15.12.2012
stěhování do nového bytu
16.12.2012
dopoledne babičky s tetou Janou a klukama na rychlonávštěvě
oběd a odpoledne u babi Lidy
pozdní odpoledne až večer jsme ještě tahali z bytu další věci (kuchyň, Juli hračky atd)
poprvé jsme se koupali s Juli ve vaně na novém bytě.
17.12.2012
vánoční tvoření s rodičí ve školce - snažili jsme se s mamkou vynahradit jí ty poslední týdny, kdy jsme se jí nemohli věnovat. Užili jsme si to maximálně, udělali jsme si všichni dohromady papírového andílka, stromeček a domeček. Juli sama napsala i písmenka PF 2013. Paní učitelka ji chválila, že je vidět, že ji to moc baví, prý je to vidět, že to dělá ráda (stříhání, lepení, vymalovávání)
doma potom mamka uvařila večeři a poprvé jsme jedli v jídelně. Sice na půjčeném stole a židličkách, ale konečně to není v obýváku na konferenčním stolku.
večer po nás "střílela" z "pistole" - školkový móres :(. Domlouval jsem jí, že po lidech se nestřílí, jenom do terčů apod. Chvíli si cosi brumlala "pod vousy" a pak si sedla na sedačku "Já tady budu přemýšlet" "Nad čím?" "Nad střílením"...
19.12.2012
ráno jsem ji chystal do školky a říkám jí:
"Odpoledne, až přijdeš ze školky, tak tady budeš mít židličku".
"Jakou bude mít barvu?".
"Asi takovou," ukazoval jsem na knihovnu.
"Hmm," zamyslela se, "to bude užitečné"...
?!? :)))))
odpoledne ji vyzvedla babi Lida, my jsme jeli koupit stromeček a ještě pro další várku věcí z bytu. Vyzvedl jsem ji kolem půl osmé, pak jen rychle osprchovat a spát (měla trochu zlobivku, i nějaký pláč byl)
20.12.2012
ráno se probudila a povídá: "Budulínku, vstávej..." :)) - já takhle budím každé ráno do školky
21.12.2012
dnes poprvé jsme ji v noci nedávali čurat a vydržela až do rána
24.12.2012 - Štědrý den
Štědrý den. V noci jsme tajně zdobili stromeček, aby ráno Juli měla překvápko. Oči rozzářené, hned komentovala, že přijde Ježíšek s těmi dárky pod stromeček. Nicméně přes den měly dárky namále. Zlobila, neposlouchala a vypadalo to, že Ježíšek ty dárky raději odnese někomu jinému. Stačilo ale vždycky zahrozit, že zavolám Ježíškovi a už poslouchala jak hodinky.
Kolem jedenácté si pro ni přijeli Tobolíci z Lověšic i s babi Emilkou a jeli krmit kačenky a potom i zvířátka v zemědělské škole. Juli přijela nadšená (sice na začátku nechtěla jet bez nás, ale nakonec se nechala ukecat) a hned vykládala, jak krmila koníka mrkvičkou a "hohlíkem" a jak koník děkovat (kývala hlavičkou jako on, div jí neupadla). Malovala si vodovkama pak na svém novém stolečku s křesílkem a kolem třetí jsme vyrazili na dětskou mši.
Tam zjistila, že Klárinka spí tátovi v náručí, tak si mi ke konci mše taky vlezla do náruče a spokojeně usnula. Táto, tahej se... Sotva jsme ji dovlekl domů do postele, tak že už nechce spát. No ale později bylo vidět, že byla škoda, že ještě nespala - protivná, neposlouchala, pak se už asi i předváděla před babičkama, které k nám dorazily na štědrovečerní večeři. Juli se šprajcla, že večeřet nechce, ale nakonec jsem ji ukecal aspoň na přípitek a potom, když viděla, jak si dáváme do talířku smažený rohlíček a voňavou polívečku, tak hned chtěla taky. Mamince se večeře moc vydařila, zaslouží metál, nebo aspoň řád zlaté vařečky.
Po večeři jsme smluveným signálem poslali babičky s Juli do pokoje, kde si hrály a my s mámou mezitím nachystali dárky pod stromeček. Zapálili jsme prskavky a zazvonili na zvoneček. Vedle bylo slyšet rachot, jak Juli běžela ke dveřím. Vypálila z pokoje a hned letěla ke stromku a rozhlížela se, kde je ten Ježíšek. Nikde nebyl, tak pokračovala ke dveřím do předsíně. "Není," zahlásila zmateně po nahlédnutí do tmavé chodby. Ještě jsem jí rozsvítil, tak letěla ke vstupním dveřím a ani na chodbě už nebyl. "Už není, odešel za ostatními dětmi... Tak mu aspoň poděkuj.". "Děéékujíí, Ježíšku." hulákala na chodbě :)
Pak letěla ke stromečku a jásala nad tolika balíčky. A začalo vybalování. Nádherné pohádkové knížky, oblečení, omalovánky, žehlící prkno s žehličkou, lego duplo, nočníček, postýlka a nakonec miminko, které po doteku mluví, spí, směje se či pláče. A bylo jasné. Hned se chopila prnka, vyžehlila si všechno svoje nové oblečení. Třeba punčochy žehlila tak, že když jí visely z prkna dolů, tak to přežehlila ve vzduchu, namísto posunutí na prkno :). Pak, když si rozbalila miminko, tak ho hned přikrývala do postýlky. Ukázali jsme jí, že to není přikrývka, ale zavinovačka, tak jak se takové miminko vlastně balí. Hned to zmákla a užho chovala, ukládala spát, dávala čurat. Pak ho uložila, poslal mu pusu a zahlásila: "Musím jí žehlit." a šla znovu přežehlit všechno svoje prádlo :) No zábava byla veliká, čas utekl jako voda a najednou bylo skoro devět hodin. Zavezl jsem babičky domů, Juli mezitím uklízela s mamkinkou pokojíček a pak jsem ji šel uspat. Samozřejmě, že postýlka i s miminkem a oblečením musely s náma do postele, tak jsem to uklidil alespoň do nohou, ať se trochu vyspíme :).
Jinak mamka dostala keramické nože i se stojanem, kosmetiku, koupelové soli, kuchařku a další drobnosti, já nové CD o Jarka Nohavicy, košili, taky kosmetiku a časopis s hlavolamy. Ale letos to vše přebila radost našeho drobka, kdy nic nehodila "do kouta" a se vším by si chtěla hrát a všechno si dávala na hromádku. Ještě jsem zapomněl na malířskou tabuli s křídovou a "fixovou" plochou plus tyčí na roli papíru. Může malovat do aleluja.. :) Byl to moc krásný večer a bude se na něj taky hezky vzpomínat.
25.12.2012
hned ráno si běžela přežehlit všechno oblečení a hned si hrála s miminkem
26.12.2012
hráli jsme pexeso (velké, asi 56 kartiček) - docela se v tom ztrácela a moc si nepamatovala. Asi je to tím, že se moc nesoustředila, pořád dělala blbiny. Pokud se ale dívala, tak si celkem pamatovala. Když se ale netrefila, tak z toho hned byla skleslá. Celkově, když se jí něco nedaří, tak se chvíli snaží, ale pak se buď začne vztekat a třískat s tím a brečet, nebo rovnou začne odevzdaně brečet. Přitom se jí snažíme povzbuzovat, dodávat sebedůvěru, že všechno zvládne, ale ona pak ječí ještě víc, že to nezvládne a ne a ne...
28.12.2012
dnes přišli na návštěvu Přibylovi i s děckama - hned jim hlásila, co má nového za hračky, že přišel Ježíšek, že má stromeček, pokojíček atd atd tad...
29.12.2012-3.1.2013
silvestrovská "dovolená" ve Vysokých Tatrách v Tatranské Štrbě
4.1.2013
dopoledne přišla na návštěvu teta Ferka s Filipem a pak zase holky šly na návštěvu k nim
odpoledne přišla teta Jana (Kňurová) s Míšou a Kubíkem. Holky řádily v pokoíčku, Kubík (2 měsíční miminko) koukal a mamka si ho užívala
Míša je taky docela dobrá "houba", co slyší si pamatuje. Když odcházeli, tak se pošťuchovaly s Juli v předsíni a najednou Míša zahlásila: "A dopldele"... A Juli na ni křičí: "Ne, neříkej dopldele!!!". Janča chudera zrudla, to prý chytla u tatínka... No prostě tomu se člověk neubrání, buď to donese ze školky nebo o kamarádů...
dnes večer sama odříkala celou modlitbu Otče náš (slyšela to tak cca 6-7x)
5.1.2013
v noci nám "odešla" TV - něco v ní luplo a už nic nezobrazuje. Hned dopoledne jsem díky sociální síti sehnal náhradu. Ne, že by to bylo nezbytné, ale... :)
odpoledne a večer byla kolaudace bytu - dětský pokoj se proměnil v hernu, bez problémů pojmul všech 8 dětí. Ostatní se rozprostřeli po bytě - holky udělaly samovolně dámský klub v jídelně a pánská část se usadila v obýváku. Mamka připravila skvělé pohoštění, upekla domácí pizzu, skvělé pomazánky. Patří jí velký dík za to, jak to všechno zvládla. Nálada byla super, rozešli jsme se až kolem deváté hodiny.
6.1.2013
dopoledne kostel
odpoledne jsme se dívali na TV a já spal, Juli si hrála. Pak přišla teta Danuška s Lukáškem. Juli hned hlásila, co má nového, Lukášek taky. Vyrostl, klučina jeden. Už se neviděli přes dva měsíce, ale hned si zase padli do noty a malovali si, hráli si s vláčkem atd.
pak odešli a my jsme šupli Juli do vany. Vařila polévku (byl jsem Guffy), dělali jsme zmrzku z pěny. Potom si v posteli ustala v mých nohách, udělala si tam hnízdečko a za chvíli spala. Zítra "hurá" po 14 dnech do školky.
7.1.2013
školka v pohodě, už se tam i trochu těšila
8.1.2013
napadl sníh, asi 5cm, v podvečer s mamkou ho uklízely před barákem (babička Lida Juli dovezla ze školky)
9.1.2013
odpoledne jsme šli s Kolečářovýma holkama stavět sněhuláky - moc fajn podvečerní vyřádění.
10.1.2013
večer seděla u večeře a nad čímsi se "rozčilovala": "do háje," a práskala rukou do stolu...
12.1.2013
dnes je asi konec se slovem "čeput" - štrngali jsme Juli, aby řekla čeput a pak kečup.. Vše zopakovala a pak už na žádost maminky o vyřknutí slova "čeput" říká: "Já jsem už velká holka a budu říkat kečup".. .A je to... škoda, bylo to tak roztomilý...
a uvědomili jsme si, že už asi týden neříká: "a plóooč". Spíš už se ptá/říká - "co je to, povídej mi o tom"
13.1.2013
dnes byly na oběd obě dvě babičky. Juli se docela předváděla, a nechtěla moc jíst. Nakonec jsme museli aplikovat metodu "já ti to sním" a pak teprve něco snědla. Po obědě chtěla udělat "divadlo" - naskládat židle za sebe jako včera, když jsem potřeboval dát židle bokem kvůli podlahářům. Hned se vrhla na židličku, že je v divadle :). Tak jsme naskládali židličky za sebe, babi Lida si s mamkou vzaly maňásky a maňásci si povídali mezi s sebou. Pak si Juli vzala taky maňáska a i s babi Emilkou si všechny povídaly...Moc fajn hraní. Pak si Juli malovala fixou na tabuli, sedla si do křesílka a krásně vymalovávala to co si předkreslila.
Potom jely všechny "holky" do loutkového divadla. Juli to tam děsně prožívala, moc se jí to líbilo. Musíme doma udělat taky loutkové divadlo.
pak mamka zavezla babi Emilku a Juli nechala u babičky Lidy na spinkání. Zítra totiž potřebuju jet brzo na Vsetín a mamka jede taky do práce. Ještě než mamka odjela, tak mi volala Juli domů, že je jí smutno. Ale zvládla to. Dříve spala u babi v pohodě, ale poslední 2-3 měsíce vůbec nechtěla (asi co byla ve školce, asi měla strach z odloučení od nás)
14.1.2013
ráno ji babi zavedla do školky a odpoledne i vyzvedla.
mamka nakonec do práce nejela, musela k doktorovi s bolavou nohou a má v ní zánět a dostala neschopenku. Takže bude minimálně týden doma.
odpoledne jsem si je vyzvednul u babičky Lidy a jeli jsme do knihovny a na nákup.
doma mi potom Juli v kuchyni vlezla do náruče, že chce pomuchlat, objala mě, přitulila se a říká: "Já tě miluju, tati"...? :) Docela mi vyrazila dech, i mamka hleděla, jaké sousloví použila. Když jsem se ptal, kde to slyšela (myslel jsem, že ve školce), tak říká, že doma. Přitom říkáme, že se máme rádi apod, ale tohle sousloví jsme vůči ní přímo nepoužili.
poveřečeli jsme polévku odvčerejška a potom jsme si dali spolu vanu. Zase jsme kouzlili s míčkem (ona čarovala a já nenápadně vytahoval/vkládal míček z/do plastového hrnce, potom vařila polévku, dávali jsme tam koření atd). Převlékla se do pyžamka, přečetli jsme pohádku a za chvíli už chrupkala (i se mnou).
Přehled:
další školkové móresy - začala nás "ščílet", je docela ofrklá
po přestěhování si uživáme Jůlinčin "pokojíček" - konečně můžeme roztáhnou dřevěné koleje vláčku a stavět a rozkramovat hračky a přitom to ničemu nevadí :)))
říkanky a písničky - stačí říct jednou, dvakrát a pak už to umí :) Samozřejmě čím delší, tím to trvá déle, ale jedno dvou veršová říkadla dává takříkajíc na posezení.
začíná rozumbradovat
a ploóóč... dělá to už i z legrace (ptala se mě asi 4x na jednu a tu samou věc a pak se na mě šibalsky podívala a řekla: "Já dělám legraci, tati... "
když se jí něco nedaří, tak se chvíli snaží, ale pak se buď začne vztekat a třískat s tím a brečet, nebo rovnou začne odevzdaně brečet. Přitom se jí snažíme povzbuzovat, dodávat sebedůvěru, že všechno zvládne, ale ona pak ječí ještě víc, že to nezvládne a ne a ne...
"Tatí, já se chci pomuchlat."
"Tak, a máš klíště" (vylezla mi na záda :))
píše už komplet sama "Dopis babičce - Posílám ti křečka"...
sama od sebe vypne TV, když jí to už stačí.
pokračuje nutnost "vyvztekat se" - musí si danou situaci tak říkajíc vytrpět (proplakat, protrucovat, provztekat" a pak přijde, že je už hodná, nebo že se už směje, že už nepláče atd.
je čím dál ukecanější, pořád musí tou pusinkou brebentit :) Holt ženská
špitá do ucha
čte v knížkách - ukazuje prstíkem po řádcích a přitom povídá (většinou nesmysly) a tváří se u toho děsně důležitě
píše písmenka na záda, nebo ve vzduchu. Potom to rukou "smaže" a píše další
když něco recituje a splete se, tak zamává ručičkou, jakože to smaže a začne znovu...
čaruje - má kouzelnickou hůlku: "čáry, máry pod kočárky, ať je z tebe... kuřátko, slepička, kohoutek, pejsek..."
v noci už ji asi měsíc nebudíme na čurání, vydrží až do rána.