozjezenou, ale ta to nebyla. Postupně jsem k ní do vozíku nasázel celý nákup a až pak jsem zjistil, že chce něco, co se nákupu netýká - lízátko. Vysvětloval jsem jí, že díky té scéně, co ztropila, to nehrozí ani náhodou. Navíc teď večer už žádný cukr! Sedli jsme do auta, a ještě jsem jel do Tesca (v Hypernově neměli polníček). Po chvíli se Juli uklidnila, ale když zjistila, že jdeme do dalšího obchodu, tak spustila znovu. Nakonec jsem se s ní domluvil, měli tam v akci Kinder vajíčka, tak jsem jí vysvětlil, že to nedostává, protože si to vybrečela, ale proto, že jí ho chci koupit a že je to tedy místo lízátka. To ji uklidnilo (měla aspoň něco). V Tescu polníček taky neměli, tak jsme šli k pokladnám. Tam znovu spustila, že chce lízátko. Naštěstí u té pokladny žádné nebylo, což jsem sdělil i plačící dceři. Paní pokladní se hned angažovala, co se děje. Zareagovala úplně skvěle - "Podívej, já tady mám vajíčko (dekorační, umělohmotné), chceš ho?". Juli hned, že jo. Po menší nápovědě od mě i poděkovala a byla happy, že má dvě vajíčka. Doma si to čokoládové hned rozbalila. Udělali jsme dohodu, že si vezme jenom malinký kousek a zbytek si nechá na ráno. Díky hračce, která byla uvnitř, se podařilo odvést pozornost a příděl energie tak byl zmenšen na minimum. I to ale stačilo, že nakonec usnula až po jedenácté hodině. Hrála si dřevěnýma puzzlíkama (už je bravurně ovládá, přesně ví jen podle tvaru, které zvířátko kam patří), pak jsme i volali babičkám a tetě Aničce (naštěstí ani jedna nespala). Juli už si umí vytočit číslo (ťuknutím na fotku kontaktu), popovídá si, dá na telefon pusu a zmáčkne červené tlačítko. Uff, náročný, ale moc hezký den.
2.4.2012 (29m+19)
babi dopoledne hlídala u nás (mamka byla na Zumbě), krásně si hrály
já jsem byl ještě asi do 10 doma, takže mě občas Juli zapojila do hry, ale minimálně, vystačila si s babi. Chtěla pak vylézt na stůl, ale to jsem se otočil, na židli, že ne! Na stůl se nelozí. Juli už měla nataženou nožku na stůl, ale můj pohled ji zastavil. Přišla ke mně: "Tati, otočit!" a otočila mě na židli zpět k obrazovce. Zase přišla ke stolku, nachystala si nohu a já se otočil. A zase dokola, měla to jako hru :)
po obědě šly holky i s babi ven do města
Juli spala asi jen půl hodinky, takže večer snad půjde spát brzy
doma pak dostala koupel, podívala se s námi na Pevnost Boyard a šli jsme spinkat. Ještě si hrála s dřevěnýma zvířátkovýma puzzlíkama. Už to má zmáklé dokonale - jen podle dír pozná, co tam patří za zvířátko. Vyskládávala si je ven do řady a povídala si u toho: "pejsek leží, kočička hačí, ptáček letí, pasátko leží, bú - kavička stojí". Já jsem byl úplně mrtvý, tak jsem se tam nějak u toho monologu ztrácel, až jsem usnul. Jen slyším, jak mě Juli budí pusou. Za chvíli si zase pamatuju jen, jak si stele v mých nohách, já zhasínám a pak už spíme oba dva jak budulínci :))
3.4.2012 (29m+20)
ráno si ještě v posteli pokračovala v hraní s puzzlíkama - "kočika sem, pejsek tam, hmm... ptáček naopak"
malovala si s fixama - obkreslila písmenka A-U-T-O, spojila čáry na autě a kreslila kolečka - malé a velké. Spojuje cestičku bludištěm k domečku
včera si kýchla a řekla: "pardon". Babička jí na to řekla: "Na zdraví". Dnes si kýchla: "Na zdaví"..
šly k babičce zase natírat další futra
Juli byla celý den moc hodná, po obědě si sama řekla, že chce jít spinkat, lehla a spala
když jsem si pro ni přijel kolem sedmé z florbalu, skákala jako péráček.
doma jsme se dívali na TV, seděla mi za krkem. Mamka přišla kolem půl deváté. Pak si Juli vyprosila Klubík
po deváté už byla zrala jako hruška, ale stejně se vztekla, že chce ještě další. Nepomohlo vysvětlování, na to už byla moc přetažená, takže ji máma uklidnila koupelí. Té ale moc nedala, za chvíli už chtěla ven, rychle do pyžamka a pak puzzlíky a jít spinkat. Zase si s nima pohrála, pak si ustlala v mých nohou a usnula.
5.4.2012 (29m+22)
dnes ráno poprvé řekla celé své jméno: "Jůlinka To-bol-lí-ko-vá"
6.4.2012 (29m+23)
ráno si se mnou chtěla hrát, donesla mi plastové kornotkové zmrzliny, že s ní mám jít dělat "tútú" (jakože hrát na trubku). Sednul jsem si na určené místo - "nene, hačí, stoupnout!" zazněl rozkaz. Stoupnul jsem si a začal jsem tútat. "Nene, Jůlinka tutů.". celý den pak byly s mámou u přerovské babičky - pekly beránka a zdobily perníčky - Juli si taky jeden nazdobila
po odpoledním spánku byla Juli jakási melancholická, chodila smutně po bytě. Když jsem si pro ně k večeru přijel, celá ožila a hned mě začala "komandovat" (jak je jejím dobrým zvykem posledních pár dní). Mamka babičce pomáhá zvelebovat byt - poslední dva dny šmirgluje a natírá futra dveří, dnes polepovala starý peřináč novou samolepicí folií.
jeli jsme ještě na nákup do Tesca, kde se Juli zabydlela ve velkém plsatovém domečku. Nechtěla odsud jít, tak máma nakupovala a já tam zůstal s ní.
Doma se měla jít koupat, ale moc se jí nechtělo. Máma si vzpomněla, že pro ni má schovanou malou vaničku pro miminko a že by si sní mohla ve vaně hrát. Jak to Juli viděla, hned šla do sprchového koutu, kde má plastovou vanku, sundala jí dolů - jakože se jde koupat do té maličké vaničky pro miminko :). Napustili jsme jí tedy vaničku, dali Momo do malé vaničky k ní. Hned ho umývala, plavečky mu sundala, spokojená jako želvička.
dívala se s námi na tenisový zápas, hrála si, nejevila žádné známky ospalosti - přitom odpoledne spala normálně asi hodinku. Nakonec šla spát až v jedenáct hodin...
7.4.2012 (29m+24)
Dnes má maminka narozeniny. U babičky se chystá oběd a posezení, takže hned, jak jsme se všichni probudili, tak jela za babi pomoct jí s přípravami. Já jsem osaměl s Juli. Chvíli si hrála, pak jsme si spolu nachystali snídani - pomáhala mi krájet mazanec, mazat máslem a marmeládou. Šlo nám to náramně, jako sehraná dvojka. Moc nám to chutnalo, ještě dvakrát tolik, že jsme si to sami nachystali. Pustil jsem nám k tomu pohádku, ranní idylka byla úplná. Dávali tam Dobu ledovou 2. Nechal jsem Juli dívat a šel si pořešit nějaké své věci. Film už končil, když najednou Juli začala plakat, slzy jako hrachy, celá se třásla. Mamut se loučil s ostatníma mamutama a plakal. A Juli to totálně emocionálně vzalo. Rychle jsem ji objal, vzal do náruče a vysvětloval, že to dobře dopadne. A za chvíli se mamutí slečna vrátila za mamuťákem a on už nebyl smutný, ale veselý. Juli se začala přes slzavá očička taky smát. Vzalo jí to tedy slušně.
Abych ji naladil na lepší notu, pustil jsem jí Klubík, hned ožila a už si notovala s Mickeym a ostatními postavičkami. Už byl čas, abysme vyšli do terénu, měli jsme za úkol koupit nějakou hračku pro Lukáška (Tobolíka, zítra má 5 let) a ještě jsem chtěl koupit kytičku mamce. Oblečení bylo nachystané, jenom Juli obléct a jít. A tady nastal kámen úrazu, Juli si postavila hlavu, že rifle nechce. Sice jsem jí je přes drobné protesty oblekl, nicméně poté to přerostlo do naprosté hysterie. Už vím, že v tu chvíli s ní nic nemá cenu diskutovat, prostě se musí nechat vyvztekat. Zanesl jsem ji do ložnice, posadil na postel a odešel pryč. Pláč po chvíli ustával, pak jsem slyšel nějaké vztekavé zvuky a po nahlédnutí jsem zjistil, že si servala rifle dolů. Na otázku, jestli se už vyvztekala mi odpověděla, že "ešte né.". Nechal jsem ji tedy dál o samotě a balil foťák a kameru. Asi za 5 minut vyšla ven: "Už není bé, hehe," utřela si slzičky, usmála se na mě a dala mi pusu. Prostě si to musí sama srovnat v hlavičce a pak je dobře. Objali jsme se, dali si pusu, obléknul jsem jí rifle a zbytek oblečení a vyšli jsme. Na schodišti jsem si vzpomněl, že jsem něco nechal doma - dárek pro mamku (lístky na Alexandrovce). Vběhnul jsem do bytu v botách, jenže Juli mě následovala (i když už byla o patro níž, tak šla za mnou) a viděla mě... "Tam boty ne-eé, tati.". Provinile jsem se "napomenul", že má pravdu, že se to opravdu nedělá. No jo no, moje blbost :)
9.4.2012 (29m+26)
V Prioru zrovna rušili výběh pro zvířátka - kuřátka a zajíčky. Juli má zafixováno, že při poslední návštěvě jedno kuřátko přišlo k zajíčkovi a zvědvě ho klovlo do očička. Od té doby nedělá kuřátko "zob, zob", ale "pich, pich jajíčka do očička". Koupili jsme Lukimu dětský dalekohled, ale Juli si myslela, že je to pro ni. Myslel jsem, že na něj zapomene v návalu ostatních hraček u babi, ale nezapomněla! U babi se mezitím sešli všichni pozvaní, nás přivezl strejda Petr, který přivezl lověšickou babičku. Paní Vyhnánková a strejda Honza s Martinkou už byli zasedlí u stolu. Pojedli, my s Juli a mamkou jsme si to dali v druhém kole, najednou jsme se ke stolu nevešli. Juli pak dostala dvě taštičky plné čkoládeových vajíček, zajíčků a dalších sladkostí, takže očička jí svítila nadšením. Pak nás bavila svýma "dovednostma". Postupně zapojila všechny přítomné. Já jsem se pak zdekoval do vedlejšího pokoje, kde jsem se díval na tenis. Juli přišla za mnou a byla tam celou dobu (asi 2 hodiny). Hrála si tam, skákala po posteli jako na trampolíně, vymýšlela různé hry s dečkou, kdy ji používala jako přikrývku, pak zase jako sukýnku atdatd. Občas odběhla vedle, ale byla tam se mnou. Ostatní byli myslím i rádi, že se ji nemusí řešit a můžou se v klidu bavit.
Vydržela nespat celé odpoledne a k večeru, když jsme jeli domů, tak jsme jí u babi vyčistili zoubky a trochu opláchli, protože nám bylo jasné, že i když to máme domů autem asi 3 minuty, tak nám usne. Ani jsme nedojeli ke kruhovému objezdu, a už spala. Doma jenom převléct do pyžamka a spala dál celou noc.
10.4.2012 (29m+27)
dopoledne u nás byli koledníci, Juli to vzala dobře, držela a poslouchala básničky. Trošku problém byl s kokinama, který chtěla taky, jedno čokoládové vajíčko to spravilo
v deset hodin mamka zmizela do cvičení a já vyrazil s malou do terénu. Oblečená byla skoro jako kluk, takže dobrý kamufláž :) Nosila mi tatar a taštičku na dobroty. U Punčochářů jsme se zdrželi nejdéle, byli tam i Spáčilovi, Míša Navrátil s klukama a Boban Ludík se Sebastianem.
po obědě jsme byli s mamkou úplně vyřízení, zato Juli oplývala energií jako dvě atomové elektrárny. Naštěstí si vyhrála sama, ale pak už začala vyžadovat mou spoluúčast, tak jsem se jí začal věnovat.
Kolem půl čtvrté jsme jeli do Staré Vsi za tetou a babi, která tam byla "na prázdninách". A Juli samozřejmě po půl kilometru usnula. Nechali jsme ji spát, jenže to měla rozespané tak minimálně na 2-3 hodiny. Takže ji mamka o půl páté vzbudila, což se jí samozřejmě nelíbilo. Ale za chvíli už byla ve svém živlu a bavila nás všechny svýma hláškama a hlavně grimasama. Ošetřila tetu, pak jsme hráli fotbal, na chodbě jsme si hráli na honěnou, na zvířátka (medvěd, slon, myška), houpala se na houpačce, jezdili jsme vlakem včetně kontrol pana průvodčího, zkrátka užili jsme si to a málem jsme udělali z domu kůlničku na dříví.
cestou domů naštěstí neusnula, doma si ještě pohrála a pak už jsme šli spinkat. Jenže pořád nemohla zabrat, byla plná dojmů, takže se ukládala asi hodinu a já během té doby samozřejmě neplánovaně usnul taky :)
V noci se pořád mechlila, takže jsem se moc nevyspal. Ráno uviděla v kuchyni lentilky a chtěla je papat. Po našem zákazu, že až po snídani, se jí opět zmocnil její klasický záchvat vzteku, takže putovala do trucovny (ložnice). Za chvíli přiběhla, že už není bé. U snídaně se pak šklebila, že jí to "nechutná", ale nakonec "pod tlakem okolností" snědla, co měla. Vidina lentilek byla silnější. Za odměnu pak tedy dostala krabičku, ale říkám jí, že jen dvě lentilky. "Ne, všechny.". "Ne, jenom dvě!" stojím si za svým. "Tak jóó..." kapituluje smutně. Pak jsme rozehráli další hru. "Dáš mi jednu lentilku, Juli?" loudila maminka. Juli hned prstíkem lovila v krabičce a podávala jí růžovou. "Tati modrou," a už lovila další pro mě. Pak si vytáhla 3 - "mami, tati, Juli" rozpočítávala lentilky. A pak přišla na to, že když "uplatí" nás, tak pak si může vzít beztrestně taky. Takže mě ládovala lentilkama: "Tati, na... a teď Juli" a už ji měla v puse :)) Chytrolínek. Pak hledala omalovánky a nádherně vymalovala medvídka, kalhoty - skoro bez přetahování okrajů. Sama si začala zpívat Prší prší, Holka modrooká, moc jí to šlo, už to přezpívala skoro celé sama.
Pak šly na oběd k babičce, odpoledne do Jungle za Lukáškem. "Juliííí, moje Juli," hulákal Luki na Jůlinku :). Potom si ji převzala babi a hlídala ji až do sedmi hodin, kdy jsem si ji vyzvedl. Zase vymýšlela různé hry, ale všechno muselo být podle ní. Běda, jak babička vnesla nějakou svou myšlenku, tak nene, tak to nebude. Teprve až jakože vymyslela Juli, tak to mohla babička použít :))
Doma jsme si pak hráli na vláček, vodila mě jako koníka, učil jsem ji, jak mě "ovládat" pomocí "hyjé a prrrr". Mamka přišla kolem deváté domů z cvičenía a spráskla ruce, že ještě nespí. Prý odpoledne nespala. Ale Juli byla celkem čilá, nezdála se mi ospalá. takže rychle převléct do pyžamka a mamka ji šla uspat. Juli padla na postel a okamžitě spala.
13.4.2012 (29m+30)
14.4.2012 (30m+0)
ráno jsem Juli hlídal, máma šla cvičit Bosu.
při oblékání byly klasické obstrukce a nespolupráce stejně jako v posledních dnech. Máma je z toho už nešťastná
po obědě u babi šly babi a Juli ven na písek. Máma škrabala futra. Já jsem přišel kolem druhé na oběd, potom jsem se cestou na autobus stavil na pískovišti. Juli mě hned zapojila do hraní, když jsem za chvíli odcházel, byly slzičky a volání po tatínkovi
zase odpoledne nespala, neměla na to "čas", pořád musela něco dělat. Výsledek se dostavil k večeru, dostala krémáček na svačinovečeři a postupně zhasínala, až usnula s lžičkou v ruce. Byla tak tuhá, že se neprobrala ani při čištění zoubků. Mamka ji převlekla do spacího a nechala spát u babičky. Takže jsme měli s mamkou po dlouhé době volný večer :)
Takže dnes má Jůlinka 2 a půl roku. Bylo to divné ráno, probudit se a nemuset Juli hledat po celé posteli, kde zrovna bivakuje. Jak nám později vyprávěla babi Lida, tak Juli se v noci probudila asi 3x, z toho o půlnoci dokonce i plakala po mamince a tatínkovi. Ráno o půl sedmé byl budíček: "Vstávat, sluníko svítí!". Malovaly si vodovkama, Juli vymazávala formu na bábovku. Prý byla moc hodná. Když jsme s mamkou přijeli k babi na oběd, vítala nás jako kdyby jsme se neviděli týden a málem nás umačkala. Hned vykládala všechny své zážitky. Po vynikajícím obědě jsme vyrazili do přírodní památky Strejčkův lom u Grygova, kde už byli bratranci a strejda Petr. Juli cestou usnula, takže si v autě dala hodinovou pauzu. My mezitím rozdělali oheň a opékali si špekáčky a klobásky. Juli se probrala a přišla s babi a mamkou za námi dolů do lomu. Děcka tam byla ve svém živlu, hledaly trilobity, honily se. Juli se ale držela u mě, byla ještě rozespalá a hlavně se živila svačinkou. Ještě když spala, tak jsme si šli vyfotit koniklec velkokvětý. Ještě jich tam pár bylo, ale příští rok musíme přijet o 14 dní dříve, to jsou v plném květu.
Když jsme dojeli zpátky do Přerova k babičce, tak jsem dořešil výměnu počítače. babičce zvonil mobil, tak jí ho Juli donesla a i včetně brýlí na čtení. Všímavá holka :). Juli si dala Klubík (sama si ho pustila, najela myší na obrázek videa a klikla myší). Začali jsme se zdvíhat, že pojedeme domů a Juli si vzala knížku a zajíčka: "s sebou veme Juli". Dobře. Jenže ono to pokračovalo. Nakonec na stůl naskládala asi dalších pět hraček, který si chce vzít s sebou. Takže babi musela donést igelitku, naskládali si to tam a Juli poctivě táhla tašku až domů (i ty 4 patra si to sama vynesla). Doma si dala koupel. Při pokoupelovém mazání jsem j nadělal puntíky z mastičky, děsně se jí to líbilo. Prohlásila: "mám ráda mami, tati, babi Lidu a Emilku babi". Pak si ještě chvíli hrála. Byla už ale docela unavená a vzala si do hlavy, že si ještě bude hrát s plastelínou, což jsme už nechtěli. Tak že si to vezme do postele a bude s tím spinkat, tak jako spinkala s fixama či jinýma hračkama. Dobře. Jenže ona si chtěla opravdu modelovat, ne jen to mít u sebe. A byl problém. Ječela, kopala, řvala, nechal jsem ji být. Pak se svedla, že půjde za maminkou. Vzal jsem ji, přitulil a snažil se ji připomenout, co jsme dnes všechno dělali. Úplně zapomněla, že se vztekala a nadšeně mi vykládala o ohýnku, autíčku, barvičkách, hříbečkách atd. Nakonec jsme si lehli a pořád si povídali. Pak mě vzala za hlavu, objala mě a říká: "Pocém, noóó, malá, malá" a výskala mě ve vlasech. Dal jsem jí pusu, ona mě, povykládali jsme si říkanky, zazpívali a za 5 minut byla v říši snů.
Co si chceme zapamatovat:
ráda se dívá na videoklipy na youtube, aktuálně Gotye - Somebody That I Used To Know a snaží se podle něj zpívat Přezdívá tomu, že chce "pána".
začala říkat sama sobě "Jůlinka"
umí vyjmenovat názvy prstů
když se "nevhodně" zachová, tak řekne: "pardon" :), po kýchnutí řekne "na zdraví"
některé 3znakové slabiky ještě neříká celé: např. babika (babička), Danuka (Danuška). Ale přitom třeba Lu-ká-šek řekne v pořádku.
umí spojit čáry podle puntíků, obtahuje písmenka, vybarvuje (a docela dost dobře bez přetahování) různé tvary, kreslí kolečka (malá, velká)
dělá si rukavice z bublinkových pytlíků pro vytahování koláče z horké trouby.... :)
je to "komandérka" - vymýšlí si hry a pak je aplikuje na babičce, mě, mamce, či kdo je zrovna po ruce. Musíme se přesně držet jejích pokynů, jinak nedá pokoj, dokud to není přesně tak, jak si to namyslela :)
začíná trošku šišlat, ale možná je to zase nějaká fáze vývoje, kterou si musí projít.
nahoru do schodů chodí sama bez držení s nohama nastřídačku, dolů ještě preferuje po jednom schodku, za ruku už chodí i nastřídačku
je to velká citlivka - vidí nějakou smutnou scénu v pohádce a dokáže ji to totálně rozplakat, jak např. s mamutem soucítí jeho smutek.
sama už telefonuje babičkám - ťukne na fotku babičky a po spojení už jim klábosí novinky.
"babi Emilka" :)
začala se vyptávat "co je to?" - ukáže na něco a ptá se...
je to malý Harpagonek - co spadne do jejích spárů, tak už je její :). Narve si to do ručiček a schraňuje si to jak největší poklad (korálky, čudlíky, kostičky atd)
umí spočítat např. kostičky cca do 5 (ukazuje na ně prstíkem a říká číslovky od jedničky nahoru)
na noc má ještě plínku, přes den má občas problém, že se počurá. Prostě nemá čas si to hlídat, pořád má něco na práci a zkrátka se zapomene.
už zvládá umývání vlásků bez pláče (zakloní hlavičku a voda jí tak neteče do očí)
je ukecaná jako "stará baba"
když se "naštve", či ji nečím nevyhovíme, tak se začne vtekat, kopat nohama. V tu chvíli ji necháme být, nevšímáme si jí, musí se vyvztekat, pak přijde, řekne, že "není bé", utře si slzičky, usměje a udělá to, co chceme (obleče se, uklidí hračky adod).
postupně přistupujeme k vysvětlování, že "tak to nefunguje" - pokud něco chce, tak to nemá řešit ječením a pláčem, ale když pěkně poprosí a bude se usmívat, tak to půjde líp. A i když třeba někdy nedostane to co chce, tak ani pak není řešení pláč. Postupně a pomalu to začíná chápat .)
"Už není bé?"... "Eště joóó"... za chvíli přijde sama od sebe: "už není bé" - prostě se potřebuje vyplakat, vyvztekat a pak je v klidu.
umí si umýt obličej - udělá mističku na vodu a donese ji až k obličeji.
dělá si na prstíkách záděrky :-/
sama si začala kreslit cestu v bludišti (fixou v knížce)
"jejdamane" :)
nosí babičce mobil i s brýlema
Když ji "naštveme" (třeba tím, že jí nevyhovíme v tom, co si usmyslí), nebo jí třeba domlouváme, tak nás pleskne rukou. Což samozřejmě nenecháme jen tak. Musí se omluvit, říct promiň, pohladit plesknuté místo a dát pusu. Párkrát dostala takovýto "kartáč" a 23.3.2012 se poprvé sama od sebe po takovém "incidentu" zarazila, že asi něco udělala špatně. Točila se jako čamrda a asi nechtěně mě praštila do obličeje. Jen jsem sykl "au" a víc jsem to neřešil, bylo vidět, že to určitě nechtěla. Podívala se na mě, a na omluvu mi dala pusu a pohladila mě.
výška 98cm, váha 14,5kg.
Page updated
Report abuse