15.8.2011 (22m+1)
dopoledne babička - mamka Zumba
na oběd přišly domů, Juli pojedla a pak jsem ji uspal
spala skoro 2 hodiny
spojovala už pěkně pěnové dlaždice dohromady.
babička nám zachránila koberec, Juli se díky ní vykakala do nočníku, takže jsme s velkou slávou dělali bobanovi pápá
pak šly ven krmit kačenky
k večeru jsem je vyzvedl (předtím prohlídka bytu)
malá byla protivná, pořád něco chtěla, a když se jí nevyhovělo, tak se vztekala
večer usnula rychle, mamka uspávala, já na bowlingu
16.8.2011 (22m+2)
dneska byla celý den jako z divokých vajec
byly krmit kačenky a rybičky, pak si hrýly v Michalově
přišly domů až kolem půl osmé
Juli nadšeně při večeři kvitovala moje nově sestříhané video z Ostravského světa miniatur Miniuni. Nadšeně komentovala vláčeky, sama sebe (Niná... ječela jako na lesy)... zkrátka jako puboška:)
17.8.2011 (22m+3)
dopoledne si hrály v Michalově
odpoledne jely do Troubek za Danuškou a Lukáškem. Juli byla s Lukáškem jako dva staří parťáci. hráli si na písku, Luki Juli občas vyznal lásku ( "pohladil" ji rukou po hlavě), ale kupodivu to Juli brala v pohodě. Lítali tam bosky. Sluníčko svítilo, pohoda...
večer kolem sedmé jsem je vyzvedl. Oba mě hned zaměstnali stavbou báboviček. Pak jsem dělal s Juli blbiny (točit jsem ji kolem sebe), Lukášek chtěl samozřejmě hned taky. Tak jsem byl během 10 minut splavený jako kdybych přehazoval fůru písku. Ale kupodivu Julce vůbec nevadilo, že chovám Lukáška a že s ním dělám blbiny... Trpělivě počkala, až ji si zase vezmu... Pořád natažený ručičky nahoru... oba ... :)))
doma se pořádně vyráchala ve vaně, pak si dala 2x Krtečka ve snu (je docela dlouhý), u toho jsem ji nacpal kaší. V 9 hodin jsme dali pusu mamce a šli spát. Poprosila o blik (rozsvícení lampičky na poličce), pak klasika, hlazení po páteři (od 16.8.2011) a zpívání (maá-má...). Za 5 minut bylo hotovo, mamka nechtěla věřit, že usnula tak brzo. Po tak náročném dnu se ani nedivím
18.8.2011 (22m+4)
Dopoledne jsme šli s Juli na procházku na hřiště. Juli už v poslední době moc písek nezajímá, spíš se pohoupá a pak rychle na lezeckou stěnu. Stejně i dnes. "Tati, poď" kývala hlavičkou. Nezbylo než vyhovět. Nahoře se chtěla podívat přes okraj, tak jsme oba čučeli po ostatních dětech. Ti si všimli, že jsme nahoře. Postupně se nahoru škrábali 2 kluci. Juli hned zavelela k ústupu. Byla jakási umrčená, pořád měla nějaký problém.
Napadlo mě, že bysme se mohli jít podívat na nádraží na vlaky. Nechtělo se mi tahat s hračkama a tak jsem jel zanesl do auta. Juli jsem nechal stát na chodníku u sklenářství. Celou dobu, co jsem šel do auta i zpátky byla v pohodě (odešel jsem cca 100 metrů). Stála ta jako oukropek a trpělivě na mě čekala. Nebral jsem si ani kočárek, vypadalo to, že Juli bude pěkně ťapat. Ehm, vydržela to asi přes jednu ulici a už natahovala ruky, že chce vzít do náruče. Pěkně poprosila, tak jsem ji vzal za krk.
Na nádraží jsme si sedli na lavičku a pozorovali vláčky. Zrovna jeden odjížděl, hned před náma byly vagóny, které čekaly na mašinku. Ta za chvilku přijela, pan nádražák ji zahákl a už si to hasila na nástupiště. Cestou na autobusák jsem viděl přijíždět autobus pětku. Juli jak viděla autobus, už hlásila: "hačí, jóó". Což znamenalo jediné, že chce jet autobusem (sednout si do něj). Napadlo mě, že se tím můžu svézt na Svisle. Tak jsme nasedli a obkroužili jsme půl města. Juli seděla spokojeně na sedadle a užívala si jízdu. Když jsme měli vystupovat, tak jsem ji na to v předstihu připravoval, ale jen nesouhlasně zavrtěla hlavou, že ještě ne. Takže jsme autobus opouštěli za srdceryvného pláče. Okolosedící se dobře bavili, soucitně pak mávali té nešťastné slzavé dušičce na chodníku, která sledovala odjíždějící autobus.
Doma snědla jen polívku. Pořád měla nějaký problém, umrčená, protivná... Asi už byla docela utahaná. Tak jsem ji šel dát spát. Bránila se, že ještě nechce spinkat, ale sotva jsem zapěl první tóny písničky, tak se otočila na boku a byla ťuhýk. Já jsem šel pracovat do ZUŠky. Mamce bylo dopoledne i odpoledne špatně (proto jsem šel s Juli dopoledne ven já). Juli se vyspala a máma si s ní hrála v obýváku. Ležela na zemi a hrály si s kartama Krtečka. Juli to moc bavilo, povídaly si o tom, co je na kartičkách. Mamka se pak už zvedla, že půjde něco dělat, ale Juli si chtěla ještě hrát s kartičkama: "Ne mami, tady hají....". Pak
volala s tetou Martinou: "Tady Niná, haó...".
Kolem páté jsem je vyzvedl a jeli jsme za dědou do domova. Tak se Juli moc nelíbilo, hlavně ten pán na sousední posteli a i dědu dlouho neviděla, tak se skoro hned "dekovala": "Tatí, pá... jóó..." dávala najevo, že chce jít pryč. Nakonec s mamkou odešly, Juliřvala, že jsem tam zůstal, chtěla, abych šel s nima... Ale nakonec se ji podařilo uchlácholit a šly pěšky k tetě Martině. Já jsem chvíli pobyl s dědou.
U tety Martinky si moc hezky hrála se skládačkou - skládala hada, kdy musela jednotlivé dílky do sebe zapojovat podle tvaru - křížek, kolečko, čtvereček atd. Šlo jí to moc dobře, trpělivě hledala správné tvary, občas sice musela teta vypomoct, ale jinak už to skládala s velkým přehledem. Domů jsme přijeli kolem půl osmé, já šel na badminton. Ještě přišli na rychlou návštěvu Navrátilovi, Juli si pak už ale řekla, že chce dělat hají, tak s ní šla mamka spát.
19.8.2011 (22m+5)
ráno mě přišla probudit o půl desáté :) (pracoval jsem do 3 do rána).
šly s mamkou k babi
přijel jsem pro ně kolem druhé, Juli spala. Museli jsme ji probudit, protože na 14:30 měla rehabilitaci (při chůzi trošku stáčí pravou nožku dovnitř a při sedu se stáčí doleva + má kulatá zádíčka - je potřeba posílit břišní a zádové svaly). Chudina by ještě spinkala, plakala, celá pomačkaná, zpocená. Trochu se ji mi podařilo rozebrat.
rehabilitační paní/slečna byla moc fajn, příjemná. Ale Juli se po počátečním seznámění s prostředím a shračkama rozhodla, že nám to probuzení dá pořádně sníst (neřku-li sežrat). To co vyváděla se nedá ani popsat. Sundat kalhoty - neexistuje, řvala jako kdyby ji trhali zub bez narkózy.. Sáhnout na sebe nenechala. Po půl hodině jsme dospěli do stadia, kdy jsme už rezignovali, Já si ji vzal na klín a utěšoval, že už teda půjdeme pryč. Najednou změna, začala komunikovat (předtím jen ječela a nepomáhalo vůbec nic, byla skoro v amoku). Ona se totiž sestřička bavila s mamkou a nevěnovala Julce pozornost. A to jí stačilo k tomu, že se zklidnila. Najednou si hrála s jakousi pomůckou, pak už jsme si dokonce i kutáleli míček. Ale sahat na ni? To tedy ne, Alespoň sestřička ne. U mě se sice ošívala, ale podařilo se mi podle instrukcí pár cviků provést. nakonec vylezla i na žebřiny. Uff, doufám, že přístš to už bude lepší.
ještě jsme se stavili v hračkářství, tam nebylo možný Juli odlepit od hraček. Koupili jsme jí deštníček s Krtkem, tak si vykračovala jako dáma.
zavezl jsem holky k babi, kde přijela teta Alenka s medvídkem.
večer se dívala na Krtečka, mamka se zeptala, jestli ještě chce a Juli ukázala oba palce nahoru: "jóó"... :). Zeptal jsem se jí i já, jestli chce Krtka, zase kývla hlavou a řekla: "Tři?, jo?!".
při usnínání volala na mámu: "mámí, mamí, máááááámííííí...." Chtěla za mámou, ale nakonec se mi ji podařilo přesvědčit, že už budeme dělat hají a po krátkém zpívání usnula. Dnes měla hodně stresující den, v noci se pak i pláčem probudila, ....
20.8.2011 (22m+6)
asi 2 dne zpátky jsme šli s Juli vyhodit tříděný odpad. Juli viděla, jak mačkám plastové láhve od mlíka, tak si dnes vzala v kuchyni na paškál už pomačkané pet flašky a nožičkou je domačkávala.
dále viz. telefon.
21.8.2011 (22m+7)
Dopoledne kostel, do půlky Wilsonky nám vzali Juli Navrátilovi, my jsme jeli autem. Pěkně ťapala, ale pak ji museli nést, nicméně byla v pohodě. V kostele byla moc hodná, malovala si do sešitku. Pak si šla s Anežkou pro obrázek, to už zvládá v pohodě (sama by tam ale ještě nešla). Před obědem u Tondy a Hanky v Lověšicích jsme si ještě zašli za babi a za Ketynkou. Juli nebyla moc naladěná, tak se tam aspoň trochu rozveselila a za chvíli už lítala s Ketkou po sklepě.
Na obědě bylo zase spousta lidí, takže ze začátku se klasicky ostýchala, ale postupně se to zlepšovalo. Přetáhla odpolední spaní až na druhou hodinu, takže byla docela unavená. Nechtěla spinkat ani za nic, ale společně s mámou jsme ji uspali nahoře v ložnici. Mamka tam zůstala s ní. Juli spala dvě hodiny, vylezly až po čtvrté hodině. Pak jsme hráli petang, chlapi fotbal, jedlo se, povídalo. Bylo to moc fajn odpoledne. Když jsem si zpocený sedl na lavičku, tak mi Jukinka začala olizovat nohy. Juli to pozorovala a vůbec se jí to nelíbilo, plakala, aby to Jukša nedělala.
Domů jsme dorazili kolem půl osmé, Juli byla jakási protivná. Ve vaničce při koupání zlobila mamku, tak došlo k exemplárnímu vylití vody a jen k osprchování. Nakonec jsem jí při sušení a mazání promluvil do duše (pěkně, klidně) a tak se trochu zklidnila. Hrála si s žebříkem a panáčky, potom chtěla skládat magnetky Krtečka. Už bylo po půl deváté a ještě nechtěla spát. Snažil jsem se jí přesvědčit, že Krteček (magnetky) už půjde taky dělat hají. Mrkla na mě: "Krtká, jo, jo?" usmála se a usadila na sedačce. "Dobře, ale jenom jednoho, ano?". "Tři, jo?" snažila se smlouvat ukazujíc prstíkama obou rukou vyřčenou číslovku (ukazovala tři na každé ruce :)). "Ne, jednoho" povídám a pustil jsem DVD. Hned spěchala k obrazovce, aby si ukázala, který díl chce. Naštěstí jsem rychle přepnul na stránku s krátkými díly (Krtek ve městě a Krtek ve snu jsou dlouhé, kolem půl hodiny). Spokojená s výběrem se usadila a už komentovala dění na obrazovce. Po skončení ji říkám, aby zamávala, že je konec. "Ne... tříííí..." ukazovala zoufale na ručičkách. Ale to už na mě nezabralo, vzal jsem vzpouzející se dítě do náruče a odkráčel jsem do ložnice. Ječela, vztekala se, ale postupným trpělivých vysvětlováním a povidáním o dnešním nabitém dni, jsem ji uklidnil a nakonec i uspal.
22.8.2011 (22m+8)
dnes se poprvé sama obula
24.8.2011 (22m+10)
dopoledne byly venku na hřišti s babičkou, nová zábava - zahrabávat si ruce i nožičky do písku, Juli vždycky hýbe palečkama až se jí nožky vynoří ven a tak pořád dokola :)
na oběd si poručila makaróny - viz. fotka (má pro to svůj znak - potáhne pusou jako když srká špagety)
25.8.2011 (22m+11)
Ráno jsme vstávali na bazén - v 6:30. Uff, Juli měla půlnoc. Máma vstala, ale my s Juli jsme ještě chrněli. Za 10 minut se ale Juli zvedla: "Tatí?". Takže nakonec jsme tedy na bazén šli. Rychlá snídaně a šup do auta. U bazénu už čekala teta Danuška a Lukáškem. Nechal jsem holky, a jel k babičce připravovat pískoviště pro Julíka.
Na bazéně si to Juli moc neužívala, i když tam byli v dětském bazénku sami s Lukim. Měla asi vítr ze strejdy Pavla, moc ho nezná, tak se měla na pozroru a tím pádem byla trochu ve stresu. Pořád se plazila po mamce a nechtěla ani na skluzavku. Stejně jako včera, kdy byly s mamkou v Újezdci u Přibylů - nechtěla za děckama do bazénu ani za nic. A´ž když jsem přijel já, tak teprve se tam nechala strčit, ale hned za ní musela jít mamka.
Po bazénku si zašli na oběd do Michalova. Cestou domů Juli usnula, mamka ji donesla nahoru a já ji ještě uspal. Odpoledne vezly do Troubek opět tetu Danušku i s Lukim. Cachtali se tam v bazénku jako "můj s mojou", vymýšleli pořád nějaké krávoviny, užívali si horkého letního dne. Když večer po osmé hodině dorazily domů, tak Juli padla za vlast (sice až v 9, ale zato to bylo rychlé ... :)
Ještě vsuvka, odpoledne jak seděla na nočníku, tak si rukou dělala před nosem, ksichtila se a říkala: "blé". S mamkou jsme čučeli a jednohlasně jsme si pomysleli: "kde to vzala??..... Babička :)"
26.8.2011 (22m+12)
Ráno jsme měli opět vstávat na bazén, ale Juli měla těžkou půlnoc. Nakonec jsme ji tedy nechali spát. Probudila se v 7:5, tedy v tu dobu jsme měli stát před bazénem. Nevadí, aspoň včera tam byla. Nicméně mamka vymyslela alternativu - jet dopoledne na bazén v Kozlovicích. Měla dnes totiž "pásy" (jakýsi nový cvičební program v Zumba tělocvičně) a tak jsem dostal Juli na povel. Nabalila nám věci a zmizela. Juli posnídala a dívala se na Krtečka. Já jsem něco dodělal do práce a najednou klíče v zámku. Máma je tu. Vzala si špatné boty, tak to dnes odpískala.
Rychle jsme se tedy s Juli vypravili (Juli mi zapnula saba od sebe sandály) a už jsme šupajdili autem do Kozlovic. Tam na nás čekala plechová tabule: "Dne 26.8.2011 bazén uzavřen. Soukromá akce.". herdek filek, ještě jsme se dívali na jejich stránky, jestli mají otevřeno a teď tohle. Juli byla už od auta ukňouraná, chtěla nosit, horko bylo. Sedl jsem tedy na lavku u pískoviště a nechat ji chvilku houpat na houpačce. Seznámili jsme se s tříletým Davídkem, prima ukecaný kluk. Přemýšlel jsem, co dál a nakonec jsem se rozhodl, že pojedeme na bazén zpátky do Přerova. Cestou jsem si šel "rýpnout" do správce areálu, že to omezení nemají na stránkách. Omlouval se a že ta tabule je tady už týden. 'Což je mi pendrek platné, když jsem tady po 3 letech,' pravil jsem si pro sebe. Odcházeli jsme tedy s Juli jako dva oukropci, z amplionu zrovna vyhrávala jakási smutná písnička. Přešli jsme z areálu až na cestu, když slyšíme volání. Pan správce nás volal, že stejně ti lidi neví, kdo tam patří a kdo ne, takže nás tam pustí. A zrovna v tu chvíli začala hrát veselá písnička. :)
Zaplatil jsem tedy vstupné, a vyvalili jsme se na dece u dětského brouzdaliště. Voda nebyla nijak extra teplá, ale v tom horku jenom dobře. Chvíli jsme se prdolili u malého bazénku, pak jsme šli do velkého. Tam se Juli moc nechtělo. Vodu jsem měl po krk, takže jsem chodil po dně. juli se mě držela jako klíště a moc se tam necítila, chtěla jít ven. Tak jsem ji netrápil a šli jsme zase do malého bazénku. Pak si Juli šla sama lehnout na deku, já ji přikryl látkovou plenou. Přece jen pofukoval větřík a byli jsme ve stínu. Juli se to líbilo a hned ukázala vedle sebe: "tati, taky hají". Lehl jsem si a už mě přikrývala plenou. Pak jsme se přikryli oba i s hlavou a dělali jsme na sebe kuk. Zkrátka supr. Ani se nám nechtělo domů, ale sluníčko už moc pálilo a byl i čas oběda, tak jsme se sbaili a jeli domů za mámou.
Ta mezitím uvařila oběd. Poobědvali jsme a šel jsem dát Juli spát. Ta ale nechtěla. Pořád se převalovala, chtěla zpívat, škrabkat. Nakonec mě to tak zmohlo, že jsem málem usnul já. Otočil jsem se k ní zády, chvíli ještě žadonila o zpívání, ale pak už vytuhla taky. Spala od 13:30 do 15:40. Nato, že jsme chtěli kolem druhé třetí odjíždět do Vsetína dobrý :) Rychle jsme tedy dali sváču (nová zábava - dávala si lentilky na lžičku s Olmáčkem). Cestou prožívala rychlou jízdu hlasitým jůůůů.
Na Vsetíně už byla Zahradní slavnost (firemní akce) v plném proudu, tak jsme se rychle začlenili. Juli dostala na krk kartičku se jménem a už jsme trandili po atrakcích. Zkoušela shodit plechovky, ale sotva k nim dohodila, natož aby nějakou trefila. tak jsme jim poholi rukama a už to padalo, jedna báseň. Do šášuly se trefovala stylem, že přišla k díře a míček tam rovnou hodila :). A pak jsme šli na koníky. Byli tam dva. Jeden velký a druhý malý. Po předchozích zkušenostech z Kroměříže minulý týden jsem si říkal, že stejně asi nebude moc chtít jezdit. Dostala nás pekelně. Jenom uviděla koníka, hned, že chce na něj hačí. Zrovna jely nějaké dvě holčičky, tak musela počkat. Nemohla se dočkat. Posadil jsem ji na poníka, nasadil blembák na hlavu a už se jelo. Tak nadšené dítě jsem dlouho neviděl. Dokonce i koníka pohladila. Čučeli jsme s mámou jako péra z divanu. Supr.
Pak jsme šli do skákacího hradu, ale tam bylo moc dětí a to jí nedělá dobře. Takže za chvíli jsme už lezli zase ven. Před vstupem seděl pán, co to obsluhoval a dal nám razítko do kartičky. Tu měla mamka. Juli se postavila před něj a najednou si začala zvedat sukýnku a obnažovat se. Smáli jsme se jejímu exhibicionismu až máma pochoipla, že nedělá striptýz pro pána, ale hledá svou ji kartičku.:)
Sotva ji dostala na krk, už zase pokukovala po konících a prosila, že che ještě hačí. Tak si dala druhé kol, i když už ne celé, hlavička jí drncala o trochu víc, než předtím, tak už toho měla dost po necelém kolečku. Ale i tam si to moc užila. Pozdravili jsme se tam se známými, pojedli něco masa, ovoce, zmrzliny. Juli se pak ještě pohoupala na houpačce a už jsme se zase sbírali domů.
Cestou sě dívala z okna a pořád mi něco vysvětlovala. Řídila totiž máma, já jsem si dal 2 piviště. Juli usnula asi půl hodiny před Přerovem. Před domem se probudila se a doma pak nechtěla spinkat - vymýšlela zase ble (že chce na nočník, posadil jsem ji a samozřejmě nic. Povídala mi u toho: "Tady bobá, jo," ukazovala prstíkem na nočník a hned zase ukázala na sundanou plínku, "a tam ne ble". Tereticky to všechno ví, ale praxe je jiná :) Ještě veča
Pak chtěla zavřít otevřená okna v ložnici, jedno jsem ale nechal otevřené, jinak by se upekla. Venku totiž fučel vítr, tak se toho asi bála
o půl desáté se miji podařilo uspat, bylo hrozné vedro,
Asi za 10 minut klaply dveře: "Ne hají" hlásila rozespale. Uvelebil jsem se s ní. "Tatí, blé..". "Tak si slez, sundej si plínku a sedni si na nočník". Jenže jsem zapomněl, že jsem ho odnesl. Tak jsem musel chtě nechtě vstát a jít pro něj. Juli se sedla ale hned vstala, že jde pápá boba. Nechápal jsem, co tím myslí, tak jsem ji nechal jít. Juli si otevřela dveře na záchod a chystala se tam hodit plínku, aby mohla dělat pápá boba. To mě tak překvapilo (nečekal jsem to), že jsem na ni houknul, ať to tam nehází. Až se chudina lekla a začala plakat. Já jen nechtěl, aby jim tam házela, byla to úplně čistá plínka. Nakonec ji mamka utišila a šla si s ní lehnout ona. A obě taky svorně usnuly, i když máma to v plánu určitě neměla, chtěla se dívat na film v TV. Tak příště :) Dobrou noc.
27.8.2011 (22m+13)
Když se může spát, tak se přece nespí! To je heslo dnešního dne. Včera jsme potřebovali, aby Juli vstala brzo, ale chrněla. Dnes, kdy jsme si mohli pospat už zgréňala v sedm hodin. Grrrr :) A díky tomu byla taky celé dopoledne pěkně protivná. Na deset hodin jsme se šli podívat na přerovský zámek na svatbu Lenky Šteigerové. Přišli jsme krapátek pozdě, ale naštěstí je vstup do sálu vzadu, tak to nevadilo. Juli se tam moc nelíbilo a i díky té avizované protivnosti chtěla jít za chvilku pryč. Pak si usmyslela, že chce moje brýle. Nepůjčil jsem, tedy trpte! Jekot, řev, musel jsem s ní prchnout ven do předsálí. Tam pobrekávala, že chce jít pá (jít pryč). A i s babí... jakoby máma byla vosk. Naštěstí ji zaujaly vystavené exponáty a pak jsme se dokonce i vrátili zpět.
Po svatbě jsme si zašli na zmrzku a potom vedle do obchodu vyzkoušet Julii nějaké helmy na hlavu. Hned se k nim vrhla a už si nasazovala na hlavu jednu z nich. Pak se mlsně dívala po kolech a už hlásila: "kolo, hačí...". Osedlala si malé kolečko a byla šťastná jako želva. Nakonec jsme žádnou nekoupili, ale aspoň jsme věděli, co chtít. Extrémní protivnost pokračovala, opustil jsem je (babi, mamku a Juli) ve stavu plačícího vztekajícího se dítěte. Šly krmit kačenky, Juli hodila sotva dva rohlíky a už to zalomila. Díky brzkému rannímu vstávání toho měla asi dost. I proto byla asi celé dopoledne tak otrávená.
Spala celou cestu k babi, kam jsme byli pozvaní na oběd. Máma s ní seděla ještě hodinu na lavičce za barákem. A najednou tu byla druhá Juli - usměvavá, užvatlaná, pohoda... Inu spánek dělá divy. Na oběd přišli i strejda Honza a teta Martinka, tak bylo o to víc veselo. Zase si kreslili, Juli se mnou dováděla na posteli, "prala" se mnou. Byli jsme odpoledne pozvaní k Hořelkům na zahradu. Takže jsme si dali kafe, zmrzlinu a tradá domů pro kola. Já jsem ještě cestou na oběd (jel jsem autem domů ještě chvíli pracovat a pak teprve na oběd k babičce) vyzvedl v Lověšicích helmu od Lukáška, abysme mohli jet do Újezdce na kole. Juli byla celá natěšená, než jsem dofoukal kolo, tak mě málem "sežrala", jak se těšila, až ji dám do sedačky. Už si nasazovala blembák na hlavu a pořád pofňukávala, že chce hačí na kolo. Dočkala se a konečně jsme vyjeli. Huhú... Juli nadšená, komentovala všechno kolem.
U Hořelků byla jen teta Janča s děckama. Tak jak bylo dopoledne vedro, tak se odpoledne zatáhlo a hlavně foukal silný vítr. Takže mě to ani moc do bazénu netáhlo, ale za chvíli jsem tam byl nasáčkovaný i s děckama. Juli tam zpočátku vůbec nechtěla, ale jak viděla ostatní děcka, tak už chtěla taky. Vyváděli jsme jako černé ruky, bazén měl co dělat, aby se udržel pohromadě. Juli pak zahlásila, že chce ven, ale ještě se mi ji vždycky podařilo nějak zabavit. Ale pak už fakt chtěla ven, a to včetně mě. Ukazovala ručičkou na zem, že mám jít ven. Prosil jsem ji, abych tam ještě mohl zůstat, ale nechtěla si dát říct. Nicméně jsem vytrval anakonec to zkousla. Asi za 5 minut si zahlásila, že chce dělat ble. Máma ji podle jejich posunků dala vyčurat, ale nic. Už ji pomalu oblíkala gaťata, když jsem si všiml, že kaká. Rychle sednout na nočník. Sotva ho teta Jana odnesla, tak znovu. To se ani nedivím, že byla celý den protivná: ospalá a ještě ji bolelo bříško (na což si asi tak 10 minut před tím stěžovala). Po očistě si zase vhupsla (sama) za náma do bazénu a zase jsme řádili. Jenže už opravdu bylo docela zima, fučel studený vítr, tak jsme postupně všichni vylezli ven.
Dovezli jsme i špekáčky, tak jsme přes nepřízeň počasí (kolem se honila černá mračna) rozdělali oheň. Tady patří velký dík mamce, která nejenže věřila tomu, že nebude pršet ale dokonce se jí i podařilo rozdělat oheň. Já sice musím alibisticky poznamenat, že jsem oheň rozdělával já, nicméně díky jejímu zásahu a nápadu udělat ze dřeva hradbu proti větru se oheň nakonec podařilo zažehnout. Vzala si i pod patronát samotní opékání, takže my ostatní jsme se živili, zatímco ona opákala buřty a chleba. Joj, byla to Mńamka, docela dobré špekáčky se podařilo koupit. Už se ale připozdívalo, tak jsme pomohli uklidit a vyrazili jsme zpátky domů. Fučelo teda neskutečně, musel jsem Juli držet před obličejem ruku, úplně plakala, jak ji bolel ten ostrý vítr do očí. Naštěstí to domů byl kousek. Dali jsme kola "hají" a konečně jsme zaparkovali po celém dni doma. Juli se hned uklidila na sedačku s magnetkama a 10 minu o ní nebylo ani slyšet. Sama si pěkně hrála. Pak jsem ji osprchoval, podívala se na Krtečka a klasika, nechtěla jít spát. Oči jako angoráček, ale pořád to bylo "ne hají". Nakonec si za náma přišla lehnout i mamka, já jsem Juli povídal o tom, že za celý den zažila apod. Pak už se uklidnila, a chtěla zpívat a hladit po zádech, což je znamení, že už chce spinkat. Přezpíval jsem jednou Černé oči a už spala.
28.8.2011 (22m+14)
dnes si poprvé hrála s plastelínou, moc ji to bavilo. Vykrajovala zvířátka atd...
29.8.2011 (22m+15)
k večeru jsme šli na venkovní bazén do Přerova. Skákali jsme na trampošce, Juli si hrála v malém bazénku (mohla v něm sedět, vody asi 30 cm). Hrozně jí vadila voda v obličeji, tak si ji šla utřít do deky :) Ve velkém bazénu být nechtěla, ani po skluzavce nechtěla jet, měla strach.
30.8.2011 (22m+16)
ráno tak krásně spala, jenže na osm hodin měla rehabilitaci. Takže jsem ji musel vzbudit. Pustil jsem znělku Ovečky Shaun a blik a júú... Už kývala hlavičkou a smála se na ovečku.
Jenže to byl poslední světlý okamžik celého dopoledne a i velké části odpoledne. Na rehabce sotva překročily práh, tak ječela. Celou hodinu. Sáhnout na sebe nenechala. Hrůza.
Přes den byla protivná, seděla jí za hlavičkou Zlobivka. A veliká.
k večeru jsme se sešli na Tenise. Babi, mamka, Juli a já. Celý den jsem pracoval, tak jsem si hned vyslechl, jaký to byl dneska den. A Juli už se ke mně vinula. Táhla mě do dětského domečku, nepustila mě ani na chvíli z očí. Musel jsem do domečku, sedat si na lavičky, jíst její imaginární jídlo. A to byla spokojená jako želvička.
večer doma bylo poznat, že je je už unavená, ale nechtěla spát ani za nic. Tak jsme si asi půl hodinky povídali v posteli až jsem ji svými indiánskými písničkami uspal (vymyšlená melodie, vymyšlená nesmyslná slova).
31.8.2011 (22m+17)
k večeru jsme jli do Sportissima Julce koupit cyklistickou helmu. Ze začátku se jí to líbilo, ale postupně si je už nechtěla nasazovat. Zároveň jsme tam objevili i hezké kotníčkové boty. A t by l kámen úrazu, začala se vztekat, že nechce botu. Ztropila tam scénu, úplný hysterický záchvat. Po 10 minutách jsme to vzdali a usoudili, že to tedy vezmeme (vybranou helmu i botičky).
1.9.2011 (22m+18)
ráno vstávala o půl sedmé (sic!), tahala mě do obýváku, že chce Ovečku (bééé)... Nakonec se spokojila s Ovečkou na mobilu. Klasika, chtěla "či", tedy tři Ovečky :)
původně chtěla jet mamka s Juli a babi vlakem do Vyškova do mini-zoo, ale dnes je první školní den, takže na nádraží byla hrůza. Tak si jely hrát do Michalova na hřiště
cestou se ještě stavily u kadeřnice a nechaly Jůlinku poprvé ostříhat
přijel jsem tam za nima na oběd, Juli hend dirigovala, že si mám sednout a už se mi šinula do klína. Pojedli jsme.
Babička si ji vzala do kočárku a za chvilku už spala
odpoledne byly venku, pak u babičky
k večeru jsem je vyzvedl a jeli jsme k druhé babi do Lověšic. Tak už čekala natěšená Ketynka. Juli po ní pořád "břéská", aby za ní chodila. Já jsem dával dohromady pískoviště (už minulý týden jsem to předchystal, zabetonoval popraskanou část dvora). Vezli jsme tetu Aničku domů a zároveň jsme si i jeli pro písek. Když mi strejda Laďa pomáhal nést sudy s pískem do auta, tak dostala Juli další hysterický záchvat. Nevíme proč, ale když někomu pomáhám něco nosit, tak strašně pláče, jako by mě měl ten člověk nějak ublížit. Stejěn pak vyváděla u babičky, když mi pomáhala Libor zase se sudy na dvůr.
doma to pak byla už rychlovka, byla unavená, tak usnula rychle.
2.9.2011 (22m+19)
ráno jsme si hráli na kuchaře - vařili jsme s Juli s dětským nádobíčkem, hned pochopila, jak se obrací na pínvčce palačinky a musela si to zkoušet taky. Když jsem ji poprosil o lýičku, vidličku, talířek nebo nůž, tak přesně věděla co je to....
odpoledne jely do Troubek za Lukáškem. Vítají se už jako staří známí a vyváději spolu alotria. Lukášek dostával mlíko od mámy (ještě kojí). Juli to komentovala slovy: "mamí, taky mlíko"... Po půl roce si vzpomněla a najednou umí říct i mlíko :))) Když jí ale dáváme kravské mlíko ve sklenici, tak ho nechce ani náhodou.
3.9.2011 (22m+20)
Dopoledne jsme jeli na pouť do Dubu nad Moravou. Juli cestou usnula, takže jsme ji přesadili do kočárku a půlku poutě prospala. Po probuzení byla jako v Jiříkově vidění, kolem byl neskutečný mumraj, ze všech stran hrála hudba, všude lidi a hlavně kolotoče. Z dálky je velice obdivovala, ale moc se jí na atrakce nechtělo. Spíš se jen dívat. Nakonec jsme ji přece jen ukecali na miniruské kolo (asi v půlce chtěla pá - vystoupit), pak se povozila na malém kolotoči v autíčku, potom na vláčku na kolejích. Posadil jsem ji do prvního vagónku, dal jí žeton, že ho má dát pánovi. Ten dlouho nešel, tak jsem kousek poodstoupil a natáčel jsem druhou atrakci. Za chvilku se ohlédnu a Juli dávala pánovi sama žeton. Na autodrom jít nechtěla, ale nakonec šla s mamkou. Já jsem sedl do druhého autíčka. Z počátku to bylo fajn, pak do nich ale prudce kdosi narazil a Juli se rozplakala. Naštěstí se uklidnila a podařilo se mi ji i rozveselit, když jsem se jí snažil chňapnout při souběžné jízdě.
Prošli jsme si pak zbytek stánků a jeli k babi na oběd. Po jídle jsme si šli lehnout, ale Juli dělala blbiny, chtěla si hrát. Babička ji vzala ven a nechala nás s mamkou trochu prospat. Byly s babi moc šikovné, dokonce upekly i bábovku. Zazvonila na nás lověšická babička, přijela i s dědou na vozíku z nedalekého domova. Šli jsme tedy s ní na procházku. Juli zpočátku nechtěla, dokonce i plakala, bála se dědy, vozíku, zkrátka celé té situace. Ale nakonec se ji podařilo zbavit stresu a sedě mi za krkem jsme se prošli.
Po návratu jsem Juli i sebe sbalil a jeli do Lověšic, mamka šila kabátek. U babi už čekalo nové pískoviště. A taky netrpělivá Ketka. Hned jsme dělali bábovičky, tunel. Museli jsme všichni (i babi) sednout na lavičku a dělat bábovky. Šli jsme se mrknout na kocourka, co tam mají mladí (Libor s Nikolou), Juli měla zase další Vánoce. Miluje kočičky. Pak přijeli mladí s dodávkou a potřebovali, abych poodjel s autem. Juli zase dostala hysterák, že jí odcházím s Liborem, tak jsem musel couvnout i s ní za volantem (takže všechno v autě od písku :). Pak pomáhala babi zalívat zahrádku, klepat řízky na zítřejší oběd (naprosto profesionální postoj a práce s paličkou na maso :)).
Doma šla hned do vany a pak jsme si pouštěli video z dnešního dne, hlavně jak mlátila paličkou ty řízky. Pak si poprosila o Ovečku, tak jsem jí pustil jeden díl. Sama po skončení řekla "Béé, hají" a už nechtěla další díl. Hmm, zajímavé. Aha, Otočila se od monitoru PC, kde jsem Ovečku pouštěl, k televizoru a že chce krtká. Ale to bylo vše, jednou si řekla a víc o něm nemluvila. Hmm, ještě zajímavější. Vždycky je to boj, vynucuje si krtka i vztekáním, jekotem a dalšími zbraněmi, dnes se spokojila s jednou Ovečkou. No, třeba posun. Nakrmili jsme ji vánočkou a pomalu sama zvadala až si řekla, že chce jí dělat hají. Vyčistili jsme zoubky a šli spát. Dvakrát jsem přezpíval písničku a byla v limbu.
4.9.2011 (22m+21)
dopoledne první projížďka na kole s novou helmičkou (Jižní čtvrť, Újezdec, Domaželice, potom zmrzka na Cylindru)
oběd u přerovské babi
usnul jsem s Juli a spali jsme někdy od 13:00 skoro do 16:00
k večeru na bazén do Kozlovic, tenis
5.9.2011 (22m+22)
Juli nechce sladkou rýži, poručila si makarony na sucho :)
dnes spala po obědě 3 hodiny! (to bylo naposledy někdy v půl roce :)
odpoledne u Hořelků v bazénku dováděla s děckama Přibylovýma (ale jenom když tam s ní byla mamka a já na ně dohlížel z lehátka :))
ještě jsme se cestou domů zastavili za babičkou do Lověšic. Přivezli pískoviště, tak jsme dumali, kam a jak ho na dvůr umístíme. Juli si mezitím "zabrala" babičku. Musela s ní blbnout, tančit na sklepě. Pak spolu šly zalívat kytičky. A to byl konec, Juli babičce pozalívala všechny kytky dvakrát a pořád neměla dost. Nakonec jsme museli psychologicky vysvětlit, že už kyti mají dost, tak si naštěstí dala říct, jinak by je vyplavila z květináčů :)
domů jsme dorazili až k osmé hodině, jenom jsem ji osprchoval a šup spát. Uspávání bylo trochu složitější, Juli zase slízala z postele, že nechce hají, ale nakonec si poprosila o "mi-
mí" a po dlouhém převalování usnula. Je docela horko, a už byla i přetažená.
ráno spala jako budulínek :)
mamka byla dopoledne na Zumbě, babi šla s Juli ven. Když jsme se loučili, dala mi sama od sebe na rozloučenou mlaskavou pusu, že to bylo slyšet až v přízemí :)
odpoledne jsme jeli do Hranic do Aquaparku. Dneska jsme si to užili všichni, naprosto skvělé.... Dokonce i plavala, a jeli jsme spolu poprvé tobogánem!
večer byla sice úplně hotová, ale i tak jsem ji zase uspával přes půl hodiny. Nakonec jsem to předal mamce, po včerejší hodinovce jsem už neměl "nervy" :)
6.9.2011 (22m+23)
Dnes jsme měli první plavání v Chobotničce po prázdninách. Jako bych to tušila a ráno jsem už nemohla dospat. Nicméně rodičové moji milí vypadali, jakože spí. Tak jsem je nechala a hrála si s knížkou, kterou jsem si včera vzala do postele na spaní. Za chvíli na mě jukla mamka. Táta ale pořád spal. Tak jsem si ho musela jít vzbudit sama :)
V Chobotničce bylo plno dětí, za ty 3 měsíce vyrostli, že jsem je málem nepoznala. Dnes nás měla v bazénu na povel "hlavní" teta (šéfuje celé chobotničce). Ze začátku se mi tam moc nelíbilo, chtěla jsem pá za mami, ale po chvíli mě to nějak chytlo či co a začala jsem si to těžce užívat. Teta byla dost dobrá, dokázala nás zaujmout. Cukrovali jsme koláč, psali jsme po vodě, startovali jsme auto, umývali okna. Táta měl strach, jak to zvládnu, protože jsem docela bojácná a ve vodě se ho vždycky křečovitě držím, aby mě nepustil. Ale dnes? Pohoda, klídek, plavala jsem si s nataženýma rukama na plovací podložce, skákala jsem do vody tátovi na krk. Potom nás teta posílala k rodičům, abysme se sami chytli podložky, kterou táta držel. Dokonce jsem si i "poslechla vodičku" - dala jsem hlavu uchem na hladinu a pak i druhou stranu. Teta mě úplně učarovala. I táta si to tím pádem užíval. Fakt super.
Po plavání jsme jeli k babi na oběd. Já jsem už byla tak nalomená, že při vystupování z auta jsem si sama lehla do kočárku, že budu spát. Ale rodiče mě vzali nahoru, abych se vyspala pohodlně na posteli. A ještě aspoň polívku do bříška, ať nespím hladová. Jenže já už byla přetažená, takže jsem byla co? Protivná. A vztekala jsem se taky. Tak co chcete, když je člověk unavený a chce se mu spát? Nakonec mě táta vzal do postele, že mě uspí. Jenže já si chtěla stavět stan z deky, válela jsem se po něm, dělala blbiny. Nakonec přišla i máma a společně mě uspali. Táta zpíval a máma škrabkala :)
Když jsem se probudila, byl táta pryč. Na oběd jsem dostala cuketové zelí, brambor a sekanou. Moc mi to nejelo, máma už byla zoufalá. Ale já měla zálusk na úplně něco jiného. Studené brambory z hrnce. Jedla jsem to jako jabko, zbufla jsem skoro půlku hrnce. Máma nechápala... :) Babi mě pak vzala na lagunu, krmily jsme kačenky, ...
Večer jsme s mamkou potkaly Navrátilky. Pomohli nám do domu a chtěli pomoct i s kočárkem (který je mimochodem jejich, máme golfáč jen půjčený). Jenže ten kočárek je MŮJ. A já to nějak nedala, že na něj šahají. Už jsem byla asi unavená, tak jsem z toho chytla skoro až hysterický záchvat, kdykoliv na něj někdo sáhl. V tom stresu jsem si strkala skoro celé obě ruce do pusinky. Měli z toho čurinu, až přišel táta a uklidnil mě. Odnesl mě ven, ukázal mi letící letadlo a mluvil se mnou, čímž jsem se uklidnila. Rozloučili jsme se, dokonce jsem se na ně i usmála, i když jsem z toho byla ještě rozhozená.
Večerní procedury probíhaly v podobném duchu. Chtěla jsem ovečku, táta mi ji slíbil, ale napřed prý musím dostat plínku a pyžamko. Tak jsem se nechala navlíknout. Jenže mezitím začala mamka u počítače telefonovat a tak nějak se to zamluvilo (Ovečka). Jenže já na ni čekala a ono nic. Začala jsem se zase vztekat a ječet jako Viktorka. Mamka mě uklidnila a po domluvě, že pustíme jednu Ovečku, mi ji konečně pustili. Když skončila, tak jsem samozřejmě chtěla další, ale táta byl neoblomný. Takže opět jekot. Nicméně byla jsem odnesena do postele. Táta mi domlouval, mluvil na mě, až jsem se uklidnila. Povídali jsme si, co jsem celý den dělala, kdo všechno dělá hají a tak podobně. Po hodině jsem nakonec zabrala a usnula.
7.9.2011 (22m+24)
ráno se probudila a zjistila, že jsem pryč (v práci). "Tati, není.. tati ble," sjela jako šipka z postele a letěla na záchod zkontrolovat, jestli tam sedím. "Tati není, tatí pá" volala smutně na mámu.
Odpoledne mi volala, měli jsme asi 5 minutový telefonát, kdy mi celou dobu líčila, co dělala, odpovídala na otázky. BYlo to moc fajn
celý den byla moc hodná, oproti včerejšku nebe a dudy
večer jsme pustili jednu slíbenou Ovečku, pak jsme šli hned pomoct mámě převlíct postel. Stejně jako včera jsme si zase povídali skoro hodinu. Vzpomněla si, že chce pití. Povídám: "zavolej na mámu, ona Ti ho donese". "Mámí, pití" volala na mámu. Nic. "Musíš ještě a řekni pro-sím". Zopakovala Mami pití a šmydlikala ručkama, jako prošení. "Mami Tě tak neuslyší, musíš zavolat: Mami, pití prosím. Zavolej pro-sím". A Juli "plo-ším". A pak to opakovala, dokud máme nepřišla. Hned jsme se pochlubili, že už umí říct nové slovo :))
8.9.2011 (22m+25)
při snídani byl boj, začíná chytat móresy od Lukáška - vyplivuje jídlo jako on. Zároveň i separuje, snědla jen sýr a chleba nechala nebo hůř, začala ho potom vyplivovat :(
celé ráno byla jakási nevrlá, zase se vztekala. Pak jsme něco "řešili" s mámou, tak si i zacpávala uši. Chjo, nesmíme naše dospělácké problémy řešit před ní, asi i proto si strká prstíky do pusy a žužlá si je, nebo si do nich kouše. Eventuelně si kouše nehtíky.... :-/
dnes jsme šli na očkování proti planým neštovicím (nehrazené pojišťovnou: 1680,- Kč).
největší trauma bylo svléknutí trička, ta, si to celé odbrečela, u samotné injekce už neplakala. Dostala obrázek princezny a šla :)
pak šly do Jungle
odtud na oběd k Danušce
strávily tam potom celé odpoledne
dokonce se 2x vyčurala do nočníku, úspěch!! :)
večer byla moc hodná, dala si říct, že jen jedna Ovečka a pak osprchovat... Za odměnu dostala ještě další dva díly pak šup spinkat.
v noci konečně po 4 dnech vytrousila bobíka
10.9.2011 (22m+27)
ráno si polila tričko pitím. Svlékl jsem ji a šel pro druhé tričko. Mezitím přišla z kuchyně mamka. Divila se, proč je nahuláček: Juli hned hlásila "Mokrý... pití ... tam". Tedy že tričko je mokrý kvůli pití a suší se to tam (na topení). Už si s ní pokecáme :)
dopoledne jsem ji vzal na kole na poštu, pak jsme jeli i s mamkou k přerovské babi na oběd.
po obědě jsem ji i sebe uspal, spali jsme až do čtyř hodin.
Pak jsem je doprovodil do Jungle a já jel domů (jsem nějaký nemocný). V Jungli dostala první "košík" v životě - nějaký starší chlapeček si s ní začal hrát, dováděli tam spolu na trampošce... Ale jen do té doby, než tam přišla nějaká jiná, starší holčička... Juli dostala "kopačky" a už si musela hrát sama :))
večer si hrála na paní doktorku. Leželi jsme s mamkou na sedačce a Juli nás mazala krémem na ruce a na noze. Potom brala papírové kapesníky a přikládala nám je na natřená místa. Potom je sundala se slovy "mokrý" a dala tam další, nový kapesníček. Tvářila se přitom strašně důležitě. Nakonec všechny kapesníčky nacpala zpátky do krabičky.
11.9.2011 (22m+28)
dopoledne jsem si s ní zase zajel na kole kolem Přerova. Bylo moc fajn, stavili jsme se na hřišti sklouznout se na skluzavce.
na oběd jsme jeli k lověšické babičce.
po obědě jsme jeli na výlet do Šternberku do muzea času a na hrad. Byly tam i závody Ecce hommo (historická auta a veteráni). Muzeum času ještě nebylo otevřeno (až od listopadu), tak jsme šli na hrad. Nicméně tam vydržela jen asi 10 minut, pak chtěla jít pryč. Tak jsem s ní šel zpátky na nádvoří, kde jsme si hráli s dřevěnýma kostičkama, které tam byly volně k dospozici. Pak si to zamířila nahoru na ochoz a za věž jsme našli trampolínu. No a bylo vymalováno :) Byli tam 2 kluci (4 a 2 roky). Kupodivu si tam za nima vlezla a běhala s nima dokola, hopsala... supr, už není taková puťka.
Večer se s náma chvíli dívala na TV, pak usnula během 5 minut.
12.9.2011 (22m+29)
dopoledne byla s babi, mamka hopsala na zumbě. Vytuhla už kolem jedenácté a spala až do čtvrt na jednu.
přijeli jsme za babi na oběd
odpoledne byla s mamkou i babi venku, vyřizovaly různé věci po městě.
k večeru přišly domů, a já vzal Juli ještě na půl hoďky na kolo
večer jsme si hráli na vaření, Juli hezky jedla příborem (z dětské kuchyňky), pořád mě nacpávala pizzou a rejčetem
dokonce byla tak šikovná, že si sama sedla na nočník a udělala bobíka.
večer spolu svorně s mamkou usnuly.
13.9.2011 (22m+30)
odpoledne spala jenom asi 10 minut.
k večeru jsme si s Juli zajeli na kole za babi do Lověšic. Měla moc velkou radost, že nás vidí. Hráli jsme si na písku, Juli zase popotahovala Ketynku, aby si s ní šla hrát na sklep, nakonec to "odnesla" babička.
večer byla naprosto hotová, usnula sotva dolehla do postele
14.9.2011 (23m+0)
Dnes byl takový divný den. Ráno nás o půl sedmé probudil mamčin budík, takže Juli i já jsme byli rozmrzelí. Snažila se Julku ještě uspat, ale bez úspěchu. Juli zavelela, že si chce jít hrát, tak ji máma následovala. Mě nechali ještě chvíli pospat, ale stejně jsem už neusnul. Juli byla díky tomu probuzení trochu protivná. Ale když jsem pak přišel i já, tak mě hned zapojila do své hry.
Vařili jsme. tedy spíše Juli, já byl komnument. nalívala mě kafem, dávala mi jídlo na talířku, příbory. Pak jsem si poručil. resp. poprosil jsem o pizzu. Ležela na stole (plastová), tak jsem čekal, že ji Juli vezme a dá mi ji na talířek. Ale místo toho šla do předsíně, vzala igelitku, kde byly ještě botičky ze včerejška, chvíli tam hrabala ručkou a pak jakože něco vytáhla. To něco byla asi pizza, "nasypala" mi to na talířek a čekala pochvalu. Taky že se jí dočkala :))
Máma šla dnes na zumbu, tak jsem hlídal. I proto jsem dnes nebyl na Vsetíně, jako každou středu, místo toho jsem tam byl včera. Původně jsme chtěli jít pěšky na nějaké pochůzky včetně navštívení mámy na zumbě, ale dole u sklepa Juli zahlásila, že chce jet na kole. Tak jsem tedy vytáhul helmy, nasadil nám je, vytáhnul kolo a už jsme frčeli.
Na zumbě v dětském koutku bylo veselo. Asi 3-4 děti ječely po mámě, ostatní si jen vyplašeně hrály. Dnes byla prý opravdu extrém, jak mi později potvrdila jedna slečna z recepce. Juli si zapadla na trampolínu a já se snažil pomoct s plačícími dětmi. podařilo se mi ukonejšit nejvíc brečícího chlapečka a v tu chvíli jsem byl jeho spojenec. Kam jsem šel já, šel i on, "musel" jsem si s ním hrát. Mě to nevadilo, ale zato Juli žárlila, když jsem ho choval. Pak si ale oba zalezli do dřevěného domku, kde mi vydávali jídlo, vařili atd. Podle slov chlapečka mu byly 3 roky, ale těžko říct. Asi byl trochu starší než Juli, nicméně juli byla asi o 4-5 cm vyšší a vypadala jako starší ona.
Po půl hodině jsme to už zabalili, přece jen toho hluku bylo až dost. Nasedli jsme na kolo a jeli do Kooperativy řešit pojistku na auto. Juli si malovala, pak sdostala kokino (tvrdý bonbon), které nejdřív ocumlala a pak mi ho se slovy "na" strčila do ruky. Odtud jsme ještě zajeli do Nového Přerovska podat babičce a dědovi oznámení o Zlaté svatbě. Tam si už vynutila Ovečku, přece jen chvíli trvalo, než jsme to pořešili.
Domů jsme dojeli před polednem. Za chvíli už zvonila přerovská babi, přišla k nám na oběd. Sice dopoledne bylo supr, ale Juli už byla i díky brzkému vstávání unavená, tak se hned při první příležitosti vztekla takovým způsobem, že jsem ji vzpínající odnesl do postele, kde během 2 minut usnula. Ukazoval jsem totiž babičce to oznámení a Juli se chtěla podívat taky, nicméně babi se s ní o ten papír začala z legrace tahat. Juli začala vyvádět, že je to její (MŮJ!!!). Šla tedy spát z brekem a hladová. Ke všemu asi po 3/4 hodině kolem projíždělo policejní auto i s majákem, takže ji to samozřejmě probudilo. A tam kde skončila, tak zase navázala. Plakala celá zpocená, že je to "MŮJ" a nebyla k utišení. Nakonec se zklidnila, ale už neusnula. Paráda, takže odpoledne bude taky záživné.
A taky že bylo. Po obědě se máma i s babi vypravily do města. Nasadily Julii gumy boty a šly. Venku se totiž pěkně rozpršelo. Opravdu, dnes to bylo celé takové uplakané, nervózní... Procházkou došly až k babi, máma potom šila, Juli si hrála.
Vyzvedl jsem je po šesté večer, ještě jsme zajeli do Hypernovy na nákup a pak domů. Okoupali jsme ji a převlíkli do pyžamka. Ještě do sebe cpala rohlík z obchodu, takže večeři měla "odbytou". Vyčistil jsem jí zoubky a už jsme se chystali na spaní, když si ještě v kuchyni všimla svého oblíbeného kulatého sýra. Chtěla si s ním hrát, ne ho jíst. Takže to jsem jí zatrhnul, což vyvolalo opět hysterickou reakci, na kterou jsem reagoval přenesením do postele, kde jsem jí nechal vyvztekat. Když viděla, že ji nikdo neposlouchá, slezla dolů z postele a přišla do předsíně, kde jsem čekal. Na otázku, jestli se už uklidnila a jestli jdeme spinkat odpověděla kladně, jen si ještě poprosil o pití. No a během 5 minut byla ťuhýček. Doufám, že se zítra vyspí do růžova, páč další takový den už bude náročný.
Přehled:
baví ji skládání pěnových puzzlíků
je to děsná organizátorka, diriguje co má kdo dělat, kde má sedět, atd... :)
už jí až tak nevadí, když se po nás někdo "smolí", resp. když máme nějaké jiné dítě v náručí...
začala říkat a dělat "kuk" :)
všechno je "tři" - počítání. Když se zeptáme, jestli chce pustit jednoho Krtečka, tak ukáže prstíkama na každé ruce tři prsty a řekně "či = tři" :))
už si oblékne tričko či body, když se zadaří i kalhoty
sama se obuje, vyzuje
snaží se chytat balon do náruče
při uspávání vyžaduje zpívání "mi-mí" - to je výmysl mamky, která už nevěděla co zpívat, protože Černé oči se jí už zajídaly, tak začala jenom nějaký nápěvek "mimi" a Juli byla spokojená. Jenže to pak vyžadovala druhý den po mně a já nevěděl, co po mně chce :) Jednou jí mamka zkoušela zpívat Holka modrooká a to jí nesouhlasně dávala ručku na pusu, aby to nezpívala. Asi jsem jí to zprotivil, když byla "malá" (cca kolem 1 roku).
dělá "překvapenou"
zapíná mi sandály
váží cca 13kg, obvod hlavičky 49cm (zjistili jsme při kupování přilby na kolo), výška cca 93cm
nalepování samolepek
vaření na dětském nádobíčku
už si uvědomuje souvislosti a dokáže povykládat zážitky - co viděla, co dělala, kdo tam byl. Pamatuje si cca 1-2 dny zpátky, něco si pamatuje i delší dobu (třeba jízdu na koníkovi a další významné zážitky)
nová slova: voda, pivo, traktor
rozumí a chápe drtivou většinu věcí, co jí říkáme a které už zná. Pokud slyší něco neznámého, nějaký požadavek, se kterým se ještě nesetkala, tak chvíli přemýšlí a pak řekne jo :) Pro jistotu... (třeba jsem se ptal, jestli chce náušničky do uší. 10 sekund ticho, v hlavičce to šrotovalo a pak opatrně souhlasila)
vzteká se a když není po jejím, tak ječí, kope, brečí...
začíná chytat móresy od Lukáška - vyplivuje jídlo jako on. Zároveň i separuje, sní jen sýr a chleba nechá, či ho vyplivne :(((
Miluje lepení samolepek
puzzlíky v knížce už umí poskládat sama (6 dílků)
je nadšená cyklistka - dojde si pro helmičku do sklepa, já ji musím mít na hlavě taky (zapnutou!), potom jdeme do sklepa pro kolo. Venku čeká, až vyvezu kolo. Pak ji posadím do sedačky a vyrazíme. Běda sundat ruku z řidítka, to mě hned upozorňuje, že ruka patří tam.
začala říkat ahoj a přitom mávat na pozdrav
zase dává přednost Ovečce před Krtkem, u toho se už nudí (bodejť, když si vybírá pořád jeden a ten samý díl). Zkoušíme i Rákosníčka a stává se taky oblíbenec.
posloucháme si navzájem "srdíčka" - buch, buch na hrudi