Embedded Files
«-- zpět na 9. měsíc
15.7.2010 (9m+1)
ráno jsem byla vzhůru brzo, už kolem páté, pak jsem ještě usnula, ale v 6:30 už jsem byla zase čilá... Po snídani rodiče potřebovali pořešit akvárko, vysát apod, tak jsem si sama hezky hrála v postýlce... Pak si mě vzali do obýváku, pustila jsem si (doslova) DVD s písničkami a říkadly Josefa Lady, takže nám to tady vyhrávalo, já jsem si zpívala, potulovala se po obýváku a zmýšlela neplechy. Táta mě vzal kousek na balkon, tak jsem obdivovala mamčiny kytičky a rajčátka. Pak jsem se snažila sundat sušák na prádlo, který byl polozasunutý za sedačkou. Naštěstí pro mě se mi to nepodařilo, ale příště už to zvládnu... Táta mě totiž začal natáčet a mě zaujal kabel o nabíječky, tak jsem nechala sušák sušákem a valila se mrknout na ten kabel. ALe táta ho schoval, mrška. Pak jsem se zájmem pozorovala rybičky. Jůů, to je barev... Protože jsem začala být ospalá, tak si mě máma vzala na klín a já se tam ukolébala do spaní. Přenesla mě do postýlky a já chrupkala asi hodinku. Mezitím přišel pošťák s balíkem - nová jídelní židlička pro mě! Ještě dorazila i babička Lída, takže mě čekalo po probuzení dvojí překvapení. Židlička se mi mooooc líbila, má taky šráčky, stejně jako autosedačka či sporťák... Hned jsem si ji oblíbila. Potom jsem si hrála s babi a máma vařila oběd, táta si dělal něco na PC (psal deníček). Při obědě jsem začala usínat, tak si šla mamka se mnou lehnout, ale táta ji potom šel vystřídat, aby se šla najíst. A já jsem byla tak zmožená tím vedrem, že jsem usnula raz dva. A táta se mnou... Jsme si spokojeně chrupkali asi 2 hodinky, máma nás přišla jednou zkontrolovat, přitom nás probudila, ale když jsem zjistila, že je táta vedle mě, tak jsem se jen otočila na druhou stranu a spala dál. Když jsme se probrali, tak babi už byla pryč, škoda, tak pěkně si se mnou hrála. Dostala jsem přesnídávku, je to paráda, v ždiličce se to jinak jí, než na klíně, můžu si u toho hrát na jídelní desce, mám na sobě popruhy, no paráda. Hned jak jsem dostala křupku a keksík, tak jsem hned pokřtila celou židličku drobkama. Táta mě pak posadil vedle mámy a já se žužlajíc keksík dívala, jak máma "paří" hru na Internetu. Mamka chtěla jít potom do obchodu pořídit nové žehlící prkno (staré jsem jí trochu vylepšila - našla jsem dírku v plátně a trhla jsem a najednou byla dírka trochu větší :)). Ale táta čekal na strejdu Petra, tak jsme se s mámou sbalily a šly na chvilku k tetě Věrce. Když jsme se vrátili, tak zase táta už skoro musel jít na badminton... no nějak to časově nevyšlo. Ale tak mě aspoň táta dal do vaničky trochu smočit, to je jediné v tom vedru, jak se osvěžit. Moc se mi to líbilo, as usual. Táta se tedy zdejchnul sportovat, já vytuhla i s mámou až kolem 9. Když táta přišel, tak jsme svorně spaly vedle sebe.16.7.2010 (9m+2) Jestli jsem si myslela, že doteď bylo nesnesitelné vedro, tak dnešek mě těžce vyvedl z omylu. Ráno sice bylo super příjemně pod mrakem, ale přes dne 3 ve stínu, no hrůza. Já se potila až na zádech.... I když ráno to nevypadalo nijak zle, bylo pod mrakem a příjemně "chladno", jestli se tak dá říct nějakým 19°. Dopoledne jsem si hezky hrála, táta si pak dal se mnou sprchu, já si cákala ve vaničce a bylo mi fajn. Já bych tam vydržela klidně celý den. Zpívala jsem si, povídala, přitom jsem zvládla vypít půlku vaničky (doslova, naučila jsem se to někdy včera, zjistila jsem, že když se nahnu, tak pusou dosáhnu na vodní hladinu a jako pejsek si občas cvaknu, někdy pouštím i bublinky :). Mamka potřebovala koupit nový sušák na prádlo sobě i babi, tak jsme vyrazili do té výhně. Než jsme dorazili do Baumaxu, tak jsem usnula. Ale tam mě probudil nějaký rámus (vozík přejíždějící rošt), takže jsem bedlivě sledovala, jestli rodiče vybírají správně. Potom jsme se stavili na Černou horu na jídlo. No to bylo taky haló. Nechali mi ohřát jídlo, já snědla 3 lžičky byla jsem s jídlem "hotová". V tom vedru? Kdo by jedl. Zato jsem vyžahla skoro celý pití, čímž jsem mámu docela zaskočila. Rodiče jedli a já jim k tomu vykládala, zpívala na celou restauraci, dělala jsem indiána, házela věci na zem, zkrátka jsem si užívala :) Vezli jsme ten sušák babi, cestou se stavili v lékárně pro mastičku na ty moje pupínky a kojeneckou vodu na pití. Ještě že máme v autě klimatizaci, jinak bysme se tam asi uvařili. Než jsme dojeli k babi, tak jsem zase usnula. Takže změna plánu, hup do kočárku, táta se mnou jezdil a mamka šla za tetou Efkou a Lucinkou. Po půl hoďce mě cosi probralo, tak mě táta zavezl mamce k tetě. Tam jsem si moc hezky hrála s Lucinkou, přece jen ten týden s děckama v Želivi mě trochu otrkal, takže už nejsem taková "cíťa" :) Odpoledne jsme se vrátily od tety Efky a já si hned osedlala tátu: seděla jsem na něm rozkročmo a oběma rukama jsem ho držela v "šachu". Když se chtěl zvednout, tak jsem se k němu přitiskla, aby nemohl vstát :)) Strašně mě zajímalo jeho triko, zpívala jsem si u toho, zkrátka jsem byla ráda, že jsem u něj. Mamka byla ráda, že vůbec dýchá, to vedro bylo fakt na padnutí, takže táta mě vzal do koupelny a posadil do vaničky, stejně jako ráno a sprchou mi napouštěl vanu a občas mě i ošpíchnul. Jé, to byla lahodááá.... Když jsem se dosytosti vyblbnula ve vodě, tak mě předal mamce, ta mě dosušila a oblékla. Chvilku jsem si hrála, ale začala jsem být ospalá, tak mě táta vzal do postele a lehnul si se mnou. Po chvilce převalování a lození po posteli jenom zaregistroval, jak jsem si lehla na bříško a přestala se hýbat - vytuhla jsem jako alík. No a tátu taky dvakrát pobízet nemuseli, takže jsme svorně usnuli. Táta se občas probral a kontroloval, jestli ještě spím a jestli náhodou necestuju na kraj postele. No my jsme spali normálně až do 9 (zhruba od 6 hodin). A to mě táta chtěl předělat do postýlky, ale to jsem se probrala, jinak bych asi spala až do rána... No ale byla jsem splavená jako mořský koník po závodech na 0,5 metru (jeho rychlost je totiž 1,5metrů/hodinu :)), takže dobře, že mě mamka převlekla, dala mi mlíčko a kaši a i když jsem si potom v posteli chvilku vyzpěvovala, tak jsem zase rychle usnula...17.7.2010 (9m+3) 01:00 - rodiče šli spát, já se probudila na mlíko a byla jsem vyspaná. Sice jsem nevyžadovala pozornost od rodičů, hrála jsem si hezky sama, ale jaksi jsem si přitom zpívala trochu víc nahlas, takže mě mamka musela krotit. Přece jen, všude pozotvíraná okna, takže jsem asi vzbudila půlku baráků okolo... Ale co, já prostě musela dát najevo svou radost, konečně mi nebylo horko, byla jsem příjemně vyspaná, nakrmená a dobře naladěná. Asi po hodince jsem se ušmrdolila do spánku, takže v 5:00 jsem byla opět jako rybička! :D Tentokrát jsem do toho ale už zatáhla tátu, skákala jsem po něm (doslova, už se dokážu vyškrábat na kolínka, opřít se o něj, potom vstát na nožky a houpat se, případně přelézat přes něj....), tahala ho za vlasy (ani ne tak tahala, jako se jich spíš držela, abych nespadla :)), občas jsem zkontrolovala, jestli nespí - ždibrala jsem ho do očiček jako to dělám Adélce (mrkací panenka). Táta to se mnou vydržel do 7, pak už se probrala i máma a zasáhla - snažila se mě uspat mlíkem ... hehe, naivka. Já byla rozjetá jako parní válec naložený kvalitním koksem, takže táta zavelel na ústup do obýváku. Mamce ale asi bylo samotné v ložnici smutno, tak přišla mezi nás. "Dnes to podle předpovědi počasí vypadá mnohem lépe", zahlásil táta, "má být o 1 stupeň více jak včera.". Začínám chápat význam slova "ironie". To, co se přes den dělo venku už snad ani není možné. Pod dopolední osvěžující koupeli mě táta vzal ven do kočárku. Naivně si myslel, že jako vždy zalehnu a bud uspát. Hehe, to si jenom myslel. Pokusy položit mě do horizontální polohy vzdal asi po 3 neúspěšném chvatu. Si jako myslí, že budu spát, zaprvé, když je takové horko a za druhé když je venku toli zajímavých věcí? Hrozně moc mě poslední dobou zajímá stín. Nedá mi to spát. Co to je? Pořád je se mnou, když se pohnu já, pohne se i stín. Zrovna včera odpoledne než jsem usnula, tak jsem to analyzovala na postýlce - spíše tedy na šprušlích. Když jsem pohla hlavou, tak se pohnul i stín. Zkoušela jsem to zas a znova a fungovalo to ve 100% případů. Zajímavé... No a dnes to samé, jen to nebyl můj stín, ale stín kočárku a táty. Já nikde?! Nějak se v tom ztrácím. Budu to muset prodebatovat s tátou. No ale táta si u mě šplhnul, když si šel pro zmrzku, tak mi donesl kornoutek. Nebyl špatný, ale ten v Pelhřimově byl lepší. Tady ten byl takový docela trvdý, takže se lámal a nedal se moc rozmočit. Ale já si s ním poradila, sice jsem se občas kouskem zakuckala, nicméně jsem byla spokojená jako želva. Tátovy další 2 pokusy o položení neměly úspěch, tak nakonec rezignoval. Ať si prý spím kdy chci a jak chci. Asi po 100 metrech se podíval do kočárku a já byla vytuhnutá jako italská zmrzlina. Tak mě jenom sklopil opěrku a já si chrrrněla jako lady Jane.
Táta se usadil v Michalově na lavičku do stínu pod stromy, dal si točenou kofolu a čučel na mobil. Asi si tam zase pouštěl nějaký ten svůj americký seriál či co, furt se taky jenom vzdělává, místo aby si odpočinul. A když jsem se po hodince probrala, tak mi vykládal, že pozoroval veverku, jak si to hopsá kolem něj až na druhou stranu a šupky dupky na strom. Jsem ráda, že si to užil stejně jako já. Sice jsem byla zpocená až na zádech, ale vyspala jsem se dobře.
Jenže cesta zpět byla trochu krušnější, sluníčko pálilo o sto šest, všude samý asfalt, beton, dlaždice, no táta myslel, že domů nedojdeme.
Musel si i zavolat mámu na pomoc, cestou jsme ještě kupovali plenky, tak by to sám neunesl, ale hlavně byl úplně mimo z toho sluníčka, málem se vyvrátil.
Doma jsem okamžitě valila do vaničky, táta si sedl vedle sprcháče a chladil se o dlažbu. Já jsem se zase vyřádila - lovila jsem sprchovou růžici, když jsem ji konečně "dostala", tak jsem ji ponořila do vody a ona pouštela bublinky - to mě teda dostalo. Podívala jsem se na tátu a řekla: A jóoo?? Nebo tak něco. A zase jsem se věnovala studování té divné věci, prstíkama jsem po ní šmejdila, ale bublinky už nikde. Hmm, tak třeba zítra. Když jsem měla varhánky snad i na hlavičce, tak mě táta vytáhnul, co voda byla už docela studená, ale mě to bylo fuk. Dostala jsem potom obídek, ale v tom horku? Radši pití, nebo jogurtík. Ale aspoň něco jsem snědla, zbytek mi máma schová na později. Začínalo to vypadat, že bude spát. Tak si šla máma se mnou lehnout na postel, přišel tam i táta. Ale kdepak. Já řadila jako černá ruka. Stavěla jsem se na nohy a držela se rodičů, pelesti od postele, zkrátka snažila jsem se být co nevýše to šlo. Opět jsem si zpívala a vykládala tak vehementně, že málem popadaly omítky. Máma to zkoušela s mlíkem, ale já dělala totální blbiny - cucala jsem mlíko a přitom jsem zhluboka tahala tam a zpátky holuba v nose. No rodiče mysleli, že se počůrají smíchy. Dělala jsem kašpárka na oba dva, zkrátka a dobře, takhle spací mimišák nevypadá, prohlásila mamka. Takže táta mě uklidil do postýlky, ať hraju tam a šel psát na PC, mamka zůstala se mnou a usnula. Najednou táta slyší "nadávání" mamky: Já se postavila v postýlce a přesně v mém dosahu byla na stěně okrasná tapetka se zvířátky - tak jsem si ji chtěla prohlídnout blíž, udělala jsem škub! a už jsem to začala likvidovat. Mámě bylo chvilku v polospánku divné, že jsem jakási hodná a co to vydávám za zvuky, co že mi to táta dal za hračku. Když ale zjistila pravou příčinu, tak mi trochu hubovala, ale jenom naoko. Táta přiletěl a začal se nehorázně smát. Pochválil mě, jaká jsem "šikulka" a připlácl tapetu zpátky na zeď.
Mamka si mě vzala k sobě do postele a konečně jsem zabrala a usnula. Mamka si pak četla knížku a byla ráda, že mě má, i když jsem někdy takové neřízené torpédo .... :)
Spinkala jsem až do 4, skoro hodinu a půl, a díky tomu jsem pak vydržela až do půl deváté. Mezitím jsem si hrála a pak kolem 6. měli rodiče nápad, že půjdeme ven na zmrzku, ale tak nějak se to zvrtlo, že jsme nikam nešli. Mamka si dala sprchu a já ležela s taťkou v posteli a začala jsem se rozčilovat, že mi zavřel pítíčko (už jsem totiž cmrndala pití i po sobě a po posteli) a já se začala vztekat (to vedro mi nedělá vůbec dobře). No a máma si myslela, že táta usnul a já jsem zase spadla z postele. Tak se vyděsila, vyletěla ze sprcy jako neřízená střela a spěchala za mnou do ložnice. Jenže dlaždice a mokré nohy = uklouznutí v příměm přenosu. Máma se natáhla chuděra jak dlouhá tak široká na zem, narazila si loket a trochu hlavu. Naštěstí si jen asi pořádně narazila ten loket, hned to zaledovala a hlavně byla ráda, že já jsem v pořádku. Táta z toho taky byl docela vyděšený, mohlo se stát něco mnohem horšího. Ale naštěstí to dnes dobře dopadlo. No prostě jsme taková normální rodinka :) Dobrou noc.
18.7.2010 (9m+4)
Po obědě jsme jeli na výlet do Spytihněvi na lodičku, usnula jsem skoro hned, jak jsme vyjeli.
Jenže na místě pršelo a foukal nepříjemný vítr. Vzhledem k tomu, že to byla lodička pro 5 lidí s látkovou stříškou, tak jsme raději změnili plán a jeli jsme zpátky do Otrokovic. Tady jsme čekali na výletní lod do Napajedel a zpět. Dali jsme si tam u místního stánku koláč, co vzala teta Marťa, rodiče si dali kafe, já dostala křupku a bylo nám fajn. Sice trochu pofukoval studenější vítr, ale lepší, než 40 stupňová vedra.
Ráno jsem provozovala tour de rodiče, lozila jsem po tátovi, plazila se po mamce, zpívala si, no prostě já jsem vzhůru, všímejte si mě!Po snídani jsem si chvilku hrála, ale nějak mě to zmohlo, že jsem usnula asi na půl hoďky.
Kolem desáté jsem se probrala, takže jsme s tátou vyrazili do kostela. Venku bylo docela fajn, nějakých 23°, ale vevnitř? Tam bylo vedro na padnutí.
Takže táta otevřel dveře do zakristie, tam bylo fajn, občas jsme tam i zašli, protože tátovi tekly čůrky potu po zádech.
Na závěr mše jsem si vyzkoušela akustiku kostela, jak tady zní ozvěna - halekala jsem a zpívala, až mě táta musel uklidňovat...
19.7.2010 (9m+5)
ráno v 6 hodin jsem se snažila vykouknout z postýlky a udělat baf na rodiče, ale včera mi snížili matraci, abych nepřepadla, protože už si sama stoupám. Máma to zaregistrovala, a oddělala plenku, která bránila výhledu. Huhúú, to bylo radosti, vzala mě k nim do postele a já začala "úřadovat".
Už docela obstojně zvládám překážky (rodiče + deka), takže už musí dávat jo pozor, abych přes ně nepřelezla moc blízko k okraji postele. Plácala jsem tátu do holého pupku, líbí se mi ty pleskavé zvuky, na mámě jsem zase oždibrávala květinky na noční košili.
Dnes jsem se "naučila" dvě nové věci: dělám "Pepka námořníka" - ohrnu si spodní ret přes horní a "vcucnu si pusu" :)))) Děsně se u toho pitvořím a rodiče se můžou umlátit smíchy. Druhá věc: empirickým výzkumem jsem zjistila, jak dosáhnout jazykem toho, aby bylo dosaženo mlaskavého zvuku. Mlaskání jazykem je děsná bžunda a snažím se ji praktikovat kdykoliv to jde. :)
Když dorazila loď, tak jsme si nastoupili na horní palubu a rozbili tam picknickový koutek. Táta a mámou roztáhli deku na palubu, táta si se mnou na ni sedl - no vegáč největší. Lidi se dobře bavili, že je to supr nápad, však co, jaký žinýrování. Takže já byla spokojená jako želva, plavili jsme se po Moravě, já si hrála na dece, rodiče s tetou a strýcem se kochali pěknou krajinou, chválili, nebo pomlouvali barvy zateplených domů kolem řeky....V Napajedlích se loď otočila, chvilku počkala a tradá zpátky do Otrokovic.Po návratu domů jsem byla totálně hotová, dostala jsem koupel, u kaše jsem sice usínala, ale při uspávání s mamkou v posteli jsem se probrala, takže zkusil natoupit táta - a po 5 minutách jsem spala a táta se mnou. Asi po hodince se táta probral a dal mě do postýlky. Absolutně bez šance, že bych se probrala... :)
Mamka musela k zubařce kvůli vypadnuté plombě, takže jsme s tátou osiřeli. Ale ještě předtím, když se vypravovala, tak jsme ji šli s tátou pozdravit, táta mě dal do obýváku, abych si hrála a šel na záchod. A já se samozřejmě plazila za ním :). Vždycky jsem se kousek přiblížila, on se schoval za zeď a udělal na mě baf. A tak jsem se postupně dostala až mezi dveře koupelny a záchodu. A tam je zástrčka na elektřinu. Táta mi říkal, ať tam nestrkám prstíky, sice je tam bezpečnostní pojistka, ale i tak nechtěl, abych se to učila, kdyby náhodou někde byla zásuvka bez nich, tak abych nepřišla k úrazu. Ael když mě to děsně zajímalo! 5ekl mi to jednou, podruhé, potřetí už důrazně a počtrvté už mě plácnul přes ruku. To bylo poprvé, kdy se tak stalo. Samozřejmě mě to nebolelo fyzicky, ale zkřivila jsem obličej a začala natahovat ukřivděně "moldánky"... Nemělo to žádný efekt, táta byl neoblomný, ještě na mě prstem zahrozil a bylo. Spolknula jsem hořkou slinu a přestala fňukat. Na chvíli jsme tedy osiřeli, ale mamka asi za 20 minut přišla zpátky, že p. zubařka má dovolenou a zastupující doktorka ji odbyla s tím, že pokud to nebolí, tak si má počkat na svou doktorku. Hmm, nechť žije naše zdravotnictví a přístup k lidem, to se mám teda na co těšit :-/.
Mě to ovšem v tuto chvíli moc netrápilo, spíš jsem se snažila zjistit, jak sundat dolů řetízek od žaluzií. Potom jsem začala rozebírat pěnovou puzzle podložku a nakonec jsem si ulovila mámu a začala jsem ji systematicky pojídat (od hlavy) ... :). Po malé přesnídávce, které jsem dala příležitost jen ve 4 lžičkách, a po vydatné dávce mlíčka jsem usnula jako špalek. Z původní procházky tedy nebylo nic, ale mamka byla ráda, šla si lehnout se mnou, aby dospala spánkový deficit a táta se dal do účetnictví...
Trošku jsme se prospaly (něco přes 2 hodiny), táta už myslel, že jsme usnuly jako šípková Růženka na 100let. Ale nakonec jsme se z potele vykolébaly. Nicméně nebyla jsem nějak dvakrát naladěná, sama nevím, co mi bylo, sice jsem si hrála, ale jaksi "znuděně". Mamka šla vařit oběd a táta si se mnou hrál - a trochu jsem ožila, ne moc, ale prostrkávání kosteček do dírek mě bavilo.. Potom jsem začala rozebírat pěnovou puzzle podložku... Nakonec mě táta upíchl do jídelní židličky a dal mámě do kuchyně, tak jsem jí tam "pomáhala"... Po obědě mě chtěla mamka vytáhnout z židličky ,ale ouha, mě se zalíbil prostřední upínací pás (mezi nožkama), no já z něj byla úplně paf. Ani za nic jsem se ho nechtěla pustit, dávala jsem ho naoru a dolů, zkrátka nová hračka. Potom mi ještě rodiče dávaly opěrky nahoru, a já je dávala zpátky dolů, nebo naopak.. Zkrátka chtěla jsem sedět v židličce a hrát si tam... Jenže jsem nebyla připoutaná a navíc mě mamka chtěla umýt... No, bohužel to nešlo bez "násilí", domluvy nepomáhaly, takže jsem byla z židličky i přes prostesty odebrána a následně deratizována v koupelně od zbytků oběda. Naštěstíí jsem u zrcadla zapomněla na popruh, táta se mnou dělal blbiny, takže to nakonec bylo fajn.
Přišly jsme domů až kolem 8 večer, takže už jsem byla pěkně "jetá". Ještě jsem si chvilku poseděla v umyvadle při minikoupeli, celou dobu jsem se snažila vytáhnout špuntík, až se mi to podařilo a najednou byla voda pryč. Snažila jsem se v umyvadle srovnat, ale nedařilo se mi, tak jsem se začala vztekat. Takže rychle kaše. A když jsem byla krmena kaší, tak jsem skoro spala, ale potom jsem si všimla popruhu na židličce a už bylo opět "zle". Zase mě nebylo možné dostat z židle, takže opět s pláčem. Ale to už mě mamka vzala do postele a během 5 minut jsem spala jako dřevo.
20.07.2010 (9m+6)
dnes jsme jeli do Olomouce ke kožní, ráno bylo trochu pozdní vstávání, tedy táta, já jsem byla čilá už o půl sedmé. Rodiče ale šli spát někdy po druhé ráno, takže mamka se obětovala, aby se táta trochu víc vyspal, když bude řídit. Nakonec jsme se na šáčkovali do auta, já usnula, u kožní jsem se probrala, dostali jsme milion mastiček a leku, potom za Makrétkou, tam jsem si poprvé hladila křečíka, bylo to fajn, dokonce se mi podařilo ho i chytit za kožek, chudák pištěl, nevěděl, co se s ním děje. Markétka se kulatí, tak doufám, že brzo budu mít kámoše (šku).
Opoledne jsme dorazili utahaní domů, já si mnula oči, tak se táta snažil mě uspat, ale nepodařilo se celé odpoledne, tak nakonec musel ven s kočárkem, ale ani tam se nezadařilo, lámala jsem artistické rekordy, táta dal kočárek co nejvíc naležato, abych si pořád nesedala, ale já zvládla i skoro s hlavou dolů se zvednout a přitáhnout se k madlu. no břišní svaly mám teda dobré.
Byla jsem úplně hotová, doma jsem dostala mlíčko a usnula jsem asi na 5 minut. Při přendávání jsem se ale probrala, zase bylo docela vedro...
Nakonec jsem ještě dostala kaši, pak jsem se rozezpívala, no usnuly jsme obě vyčerpáním asi kolem 9... Dlouhý den to byl....
21.7.2010 (9m+7)
dnes jen krátká zpráva, krásně si hrála sama v postýlce, mamka měla nějakou práci a pak když přišla, tak hle, Julka spinkala... jo, je to super bez dudlíku, jsme rádi, že jsme ho odbourali tak brzo.. I když původně jsme nechtěli dudlík používat vůbec...
22.7.2010 (9m+8)
dopoledne spaly, potom si hrály, pak šly za babičkou. Od 15:00 u Spáčilů v bazénku, užívala si to plnými doušky (doslova, pila vodu z bazénku:).
Byla v pohodě s Klárkou a Míšou v bazéně. Potom jsem tam za něma hupsnul taky, malá se po mě plazila, byla ráda, že jsem s ní.
Potom jsme se houpali na houpačce, Jůlinka mi seděla na klíně jako přibitá. Ještě v bazéně najednou cítím něco teplého v klíně - malá mě počurkala :). Potom pro jistotu i mamku, když ji chovala na klíně. Večer pak usnula nadvakrát, pořád je horko.
24.7.2010 (9m+10)
Mamka mě potom vypravila ven na procházku a šly jsme za tetou Janou a Klárinkou.Dnes to proběhlo ve větším klidu, jednak jsem se už tak nedala, ale taky případné pokusy Klárinky o atak byly zneškodněny hned v zárodku. Dokonce jsme byly spolu v postýlce a bylo to v klidu. Hezky jsme si pohráli, i s Míšou...
hu, tak konečně jsem tady zase já, Jůlinka. Nějak se mi v těch vedrech nechtělo psát deníček, tak to za mě vzal táta. Ráno jsem zase byla vzhůru první, klasika, táta dnes nejde do práce (je sobota), takže pojď si se mnou hrát. Jenže táta dorazil pozdě v noci z firemní akce na Vsetíně, takže moc ochotný a ani schopný nebyl. Takže jsem asi hodinu lozila střídavě po obou rodičích, i mamka byla vyřízená v včerejšího 3 hodinového uspávání. Chvilku jsem si ještě zdřímla, ale pak už hurá vstávat, lenochové! Dopoledne bylo takové pošmourné, kolem půl jedenácté jsem usnula, táta si šel lehnout s mnou. Chvíli před polednem někdo měl nutnou potřebu něco vrtat do zdi, takže byl konec spaní. Marně jsem přemýšlela, co je to za zvuk, hodila jsem takový tázavý pohled k tátovi a ten mi to vysvětlil. Asi tím probuzením jsem pak nebyla nic moc, byla jsem trochu protivná i sama sobě, snažila jsem se "číst" časopis, ale nešlo mi to (roztrhnout), tak jsem se čílila až do pláče. Pak si se mnou táta hrál na dávání korunek do pokladničky, to mě moc bavilo, sice se ještě netrefím, ale snaha už tam byla. Jenže mi nechtěli povolit strčit si ruku do pusy, tak jsem se zase čílila. No asi jsem měla hlad, tak jsem dostala obídek. Ale byla to i unavenost a ospalost.... Takže jsem opět usnula (za pomoci mámy) a táta se pak zase s mamkou vystřídal. No my jsme spali až do 5! Takhle prospat celou sobotu? He, proč ne? Pak jsem si ještě udělali minuvýlet - do Nenakonic pro králíky, táta tam měl slíbené "bio" maso od p. Otáhala. Ještě jsme se stavili za babi a dědou v Lověšicích, krásně jsem si tam hrála s plastovými kelímky a totálně jsem rozebrala jeden časopis. Doma jsem okamžitě po kaši usnula, máma měla radost, že konečně po 2 dnech špatného usínání spím bez potíží....25.7.2010 (9m+11)
ráno zase klasika v 6 jsem byla vzhůru, takže překážková dráha přes rodiče, pak si se mnou táta hrál v obýváku, dostala jsem přesnídávku, pak jsem si zdřímla (tentokrát s mámou). Když mě máma vypravovala do kostela, tak objevila, že si nahoře schovávám třetího zuba (jednička vlevo nahoře) a čtvrtý se klube hned vedle. Hehe, a asi budu mít mezeru mezi zuby, po mámě :))Pak jsme šli do kostela.Tam jsme se domluvili s Navrátilovýma, že k nim zajdeme na oběd. A oni zase večer k nám na večeři :) Odpoledne po obědě jsme jeli na výlet do jeskyní v Teplicích.
A to byl zážitek :). Lidiček tam bylo jako máku, ale mě to bylo šumafuk. Než jsme tam dojeli, tak jsem usnula. Mamka si s sebou vzala šátek a tak mě do něj nasoukala. Moc ho neznám, možná někdy na začátku ho mamka chvilku používala, ale to je tak vše. Takže jsem z toho byla trochu zmatená, nicméně jsem byla v polospánku a tím, že jsem byla u mámy, tak jsem to neřešila a znovu to zalomila. Spala jsem jako bobíšek s rukou pod hlavou, zababušená v bezpečí u mamky. Prohlídka začínala v 16:00 a těsně po vstupu do jeskyně jsem se probudila :) Mžourala jsem kolem sebe, kde to jsem. Ale viděla jsem známé tváře táty a mámy, tak jsem byla v klidu. Po chvíli mi bylo v šátku těsno, tak jsem chtěla ven, trochu se porozhlédnout po okolí. Mamka mi dala cucnout, takže pak už jsem byla úplně allright. Střídavě jsem se nesla u mámy a po chvíli mě vyfasoval táta.
Bylo to docela zajímavé, i když mě víc zajímalo, jestli je tam dobrá akustika. Když měla slečna průvodkyně řeč, tak jsem se snažila ji překřičet. Táta toho využil a začal mi dělat indiána (prstem mi zacpával pusu). Chvilku mě to bavilo, ale pak jsem se soustředila na jiné věci. Když slečna domluvila, tak najedou zhaslo světlo. Já si myslela, že mi jen spadla čepice přes oči, tak jsem se snažila sundat si čepici z hlavy. Ale to jen zkoušeli, jak vypadá absolutní tma. A táta z toho ještě měl bžundu... Kdo to má vědět. A vůbec, byla jsem stejně dobrá, že jsem se nebála...
Venku nás čekalo nevlídné počasí, tak jsme si dali teplý lázeňský oplatek, vyfotili se u fontánky s kyselkou, chvíli pokecali s ostatními a vydali se domů. Jak já byla utahaná... (poznámka táty: a co teprve já, ruky jsem měl jako opičák, celou hodinu mít mimišáka na rukách :)).
Táta mě okoupal, mamka si mě potom vzala do parády na večerní procedury, táta oškrábal brambory a já šla spát. Tedy aspoň rodiče si to mysleli. Chyba lávky. Po 10 minutách to mamka vzdala, já měla oči jako tenisáčky, baterky nabité, takže jsem nakonec povečeřela s dospělákama. Ti se kolem deváté rozloučili a já už šla konečně do hajan. Táta si se mnou lehnul, mamka si myslela, že to neprojde, že ji budu vyžadovat, ale já se otočila na bok, na záda, na bok, na břicho a do půl minuty jsem spala jako dudek.
26.7.2010 (9m+12)
probudila jsem se brzy, ale tátu jsem už nezastihla. Vypařil se jako pára nad hrncem. Pro kontrolu jsem mu s mámou zavolala jestli jel do práce nebo na hříbky. Že bych jela s ním, doma je už trošku nuda. Vše kam můžu jsem už prozkoumala a nic nového jsem nenašla. Zakazují mi strkat prstíky do zásuvky "chtěli by taky, ale mají tlusté prsty". Mamka mi dávala napít mlíčka a mě bylo tak fajn, že jsem jí usnula v náručí. Najednou jsem udělala bléé a ve spánku jsem vyplivla cucek papíru. Asi pozůstatek předchozího "čtení" časopisu :). Odpoledne přijel táta a našel nás zrovna v nejlepším - krmení. Miluju bílý jogurtík. Měla jsem ho úplně všude, i na palečku na noze (lahoda, olízat si prstíky na noze jako přílohu k jogurtu, zkuste to... :)). Když mě táta šel "dejogurtovat" do koupelny, tak prohlásil, že jsem nějak přibrala... Sprosťák. ALe je fakt, že jsem se "spravila", konečně už trochu doháním Klárku, už nejsem takové vyžlátko.
Měla jsem super náladu, měla jsem kolem sebe lidičky, co mám ráda, takže jsem si spokojeně hrála, ležela jsem na zádech a chechtala jsem se, ani nevím čemu. Mrkala jsem na rybičky, chtěla jsem je vidět blíž, tak jsem začala šplhat po tátovi, až s jeho pomocí jsem se konečně dostala k akvárku. Fascinovaně jsem hleděla na rybky, jak plavou sem a tam. Jsou krásné, barevné, moc se mi líbí.
Babi ještě vykládala, že mám pěknou páru (a to tedy mám!), že mě držela v náručí a já se chytla kliky a držela se jí vší silou a nechtěla se pustit. Babička prý bude muset začít posilovat, aby mě mohla hlídat :). A jsem šikula, táta mě nechat kontrolovaně "spadnout" po hlavě dolů ze sedačky a já si krásně stočila hlavu na prsa, stulila do klubíčka a svezla jsem se tak, že jsem si vůbec nebublížila (táta mě celou dobu jistil a i trochu přidržoval). Jsem rozená cvičenka...
Vzhledem k tomu, že jsem odpoledne nespala, tak jsem byla už taková načatá: Než táta dovezl babi domů, tak jsme trochu s mámou "zaprogramovali" na PC, ale po tom, co jsem si cucla mlíčka, jsem usnula jako špalek. Takže mě mamka zanesla do postýlky. Jenže to byla jenom taková rychlovka, ještě nebylo 8 hodin, takže jsem po 20 minutách volala a mámu - slzy jako hrachy. Takže mi ještě napustili vaničku, já se vyráchala, dostala jsem kaši a znovu to zkoušel s uspáváním táta. Dnes to trvalo trošku déle, než včera, pravda, ale krásně jsem se uspala "mrčením", no i táta trochu pomohl zpíváním (raději jsem usnula, než to poslouchat, ale pšššt, nikdo mu to neříkejte, on by mi pak už nezpíval).
28.7.2010 (9m+14)
29.7.2010 (9m+15)
Takže táta rozhodil postele, vyházel staré rošty a zjistil, že mu chybí vruty. Nechtěl tam dávat ty stávající, ty byly zbytečně velké a tlusté, takže to zatím položil jenom tak navolno a zítra že koupí nové vruty a dodělá to. Pak si zmizel na bowling a já za chvíli usnula. Jenže ne na dlouho, cosik mě probudilo, takže jsem pak nespala až do 10 hodin. Byla u nás teta Ferka, takže jsme si hrály, teta a máma si povídaly u mochita... pěkný večer.
dnes byl docela obyčejný den, jen odpoledne jsme na procházce koupili nočník. Pěkný, růžový s obrázky od Disneyho. Hehe, rodiče si myslí, že jim budu čůrat a kakat na povel... No to si ještě povíme.
Táta se ještě pustil do opravy postele, nechal si udělat jasanové laťky jako rošt pod matrace (ty stávající smrkové hrozně vrzaly, jak byly vyschlé a ještě ke všemu už se jedna i zlomila. No jo no, měkký smrk, co bysme chtěli, že jo?). Strejda Pavel, co nám je dělal, tak říkal, že dub neměl, ale jasan je stejně tvrdý, takže by to mělo být nastejno.
když jsem se probudila, táta byl vedle mě, že by dnes nejel do práce??? Ne, nejel.. Super, budeme si hrát. Ale napřed jsme si museli dát klasickou hru na přelézanou - posmolila jsem se po mámě i tátovi, až jsem je donutila vstát. Mamku dnes bolí hlava (asi jí nedělají dobře ty změny tlaku), táta zase včera byl na bowlingu, takže ho taky pobolívala hlava, no to bude teda dneska zábava... Trochu jsem posnídala, aby se neřeklo, pohrála si a pak mě mamka posadila na nočník. A asi po 5 minutách hraní na nočníku jsem se vyčurala. Nechápu, rodiče měli radost, jako kdybych právě složila maturitu, nebo se přinejmenším naučila mandarínsky. Ale co, malé radosti, taky radosti. Pak jsem vytuhla u mamky v náručí. Takže jsem se s ní hezky prospala. Táta mezitím dodělal pořádek se šroubky a vruty, aby věděl, kolik mu jich chybí na dodělání postele. Asi po hodině jsem se probrala, takže jsem šla s tátou na malou procházku - koupit vruty, vyřídit nějaká lejstra na finančák apod. Dal mi kornoutek na zmrzlinu a jeli jsme si sednout k Bečvě. Tam jsem úspěšně kornoutek likvidovala, občas se zakuckala větším kouskem. Když jsem se nabažila, vypadala jsem jako to prasátko. Doma jsem dostala oběd, táta mě krmil a já ze začátku krásně jedla, ale pak jsem začala dělat blbiny. Prděla jsem na pusu, ale tak nějak jsem zapomněla, že ji mám poloprázdnou. Takže jsem krásně omítala jak bryndák, tak svoje nohy, židličku... NO prostě šikulka, takže mě táta potom rovnou posadil do vaničky a já se cákala. Super zakončení oběda, to musím dělat častějc...
30.7.2010 (9m+18)
Táta se potom pustil do té postele a já mu pomáhala - stála jsem v postýlce a kecala jsem mu do toho :). Když to dodělal, zavolal mamku ať to jde zkolaudovat. Maminka nás pochválila, jak jsme šikovní, hned jsme to taky vyzkoušeli, leželo se super, už konečně nic nevrzalo. No jo, jasan je jasan, kam se hrabe smrk. Táta potom šel nakoupit jednomu pánovi, co má špatné nohy, takže jsme na chvíli s mámou osiřely, já toho využila a dala se mlíkový nášup, u kterého jsem usnula.
Pospala jsem si asi půl hodiny, ale pak jsem se probrala - podařilo se mi počůrat matraci. Jak? To taky nechápu, plenku jsem měla na sobě, ale na matraci byl prostě mokrý flek. Nevadí, uschne. V obýváku na mě čekala mamka a dala mi mlíčko. Při kojení jsem se škrábala nohou na uchu, jako hadí žena :) Jenže asi jsem se nevyspala moc dobře, takže to se mnou šla mamka zkusit ještě jednou. Asi mi rostou zoubky, tak jsem byla uplakaná plus asi to nevyspání. Zkrátka, to jsem nebyla já.
Zadařilo se, spaly jsme asi hodinu a půl, super spánek. Stejně se mi nejlíp spí s někým, samotné je mi smutno, já jsem tvor společenský. Nejšťastnější jsem, když mám kolem sebe publikum, které ocení mé dovednosti. Třeba, že už si umím sama stoupnout a stát u sedačky, či jiného podpůrného předmětu. Že krásně umím ukázat, jak jsem veliká, jak se dělá tak-tak všelijak a jak krásně umím zamávat pá-pá. Když se rozkecám, tak to jedu jako kolovrátek: tá-ta, má-ma, podařilo se mi už i slovo "kolo", "dva" a další.
poslední dny je pořád pošmourno, dnes dokonce leje jako z konve, a tím pádem se moc nedalo jít ven. Takže jsem si pospávala doma, řádila v obýváku a jediné zpestření dne byl odpolední výlet do Kelče. Bývalá Loana tam má výprodej dětského oblečení, takže jsme vyrazili na nákupy. Máma tam byla ve svém živlu, potkali jsme tam i Navrátilovy (Ferku s dětma) a tetu Peťu Pročkovou. Asi hodinu tam máma lovila ty nejlepší kousky pro mě, táta už byl docela dobře otrávený, ale bral to, 40% sleva, to není hned tak každý den. Mě zabavila Vája s Tobem, hověla jsem si v autosedačce a oni se mnou dělali blbiny. Schovávala jsem se za Tobovu kšiltovku a oni z toho měli bžundu. Pak odfrčeli (přece jen tam už byli notnou chvíli před náma, takže měli trochu náskok v nakupování) a já si chvíli vystačila sama, ale pak už mi sedačka byla malá a chtěla jsem ven. Takže jsme s tátou prozkoumali obchod a našli jsme dětský "koutek" - židličku se stolkem, kde byly nějaké hračky a hlavně leporelová knížka v salátovém vydání. Táta mě posadil a já tam vydržela po zbytek nákupu. Cestou zpátky jsem si zazpívala, povídala si.
31.7.2010 (9m+17)
Už cestou jsem dostala obrovský hlad, takže doma jsem honem, honem chtěla papat, dostala jsem jogurtíka (bílý bio), ale moc mi nejel. Přitom 14 dní zpátky jsem ho splivla jako malinu. Prostě teď jsem zatížená na Holandiu. Ale je pravda, že byl takový trochu kysejelší, ani tátovi moc nechutnal. Takže táta donesl půlkilovku Holandie a ta mi jela o stošest. Pusu jsem otevírala dokořán. Ale jak jsem už pak byla najezená, tak jsem začala dělat blbiny a prskat to ven. No prostě šáša největší. Ještě jsme se s mamkou potom šly podívat k tetě Ferce (pochválit si navzájem nakoupené věci), ale pak už šup do vany, dnes je koupání. Když jsem slyšela, že se napouští vanička, radostí jsem málem zašílela. A když mě táta začal svlíkat, no to už byl stav jako po LSD. Řehnila jsem se "bez příčiny", táta třeba jenom mrknul a já měla záchvat a co teprve když na mě sáhnul, aby mě sundal triko. Hehe, já se málem počůrala. Ve vaničce jsem předvedla živé obrazy na téma "Letní bouřka". Nádobkama jsem chrstala ven proudy vody, potom jsem dělala hromy za pomocí obou nohou, kdy jsem s nima kopala (najednou!) tak, že táta byl v tu ránu zlitý jako vodník. Však si mě i natáčel, pacholek a pak se tomu s mámou děsně řechtali. Po vydatném zavlažení celé koupelny mě táta "násilím vyvlekl" ven. Už jsem byla docela unavená, takže rychle kaši, mlíko a hurá do hajan. Dobrou noc!
1.8.2010 (9m+18)
Odpoledne jsme si s táou docela dobře schrupli, takže na podvečerní výlet jsem byla svěží jako vánek. Vydali jsme se totiž na in-line brusle do Oseka. Tedy spíš jen táta, ale přibrali jsme babi z Přerova, aby mamce a mě dělala společnost. Byla to moc pěkná procházka, zajely jsme si k jezu, ten mě tedy uchvátil, to vám povím, vydržela bych se na něj dívat hodiny. Táta si mezitím zajezdil na bruslích, poseděli jsme u pivka, kofoly a mlíka a kolem deváté jsme jeli domů. Byl to moc hezký "rychlovkový" výlet.
Postel mi začíná být malá, lozím čím dál líp, překážky (rodiče + deky) už taky zvládám lépe a lépe, zkrátka snažím se co to jde. A rodiče z toho mají samozřejmě radost, ale ráno moc ne. Nemají chodit spát tak pozdě, kdyby šli se mnou v 8 hodin, tak by byli taky jako čečetky. Takže dnes se "obětoval" táta a šel si se mnou hrát. Táta se mě pak zeptal, jestli si dám "ham, ham" a já mu na to odpověděla mlaskáním - tak jsem dostala přesnídávku s nalámaným piškotem, ale moc jsem toho nesnědla. Už vím, jak si říct, že mám dost, odvracím hlavu do kouta sedačky a mám pevně sevřené rtíky.
dnes jsem se vyspala do růžova, ráno jsem tátovi pomáhala "programovat", pustil mi pohádku, batolila jsem se po obýváku, než mamka nachystala snídani, lozila jsem po čtyřech, stavěla se na nohy, lozila po tátovi i mámě, no zkrátka jsem aktivní človíček hned poránu.
Odpoledne jsme vyrazili na výlet do Karlovy studánky. Po drobnějších peripetiích (klasika, už jsem vycházeli z bytu, když jsem udělala bobek) jsme se konečně nasáčkovali do auta a vyrazili pro Jakoubky. Cestou jsme dojeli i Spáčilovy, kteří jeli svým autem. Cesta nezačínala vůbec dobře, já jsem dopoledne moc nespala, takže jsem byla úplně přetažená. Teď ještě to horko, i když táta smažil klimatizaci na plný plyn, aby se auto trochu vychladilo. Ale i tak jsem měla první slušný nefalšovaný záchvat, kdy jsem chtěla spát, ale nemohla, jak jsem byla unavená, takže jsem plakala, křičela, a zase plakala. Museli jsme i zastavit, dát mlíko a pak se to trochu zlepšilo, ale pořád jsem nemohla zabrat, až jsme vyjeli z Olomouce a nasadili 90km/h, tak jsem konečně usnula.
2.8.2010 (9m+19)
V Karlově studánce jsme si zašli k vodopádům, prošli si parčík, tam jsme se chvilku natáhli na deku a pak jsme vyrazili na bazén. No takovou radost mi dnes rodiče udělali, jak já byla šťastná. Úplně se mi vracely vzpomínky na bazén v Chobotničce. Plácala jsem radostí do vody, výskala, užívala si to plnými doušky (doslova, vypila jsem půlku bazénu, jak je mým dobrým zvykem), táta nás potom i natáčel a fotil, no prostě bájo. Hodina v bazénu utekla jako ta voda ve vodopádech, takže nezbývalo, než se rozloučit a trandit domů. Ale ještě předtím jsme si dali zákusek v přilehlé restauraci, já jsem dostala přesnídávku s piškotem a jak jsem byla celá nadopovaná endorfiny, tak jsem dělala na strejdu s teou takové grimasy, že málem padali pod stůl.
Cesta zpět byla super, vůbec nic si z ní nepamatuju, protože jsem usnula sotva jsme minuli ceduli s nápisem Karlova Studánka. A probudila se až před Přerovem. Doma jsem dostala kaši na dobrou noc a usnula jsem znovu jako špalek. No až na tu první jízdu jsem dneska teda byla vzorná... :)
tak dnes jsem spala celou noc v postýlce, ráno jsem se probrala a zjistila že něco je jinak - nejsem u rodičů v posteli... Tak jsem si chvíli hrála, ale pak jsem si stoupla a začala na ně vykukovat z postýlky. Chvíli trvalo, než si mě všimli, ale já jsem se nějak nehlásila, jenom jsem tam stála jako svatý u cesty :). Mamka se pak probudila a dala mi mlíčko a já usnula vedle táty. No jo, ale to bylo něco kolem 7 hodiny a my se pak probudili v půl desáté... Takže jsme všichni byli vyspinkaní do růžova. Při krmení jsem dělala blbiny (ksichtíky), potom jsem tančila HIPHOP (pérovala jsem na stojících nožkách jako o život :), zpívala s mámou halí belí. I přes vydatný ranní spánek jsem kolem 11 už začínala projevovat známky ospalosti, takže jsme s tátou vyrazili ven. Ale jsem hadimrška, když mě máma oblíkala, tak jsem si dokázala bravurně sundat kraťásky. Včera zase jsem si sundala rychlostí blesku plenku, potom triko, co mi mamka oblíkala... No začíná být čím dál zábavnější :) Změnila jsem styl přesunu - už se asi cca od včerejška snažím čím dál víc zapojovat všechny nožky, takže už lozím spíše po 4 a kde můžu, tam se postavím. Problém je, když nevím, jak dolů, to si "zavolám" pomoc. Ale už mi to jde všechno čím dál líp.
3.8.2010 (9m+20)
Musím se pochválit, jsem moc šikovná. Krásně už umím Jak jsi veliká, i pá-pá - to zvládám naprosto s přehledem. A dnes mě táta naučil malá, malá... Občas to sice neuhlídám, ale pěkně jsem ho pohladila po tváři (sice trochu zarostlé). A potom i maminku. Další pokusy už byly sice trochu neohrabané, ale to se vypiluje jako u ostatních dovedností.
Dnes tady byla na návštěvě Terinka s tetou Peťou, takže jsem měla společnost. Terinka je moc hodná holčička, ne jako Klárinka, která na mě pořád doráží. Je starší, má rok a půl a je moc šikovná. Krásně si se mnou hrála, potom jsme se šly projít ven, trochu jsme zmokly, teda spíš mámy, my jsme byly v kočárcích. Když jsme dorazily domů, táta mě samou radostí málem snědl, už mu bylo po nás smutno.
Pak se mi věnoval, mamka potřebovala něco pořešit, takže jsem se s ním dívala na rybičky, z těch jsem unešená, moc se mi líbí. Pak jsem šli za mamkou do ložnice, kde chystala prádlo na vrácení tetě Petře, a blbnuli jsme na posteli. Já z toho jako vždycky dostala škytavku, táta mě "házel" po posteli a já se řehnila jako urvaná z řetězu. A to máma před půl hodinou tvrdila, že jsem totálně hotová a že půjdu spát. Hehe, tak takhle prosím vypadá "ospalé" miminko. Já mám baterky dobře nabité. Dokonce jsem kolem postýlky udělala asi 5 kroků k té super samolepce, co mi pořád naši zakazují na ni sahat. Přišla jsem k ní a opatrně jsem se podívala, jestli můžu a už jsem na ni chtěla sáhnout. Ale táta řekl, Julie, nene a já ucukla rukou a řekla: e? Táta to zopakoval, že nesmím a já nechala samolepku samolepkou... Táta mě za to pohladil a pochválil mě, jaká jsem šikula. Stejně jako když jsem si dopoledne hrála v obýváku, má tam wifi router a k tomu vede káblík, který mě strašně moc zajímá, ale táta řekl, nene a já na něj zase nesáhla.
Mám dneska nějaký dobrý den, že tak pěkně poslouchám, hihi. Dokonce jsem ji oběd krásně spapala, no nejsem já úžasná.... No nic, musím říct rodičům, aby otevřeli nějaké okno, ať se tu trochu vyvětrá, když se tak pořád jenom chválím....
kolem páté jsme si šly s mamkou lehnout a spaly jsme až do devíti, mamka mě polospící přebalila a převlékla, táta udělal trochu kaše, ve spánku jsem jenom otevírala pusu, dostala jsem mlíko a spala dál... No vidím to tak, že ve tři ráno budu zpívat a hrát si :))
4.8.2010 (9m+21)
6.8.2010 (9m+23)
hehe, no a nezpívala jsem ve tři ráno, já jsem chrněla celou noc a ještě i ráno, když šel táta do práce, tak jsem nevěděla o světě. Pravda, půlku noci jsem byla přicucnutá k mamce, jednou rukou jsem si "držela" na břichu, druhou rukou jsem hladila tátu po vlasech, obličeji, trochu píchal vousama, tak jsem si drhla ručku. Přes den jsme se s mamkou toulaly po městě s babi Lídou, potkaly jsme i babi z Lověšic, ta byla moc ráda, že mě vidí, konečně si mě taky trochu pochovala. Nemá to jednoduché, děda je moc nemocný a babi se něj musí starat. Ale zvládá to moc dobře, tak jsem ráda, že jí aspoň trochu můžu pomoct rozveselit.
Pak jsme zaparkovali k babi Lidě, přišel tam i strejda Honza, dokonce si mě i pochoval, výjimečně jsem ho nevyřvala.
Ale pak přijel z práce táta, no to bylo radosti. Celý den jsem ho hledala a konečně se objevil. Natáhla jsem ruky, že chci za ním, a přisála jsem se k němu jako klíště, jak malá opička a už jsem si ho nepustila. Před odchodem domů mě ještě chtěli přebalit, tak mě položili na postel, kde jsem si všimla velkého plyšáka tygra - no a bylo o zábavu postaráno - lozila jsem po něm, snažila se mu otrhat vousy, děsně mě rozesmívalo, když na mě babička zvedala jeho packu, já se do ní vždycky zahryzla, válela jsem se po něm, no jako střelená :).
Ale už byl čas, takže jsme sedli do auta, a já královsky usnula. Takže před domem mě přendali do kočárku a táta mě asi půl hoďky vozil, pak jsem se probrala a šli jsme domů.
Po koupeli, kterou jsem si jak jinak než pořádně užila, jsem bez remcání šla spinkat. Napřed to zkoušel táta, ale asi po 5 minutách, co jsem si pořád hrála s kartáčkem, tak mi ho vzal a já začala ječet jako na lesy. Takže tátu vystřídala mamka a během 5 minut jsem spala jako miminko.
každý den se učím nové a nové věci, nabírá to docela spád... ráno jsem stála v postýlce, rukou se natahovala po klice od dveří, bavilo mě, jak dveře "pérují" a nejednou ze mě vypadlo "ty jóóó" ... rodiče byli v předsíni a hrozně se tomu řehnili... odpoledne se mi zase podařilo poprvé udělat bobek do nočníčku... Docela dobrý výkon po týdnu, kdy mě začali dávat na nočník ... Máma to pomalu oslavovala jako první zub, až jsem málem z toho nočníku slítla, jak jsem se lekla, když začala tleskat a radovat se... Tak jsme šli společně všichni zamávat bobanovi na jeho poslední cestě... :) Asi druhý nebo třetí den už používám nový rafinovaný styl lezení a sice lození po kolínkách a po loktech - je to takový mezistupeň mezi plazením a plnohodnotným chozením po čtyřech. Stoupám si už s větší jistotou, lozím po všem (hlavně po rodičích) jako po žebříku. Občas udělám drobné krůčky kolem nábytku, ale to opravdu musím mít náladu, nebo motivaci. Dnes jsem dostala nové hračky - nádobíčko (dvouplotýnkový vařič, konvičku, dva pohárky, pánvičku i s víkem a tlakový hrnec) a potom ještě dřevěné kostečky. Táta mi z nich hned začal stavět komín a já jej bourala.... supr zábava....
Ráno mi mamka ještě ukázala, jak dělá rybička a já to po ní opakovala.. Odpoledne, když přišel tátá, tak jsem mu předvedla ukázkovou sestavu: jak jsem veliká, jak se mám (to bylo poprvé, kdy jsem to udělala sama a krásně zřetelně, nádherně jsem točila jednou a pak druhou rukou v zápěstí) a potom jsem zamávala pá-pá (a to mi táta ani neříkal udělej pápá, ale jenom mi řekl "zamávej" a já to pochopila!). Mamka mě dávala na svačinku jogurt - Holandiu - no jak známo, můj milovaný a ještě jsem tam měla od rána zbytek přesdnídávky. Ke konci jogurtu mi tam mamka přimíchávala i trochu té přesnídávky, ale já odhalila, že tam něco nehraje. Přišla jsem na to, že máma mi tam tu přesnídávku přidává a tak jsem rázně upozornila hlasitým a!, že mi ji tam přidávat nemá... Jak jenom sáhla lžičkou do skleničky přesnídávky, tak zase důrazné a! a "zamknula" jsem si pusu, že to nechci. Pak jsem mamce hlasitě "nadávala" do té doby, než tu skleničku zašroubovala a dala bokem.
8.8.2010 (9m+25)
Pak, když jsem viděla, že už má v ruce jenom jogurtík, tak jsem milostivě otevřela pusu a dojedla si ho... Jo, holt už vím co chci, a i jak toho dosáhnout. Jsem moc chytrá, jak opička, všechno opakuju, hlavně blbiny po tátovi - prdění pusou, naklánění hlavy, krčení nosíku a "funění" ... Je se mnou velká psina a občas vymyslím něco, nad čím zůstanou i rodiče stát, kde se to ve mě vzalo (třeba to prdení pusou a krčení nosíku jsem se naučila sama). Dnes jsem se taky koupala, zpívala jsem ve vaničce jako na lesy, v koupelně to tak super zní, líp než v obýváku. K večeru u nás byli Navrátilovi a já se při dívání na rybičky (táta mě držel a já seděla na opěradle křesla a pozorovala rybky) snažila tátovi sdělit, jak se mi líbí ta jedna rybička, ale on se bavil s tetou Věrkou, tak jsem spustila takovou hlasitou samomluvu, až to táta konečně pochopil, začal mi věnovat pozornost, já mu to všechno ještě jednou zopakovala a pak se mohl bavit dál...
Pak jsem spustila v této době moje oblíbené Tá-ta, chvíli nato indiána. Někdy až překvapuju sama sebe, jak jsem šikovná. Dnešek byl obzvlášť plodný. S takovou budu do půl roku plynně mluvit (tak to abych se narychtovala na angličtinu), jezdit na motorce (odrážecí, včera jsem to testla s pomocí mámy a docela mě to bavilo, skoro jsem se i sama odrážela), číst, psát, počítat... hehe, si dělám srandu, na to mám ještě času dost... zatím pa!
Jinak jsem dnes byla jakási špatně vyspaná, cestou do kostela jsem spala asi 15 minut, takže po obědě u Navrátilů si šel táta se mnou lehnout. Podařilo se mu uspat mě docela brzy, spali jsme asi hodinku, ale pak jsem se probudila s pláčem a nepomohla ani mamka, už mě neuspala. Táta pracoval pozdě do noci, takže se potřeboval dospat, tak si se mnou hrála máma, ale já jsem byla nějaká nevrlá, asi možná zuby. Však zítra jdu poprvé k paní zubařce, tak jsem moc zvědavá, jaké to tam bude. Kolem páté jsem už opravdu nevěděla co by, byla jsem protivná, plakala, nic mě nebavilo, hrála jsem si s knížkou a ta mě úplně dráždila, vztekle jsem ji držela, až jsem z toho začala plakat, no mamka nechápala. Ale já byla unavená a chtěla jsem spát. Tátu pláč probral a přišel za náma, sbalil mě a znovu mě uspal. Já se sice trochu bránila, měla jsem spoustu jiné činnosti, ale táta na mě vyzrál. Našla jsem v postýlce svoje ponožky, tak mi je nasadil na ruce jak orukavičky. To mě tak zaujalo, že jsem si s nima hrála, až jsem usnula.
V neděli jsme šli do kostela, tam jsem si popovídala s Klárkou, dělaly jsme tam docela dobrý bugr, zpívaly a hulákaly jsme z kočárků, až nás rodiče nestačili utišovat. Před kostelem jsme se pak s Navrátilovýma domluvili, že k nim půjdeme na oběd.
U nich jsem poprvé cestou z dětského pokoje použila 3 způsoby přesunu - po čtyřech - ruky a nohy, poté moje dosavadní klasika, po loktech a po nohou a poté plazením po bříšku. Odpoledne jsem pak ruky začala používat skoro výhradně místo loktů... Jo, posilovna je znát.
9.8.2010 (9m+26)
Asi za hodinku slyšel nesmělé volání, já jsem stála v postýlce, na paprčkách ponožky, no prostě k zulíbání. Dala jsem si koupel, a hrála si s pěnovými zvířátky (drží na kachličkách, či vaničce), která jsem dostala od mamky, potom kaši. U té jsem už skoro usínala, ale sotva mě táta položil do postýlky, tak jako kdyby mi nalili do žil živou vodu. Tak mě nechali, ať si hraju s mou oblíbenou hračkou - klikou od dveří. Po 10 minutách povídání, zpívání najednou klid - táta se na mě přišel podívat a zjistil, že tam smutně stojím v postýlce a nemůžu dosáhnout na kliku od dveří, protože jsem si je moc odstrčila... Takže mě ještě na chvíli vzal do obýváku, poplazila jsem si po stolku, tam jsem uzmula ovladač. Ten už dobře znám, vím, že když něco zmáčknu, tak se něco změní na TV. Takže jsem co chvíli tátovi přepnula zprávy, nebo je zeslabila, no paráda. Ale osmá hodina udeřila a já díky svým hodinám zavelela mamce, že chci mlíko a šup do hajan. Dobrou noc.
ráno jsem se vybatolila jako první, prováděla jsem klasické horolezecké výstupy po rodičích, až jsem je donutila vstát. Dnes jsme se vypravili rychle, i snídaně byla rychlovka, jdu totiž poprvé k zubaři. Táta si nachystal kameru, aby to zdokumentoval. Dorazili jsme přesně v 8:30 do čekárny. Všude pusto a prázdo, žádné davy jak u zubaře pro dospěláky. Chvíli jsme čekali,nevěděli jsme jestli o nás paní doktorka ví. Pak táta nesměle zaklepal, hned vyšla sestřička a řekla,že jsme měli zvonit :-) No už aspoň víme, jak to tu chodí. Máma si se mnou sedla do křesla, táta šel k oknu naproti, aby měl dobrý výhled a mohl mi natočit první návštěvu u zubaře. Máma sice se mnou nacvičovala otevření pusy áááá, ale přece jim to nedám zadarmo:-)))Tak mi mladá paní doktorka musela strčila prsty do pusy, aby vůbec měla šanci aspoň zahlédnout mé krásné čtyři zuby. Vůbec se mi to nelíbilo, ale pohled na tátu a přítomnost mámy mi dodala odvahu. Paní doktorka se jen mrkla hup, hotovo, už jsme jeli s křeslem dolů... To byla rychlovka, ani jsem se pořádně nestačila rozkoukat. Bylo na mě vidět zklamání tak mě a mámu ještě jednou na tom super křesle svezli. Dostala jsem obrázek pejska a šli jsme.
Táta mi slíbil vycházku, ale ještě jsme se stavili za tetou Aničkou ve zlatnictví. Tam jsme se chvilku zdrželi, už jsem byla ospalá a tak trochu navztekaná. Mamka vyrazila domů vařit a já na slíbenou vycházku s tátou do Michalova. Před vstupem do Michalova jsem to zalomila, hodinku jsem si pospala a táta si mezitím pročetl pár článků na Internetu. Musel si vyřídit nějakou pracovní poštu (ten taky bez toho mobilu neudělá ani krok)... Vyspala jsem se do růžova, cestou zpět jsme se ještě jednou stavili za tetou. Dělala jsem na ni baf, když obsluhovala zákazníky, stála jsem v kočárku, držela se vitríny a krčila se tak, aby mě teta neviděla. Jenže měla moc práce, takže mě nesledovala, ale to mě neodradilo. Zákazníci odešli, tak si mě i pochovala. U tety v práci se mi moc líbí, je tam tolik věcí na dívání, všechno je lesklé, třpytivé a nedosažitelné, to je výzva. Dnes si teta vzala obzvlášť fešáckou halenku, moc jí to slušelo. Hlad nás vyhnal domů.
Po dvou a půl hodinách jsem se probudila srdceryvným pláčem, asi se mi zdálo něco moc škaredého. Táta se úplně vyděsil, že se něco stalo. Ale dávka mlíčka to spravila, takže za chvíli jsem byla zase usměvavá holčička. Vyrazili jsme tedy k panu doktorovi, ten změřil mámě tlak a nařídil jí ještě nějaké testy, takže zítra ráno bude muset mamka na krev a EKG. Pak se uvidí.
Vydali jsme se za babi a spolu jsme šli na návštěvu k Jakubkům. Tam jsem všechno prolezla, ukázala, co všechno umím, "přečetla" jsem tam jeden katalog a kompletně vytřela podlahu :). Když jsme odcházeli, tak se mi táta na chvíli ztratil z dohledu. Dostala jsem málem záchvat, jak jsem ho hledala, ale on byl jen otočený za babi. Když jsem ho konečně našla nechtěla jsem se táty pustit, držela jsem se jako klíště a nechtěla jsem jít ani za mámou. Ale do kočárku jsem se naštěstí posadit nechala, takže jsme mohli jet v klidu domů.
Doma večerní klasika, kaše, mlíko a spát. Dobrou.
11.8.2010 (9m+28)
Po obědě jsem okupovala mamku. Lehla si ke mě na zem, aby si narovnala záda, jenže se mi líbil její flek, tak jsem ji postupným lozením po jejím obličeji donutila aby se přemístila kousek vedle a šup, už jsem tam ležela já... a ještě jsem se tomu řehnila. Potom táta vymyslel bunkr - dal na rohovou sedačku deku a já se pod ní schovala... Parááááááááááááááááááááda, byla jsem ve svém živlu. I mámu jsme zapojili do hry dělala "sloup", aby deka trochu držela ve vzduchu. Já jsem ležela na zádech a plácala do deky rukama a nohama jako divá. Pak už mámu nebavilo dělat sloup, tak táta vymyslel jinou zábavu - vzal velkou osušku, posadil mě na ni a jezdili jsme z předsíně do obýváku. Na dlažbě se jezdilo super, na koberci to už docela drhlo, takže se táta trochu víc nadřel, ale já si jízdu pořádně užila. Jo, na blbiny jsem expertka.Ale všeho s mírou, dělání blbin mě unavilo, dostala jsem cucnout mlíčka a usnula jsem. Máma si se mnou šla lehnout, protože jí nebylo dobře. Asi tlak jí nedělá dobře, ještě kvůli tomu dnes půjde k doktorovi, až se vyspinkáme.
12.8.2010 (9m+29)
Večer jsem usnula skoro hned po kaši, ani se nedivím, po takové spoustě zážitků. Aspoň mám v noci co zpracovávat. Už se těším na další den. Dobrou noc.
Jak jsem byla dobře naladěná, tak jsem měla svůj happy time - kopkala jsem si, řádila jako černá ruka, lozila po celé posteli, "válela" se - moc jsem si to užívala, že jsme spolu.
To "válení" je taky taková malá novinka, když mám náladu, tak se ze sedu vyvalím na záda, pak se překulím na bříško a pak zase na záda, hraju si s rukama, nohama... někdy takhle proválím sudy z jedné strany postele až na druhou :)
dnes byl úplně úžasný den u Spáčilů. Šli jsme je s mamkou navštívit. Měla jsem docela obavy, jak mě zase Klárka bude tyranizovat, ale kupodivu nic, Klárinka mě vzala na milost a nevšímala si mě. Moc hezky jsme si tam i s Míšou pohráli. Mamka s tetou si aspoň mohli v klidu popovídat. Bylo to moc fajn.
Odpoledne, jak jsme přišly domů, tak táta už byl doma, ale byl chudák nějaký nemocný, bolelo ho v krku, ale i tak jsem za ním šla do postele a potom se připojila i máma.
táta šel ráno k doktorovi a než se vrátil, tak jsem si hrála s mamkou - na posteli jsme dělaly blbiny - přikryly jsme se přehozem a dělaly jsme si bunkr... Jé, já byla v sedmém nebi, řehnila jsem se na celé kolo. Když táta přišel, tak jsme se mu schovaly pod ten přehoz a udělaly jsme na něj baf... sranda veliká. Pak si se mnou táta lehnul a já usnula asi na hodinku. Když jsem se probudila, tak mě strašně vadila plínka, takže jsem si ji sundala... jenže vzápětí na to jsem se i vyčurkala, takže mě rodiče našli plačící s plínkou v ruce a s loužičkou na matraci...Ale co, to uschne... Na oplátku jsem se se odpoledne krásně vyčurala do nočníčku. Táta mi potom pustil moji oblíbeno uovečku Shaun, ale už ho "nebavilo" mi dělat křeslo (držet mě v náručí), tak mi udělal divadelní posez... viz. fotka.
Dnes jsme šly s mamkou popřát Klárce ke svátku, ale oproti včerejšku to bylo příšerný, Klára na mě zase útočila, snažila se mě píchnout do oka, takže jsem plakala, protože se mi to samosebou nelíbilo. Cestou zpátky domů mě "unesli" Navrátilovi, vzali mě s sebou do obchodu, mamka mezitím šla domů zkontrolovat tátu, jestli ještě žije. Když jsme dorazili domů, tak jsem ani k mámě od Míši nechtěla jít, dokonce jsem na ni udělala pápá, jako že jdu s nima domů... Ale nakonec jsem se nechala přesvědčit. Doma mě čekala koupel, ale dnes nebyl můj silný den, byla jsem nějaká unavená, takže večerní procedury byly s pláčem, krmení kaše a celkově to bylo jakési unavující. Ale pak jako mávnutím kouzelného proutku jsem se probrala a ještě půj hodinky jsem si hezky hrála s rodiči, než jsem šla spát. Mamka uspala nejen mě, ale i sebe, takže se mi sladce spinkalo. Jenže táta už mi "hrozil", že moje spaní v posteli asi skončí, protože se tam rozvaluju a okupuju 80% postele, na rodiče zbývá zbývajících 20% - máma na jednom kraji, táta na druhém a já rozvalená uprostřed jako královna. Veškeré snahy o mou pacifikaci končí tak, že stejně za chvíli vyžduchám oba do krajů.. hehe...
14.8.2010 (10m+0)
tak dnes mám 10 měsíců, letí to letí... protože už bravurně zvládám rodičolezectví, tak ranní rituál byl ve vší parádě. Prošmejdila jsem všechny rohy postele, rodiče neveděli, kam dřív skočit :). Ale je pravda, že dneska jsem vstávala až kolem půl osmé, v noci byla totiž příšerně strašidelná bouřka... Naštěstí jsem se nebála blesků ani hromů, ale probudilo mě to, takže máma měla co dělat, aby mě ukecala ke spánku. Takže jsem si to ráno trochu vynahradila, přece se neošidím, no ne? Po snídani jsem si hrála s máminou taškou na kočárek. Nedávno si ji krásně opravila (vnitřní polstrování se jí začalo párat, co taky chceme po roce používání že jo?), takže jsem jí to musela zkolaudovat. Nenechte se mýlit, já si dovnitř sama nevlezla, to táta mě tam strčil, aby měl co fotit, ale co už, když mu to udělá radost, tak proč ne, já jsem pro každou špatnost...
Táta se pořád ještě kurýruje, takže původní plán jít ven do kočárku vzal za své, máma potřebovala vařit, takže táta mě vzal na dopolední spánek s sebou do postele a během 5 minut jsme oba spali jako nemluvňata. Hoďku a půl jsme si odpočinuli a pak hurá za mámou, podívat se co vaří. Dneska jsou to meruňkové knedlíky, hmm, dala bych si.. Ale já měla zeleninku s masem, docela mi to i jelo.
Mamka mi domluvila odpolední vycházku s babi Lídou, aby měla trochu volného času, chtěla umýt okna v obýváku. Táta je pořád nepoužitelný, takže si musí umět poradit sama. S babi jsem vyrazila do parku Michalov, usnula jsem a v tom nejlepším kolem projela sanitka a probudila mě. No nebylo to zrovna probuzení par excellence, takže mě babi i musela vzít z kočárku a uplatit hodinkama, abych přestala plakat. Ale poradila si. Takže jsem moc vyspaná nebyla, když jsem dorazila domů, tak jsem byla taková nevrlá. Ale mlíčko to spravilo. Potom jsem si hrála - na 100 letních kilometrů - na to jsem přišla dnes dopoledne, chodím tam a zpátky po bytě a strašně mě to baví - z obýváku do předsíně, otočím se a jdu zpátky, občas odbočím do kuchyně, zase otočka a "jdu" dál... Takhle jsem ťapala asi 10 minut, táta i máma na mě hleděli jako puci. Pak jsem si trochu pomuchlovala mámu, opusinkovala jsem a málem jsem ji samou láskou snědla... :)
K večeru mě ještě táta vzal s sebou - potřeboval dotankovat auto a koupit pečivo a hlavně kojeneckou vodu, už nám došla. Usadil mě do sedačky a vyrazili jsme. Na benzince mě vzal do náručí a po natankování jsme šli zaplatit. Všechno jsem si prohlížela se zájmem, vzala jsem si jakousi malou brožurku o kreditkách, paní pokladní se na mě smála. Pak jsme zamířili do Pennymarketu. Tam mě táta usadil v sedačce do vozíku a jela jsem jako lord, pardon lady. Jakási babička se na mě smála a hned povídala asi své dceři, jak se prý vezu, taková hezká panenka. Hihi, ještě se budu červenat. Naštěstí tam nebylo u pokladny moc lidí, jako obvykle, takže jsme to zvládli docela rychle. Ještě jsem si u pokladny vybrala čokoládu, s obalem retro panenky, ani jsem ji nechtěla dát namarkovat, ale naštěstí jsem se nechala ukecat, protože mi ji hned vrátili, tak jsem byla v klidu. Táta v potu tváře vynesl nákup i se mnou domů, no teklo z něj, chudáka, ještě není úplně ve formě, ráno měl i teplotu a teď tady tak cvičí... Ale zvádl to.
Nové dovednosti:
dělám "Pepka námořníka" - ohrnu spodní ret přes horní a "vcucnu si pusu" :))))
mlaskám jazykem
opřená o něco nebo někoho si stoupám na nožky
přelézám přes překážky (hlavně ležící rodiče v posteli)
snažím se čím dál víc zapojit kolínka při lezení. Zatím je pořád při lezení nejjistější poloha na bříšku (ale postupně už čím dál víc lozím po čtyřech)
zjistila jsem k čemu jsou dobré zoubky nahoře - skřípu s nimi o spodní zoubky, což hlavně máma nelibě nese
nejoblíbenější slovo je Tá-ta nebo také ťá-ťa
nejoblíbenější činnost je koupání a cákání rukama i nohama do vody
"čtení časopisu" (roztrhání a rozcupování na kousky spojené s ochutnáváním jednotlivých novinových článků)
stoupnu si u nějaké překážky a vrávoravě stojím, občas si dovolím i jeden dva krůčky (s postupujícím tréninkem čím dál více krůčků)
drobečkové nadšení pokračuje, lovím drobek prstíkem, zkoumám, převracím jakýkoliv minidrobeček co mě zaujme....
umím ukázat, jak jsem veliká, jak se mám, umím zamávat pápá (rozumím na "povel" zamávej nebo udělej pápá), umím napodobit rybičku (otevírání pusy)
Denní režim
budíček v cca 6-7 hodin
snídaně ovocná přesnídávka
hraní až do dopoledního spánku cca 9-10 hod
dopolední spánek cca hodina až dvě kolem 9-10 hod
oběd - zeleninový mix s masem, už i s drobnými kousky
odpolední procházka spojená se spánkem - opět hodina až dvě...
svačinka - jogurtík - bílý Holandia
podvečerní hraní
koupání cca v 19 hod
večerní spánek ve 20:00
Ještě jsem si chvíli pohrála, zase jsem trochu pochodovala, tentokrát po rozdělané sedačce v obýváku a s rohlíkem v puse, zase můj další výmysl... A táta mě zase musel vyfotit... chjo... :)Ale protože jsem toho moc odpoledne nenaspala, tak jsem kolem sedmé začala být ospalá, takže hurá spinkat. Vypadalo to, že dnes usnu u prsa i bez kaše, ale nakonec přece jen táta musel malou dávku udělat. No ale když mi dal poslední lžičku, tak jsem mu jasně dala najevo, že chci ještě, takže pak musel ještě přidělat... Mezitím mamka šla zanést Navrátilům pár knedlíků. Táta si se mnou lehnul, chvíli jsem klasicky tančila po posteli, ale po chvíli mi začala zpívat Holku modrookou, položil mě, i přes mé vztekání, položil ruku na hlavičku a já začala pomalu zhasínat, až jsem usnula úplně. Pak mě jen přesunul do postýlky a šel si po svém... Ještě mi pak zapnul větrák, protože bylo docela vedro a já byla celá splavená. Asi po hodince spánku jsem si zavolala mamku, ani mlíko jsem nechtěla, jenom jsem si kontrolovala, jestli je doma, přišla mě pohladit a hned jsem spala dál...Takže takový byl dnešní den.
Page updated
Report abuse