26. měsíc

«-- zpět na 25. měsíc

16.11.2011 (25m+2)

• • Dnes má velký den - začala sama recitovat: "Máme doma budíka, ale on nám netiká. Tiky, ťaky,tiky, ťaky, crrr a cvak". (viz. video). Pak si před poledním spaním si sama od sebe začala zpívat "alí, belí, koně v zelí"

  • Další Julčiny výšplechty:

    • "Juli čululů" - Juli udělala čururů :)))

    • "Tati prosím pití"

    • "nůž"

    • "tady není lžička"

    • "čaj"

    • "dýně měsík" - měsíc (=dýně)

    • "Míša Pů"

  • celý dne strávily s Lukim a tetou Danuškou. dopoledne byly na zumbě, pak spali u nás doma, odpoledne si hráli a pak šli k večeru do Jungle.

  • ráno vstávala dřív, než máma předpokládala (chtěla vařit oběd, ale Juli chtěla vařit s ní)

  • vařily s mamkou spolu oběd

  • šly na zumbu pěšky, teta tam dělala lalalá a Juli chtěla taky tancovat

  • v Jungli se chtěla kamarádit se starší holčičkou.

17.11.2011 (25m+3)

• • dopoledne jsem vzal Juli na bazén (tento týden se v Chobotničce neplavalo, tak ať má náhradu)

  • cestou zpátky to vypadalo, že usne, ale doma zase ožila. Dali jsme oběd a že si půjdeme lehnout. Ani náhodou. Nechtěla ani za nic. Zkusil jsem ji nalákat na pohádku na mobilu, tak to šla. Ale pak jsem schoval telefon, chvíli si povídala v posteli a nakonec opatrně slezla z postele. Bylo vidět, že čeká, co já na to (jestli ji půjdu tahat zpátky do postele). Ale já byl úplně grogy, skoro už jsem spal, tak jsem ji nechal, ať si jde. Když zjistila, že nereaguju, tedy má volné pole působnosti, tak mi z vděku ještě zanesla mobil z své postele, kam jsem si ho položil, na své místo na mém nočním stolku. Zamávala mi "pá, pá" a šla za mámou do obýváku.

  • ta ji oblékla a jely s babičkou do Chropyně na hřbitov a za třetí "babičkou". Mě nechaly doma, ať se vyspím

  • kolem sedmé dorazily i s pečivem na večeři, tak jsem Juli nachystal rohlík se sýrem a se šunkou. Juli si moc hezky hrála, ale já pak zmizel na badminton.

  • Uspávání bylo veselé, Juli pořád recitovala básničku "Máme doma budíka" a máma musela s ní. Juli teda říká "Máme bobíka, ale on netiká. Tiky, ťaky, Tiky, ťaky, crr a cvak".

  • v noci udělala bobka, máma jí čichala k plínce, jestli se jí to nezdá a Juli to děsně pobavilo a řehnila se mámě jako kobylka :) Mamka si skočila vyčistit zuby, já jsem "vyčistil" Juli, ta se otočila na bok a spala dál

18.11.2011 (25m+4)

• • večer jsme si hráli na vyměňování nosíků, moc se jí to líbilo, pořád mi ho "kradla" :)

19.11.2011 (25m+5)

dopoledne si hrála s plastelínou, vydrží u toho klidně i hodinu. Zase jsme si hráli na výměnu nosíků, její nová oblíbená hra. Mamka nás vyslala koupit knedlík, vařila vepřo-knedlo-zelo. Juli se trošku žvejkla hned na začátku, nechtěla jít ze schodů: "Tati, tuli, tuli" což znamená, že chce, abych ji snesl v náručí (vždycky jsem ji tak nosil spící a říkal jí, ať udělá tuli, tuli a tak si to zafixovala). Nechtěl jsem ji moc lámat, ale úkol zněl jasně - unavit dítě, tak holt musí ťapat. jenže dcera si postavila hlavu a i když jsem byl už o patro níž, tak pořád stála nahoře a doprošovala se nesení. Zkusil jsem test - "Jdeme do obchodu, koupíme koky (kokino)?". Hned úsměv od ucha k uchu a sjela schody na jeden zátah. Zajeli jsme do velkého TESCa, jenže tam měli zrovna akci na knedlíky a všechny byly vykoupené. Tak jsme zkusili Prior. Koupili jsme knedlík a museli jsme se jít povozit na eskalátoru. Už umí sama nastoupit a pak jsem jí ukázal, že musí zvednout nožku a udělat krok. Pochopila napoprvé. Paráda. Děsně ji to bavilo, jenom vždycky ve druhém patře děsně prožívá to, že dál už schody nejsou. Celou dobu tahala ten knedlík a nechtěla ho dát z ruky. i ze schodů s ním sešla. 2x.! Nezmar :). Pak jsme konečně vyšlli ven před Prior a Juli ukázala prázdnou ruku (tu, ve které nesvírala knedlík) a volala: "Koky není, koky není". Mrška, má paměť jako slon. Tak jsem ji uplatil kolečkem Disca a jelo se domů.

Dali jsme oběd, který se mamce vyvedl na jedničku. Všichni jsme si moc pochutnali, máma byla ráda, že nám chutná. Kolem druhé hodiny jsme si šli lehnout, mamka potom zmizela a my si d Juli užívali odpoledního spánku. Vzbudili jsme se ve čtyři! Huh, parádně odpočatí. Ještě jsme zajeli do Jungle, ať se Juli vyřádí.

Doma jsme potom po večeři nastříhali papírové divadlo - Perníkovou chaloupku. Tatínek, Mařenka, Jeníček, Baba Jaga, strom, pec a chaloupka. Jůli se to moc líbilo. Postavičky jsou slepené tak, že se dají nasadit na prst. Odehrál jsem pohádku a Juli to děsně prožívala. Pořád hulákala na Babu Jagu ("Baba... tam.."). Tatínek byl Tati a Mařenka byla Juli. hotovo, vymalováno :)

Díky pozdnímu opodlenímu spaní šla spát až kolem půl deváté, ale bylo moc fajn, hrála si s krtečkem a dělala na něm cviky z básničky "Máme doma budíka" - kývala s ním ano, ne, tikťak, mačkala mu nosík a cvak :). Pořád dokola, moc se jí ta básnička líbí. Poprosila si o pití: "tati prosím podat pití"

20.11.2011 (25m+6)

• • ráno byla čečetka zase vzhůru jako první - "Tatí, tam, poď" a bylo vymalováno.

  • snídala jogurt - nabrala si toho tolik, že by musela mít pusu jako vrata od stodoly, aby se jí to tam vešlo. Říkám jí, aby si na té lžičce toho nechala mít. Dala lžičku zpátky, nechala to stéct a pak teprve si dala lžičku do pusy :)

  • pak jsme se dívali na Krkonošskou pohádku v TV. Já seděl na sedačce v rohu a měl nohu opřenou na druhém sedáku: "Tati, dolů" přikázala Juli. Už rozlišuje nahoře/dole. Doprava a doleva ještě pořád není na 100%, ale postupně :)

  • dopoledne kostel

  • oběd u lověšické babičky

  • odpoledne výlet do Zoo parku ve Vyškově - setkali jsme se tam se Spáčilkama, bylo to super odpoledne. Sice byla zima jako na Sibiři, ale děcka byla spokojená - kozy, ovečky, kravičky a další zvířátka sklidila velký úspěch. Potom jsme se uklidili do nové stavby - statku, kde jsme po částečné prohlídce zaparkovali na skluzavce a bylo vymalováno. Děcka jezdila jako divá.

  • Pak jsme si zašli do restaurace, děti si hrály v dětském koutku a my si užívali tepla, útulnosti a dobrého jídla a pití.

  • cestou zpátky si Juli trochu pospala, takže šla spát až kolem deváté, ale předtím si ještě pěkně hrála.

Dnes si holky udělaly výlet na Červenohorské sedlo - s přerovskou babi, strejdou Karlem a tetou. Jůlinka byla celý naprosto zlatá, ve vlaku si pěkně hrála, povídala, nezlobila, žádné vztekání. Sotva vystoupili z autobusu, ušla (uhopsala) několik metrů a že "Juli zima" - zábly jí nožičky. Nechala se "pikrýt" do kočárku, otočila hlavu a usnula. Asi jí zmohl ten čistý vzduch. Nahoře bylo nádherně slunečno, dole v údolí se válely mraky inverze, prostě pohoda. Takže mamka si s ostatními sedla do restaurace na kávu a čaj, pak chvíli pochodili a dvě hodiny utekly jako voda Cestu domů zvládla Juli taky skvěle. Šly k babi domů, kde jsem za nimi kolem páté přijel z práce. Juli mě vítala jako po půl roce, už prý ve vlaku pořád vyvolávala, že tati doma. Nemohla se mě prý dočkat. Málem si mě umačkala :). Jenže já padouch jsem po hodině odjel na hokej (jako fanoušek). Naštěstí ale už funguje zaklínadlo: "Tati gól", což znamená, že jdu na florbal, tedy je to jeden ze tří povolených důvodů, kdy můžu "beztrestně" odejít (tedy kdy to Juli bere v pohodě a neječí, že chce jít se mnou). Ostatní jsou: "Tatí v páci" a "Tati pink pink" (tedy že jedu do práce a nebo že jdu hrát badminton).

• • dopoledne jsme si hráli a pak šli do kostela. Máma zůstala doma, ještě jí nebylo moc fajnv kostele byla v pohodě, motala se okolo Filípka a opakovala jeho kolébavou chůzi, když si někde něco prohlížel, tak ona taky, byla jako jeho ocásek :)

  • po kostele se projela na kolotoči a ve vláčku - tam seděla jako velká dáma (v kabrioletu), no ty pohledy co házela :)

  • pak jsme jeli k přerovské babi na oběd, vypadalo to, že tam bude i spát, ale nakonec jsme se vypravili do Staré vsi na návštěvu k tetě Aničce. Ještě jsme vyzvedli lověšickou babi a než jsme pořešili vyzvednutí léků, tak Juli usnula. Nechal jsem ji spát v autě před domem. Asi se jí dobře spalo, protože se vzbudila až po dvou hodinách (kolem čtvrté).

  • na návštěvě se chovala jako správná "puberťačka", styděla se, házela obličeje, no takovou jsem ji ještě neznal :) Ale postupně se ledy prolomily, a za chvíli už si kreslila, hrála a pokřikovala zpoza na Zorinku. A taky děsně řešila, že tam není kocourek

  • bylo to moc fajn odpoledne, nakonec jsme domů jeli až kolem sedmé hodiny, máma už měla strach, kde jsme. Ta se mezitím činila, krásně vyčistila koberec v obýváku, je jako nový

  • já jsem večer dostal křeče do žaludku, takže jsem nakonec taky nebyl ošizen o zvracecí zážitek. Až jsem tím probudil chudáka Juli, měla o mě velký strach, ale mamka ji hned zase uspala.

5.12.2011 (25m+21)

• • noc byla naštěstí už klidná, žaludek se zklidnil, jen jsem měl trochu "noční" můry a bolel mě celý člověk, tak jsem se moc nevyspal

  • zato Juli byla ráno jako sluníčko - usměvavá štěbetalka

  • dopoledne se holky vypravily k babičce - na oběd a odpoledne pekly perníčky.

  • Juli hrozně moc pomáhala, děsně ji bavilo vykrajování. Ze začátku se s těstem seznamovala. Krásně pracovala s válečkem i vykrajovátky, pak se ale rychle zorientovala, začala do těsta dělat důlky a místo perníčků tvořit plastelínové kuličky:-)) Jásala nad každým vykrojeným kouskem těsta pěkně si ho ve vzduchu prohlédla, jak se jí to povedlo vykrojit a pak vše zňahňala do kuličky.

  • Po upečení měla tendenci všechny perníčky sníst. Skončila u pátého.

  • dnes je Mikuláš, mamka chtěla jít na Sonus na besídku, ale Juli to cestou tam zabalila a usnula :)) Takže místo Mikuláše koupila babi kytku pro tetu Jitku a šli jí popřát k svátku. Jůlinka byla moc hodná, neznámé prostředí z ní udělalo hotového andílka. Jen se ale zabydlela, už řádila s magnetkama, kolíkama na prádlo a chystala se projít i šuplíky v kuchyňské lince. To jí máma ale včas zatrhla. Alenka si pak vzpomněla na maňásky a tak bylo ještě seznamování s pejskem a klukem. Nakonec přišla i teta Jitka a po gratulaci tradá domů.

  • přišly kolem půl osmé, Juli si pak ještě hrála, moc se ke spánku neměla. Kolem deváté jsem ale už zavelel do hajan, vůbec se jí to nelíbilo, hodila si svou extra vztekací etudu s řevem tura domácího... Nic nepomáhalo, tak muselo dojít k lepanci na zadek. Nakonec se uklidnila, ale než se usalašila - to její večerní cvičení s rukama stojí vždycky zato - musí je mít pod polštářem, nebo pod něčí tváří, nebo pod rukama, prostě nějak něčím zatížené. Ale po její oblíbené pohádce (baba Jaga musí být) už konečně usnula.

7.12.2011 (25m+23)

Ráno mě dostala při snídani, kdy při jezení jogurtu zahlásila: "Hmm, čuník". Podíval jsem se na ni a vidím, jak si prohlíži pokapané tričko :) Od té doby je pokaždé "čuník", když se nějak zašpiní :))). A vůbec celé ráno měla takové veselé. Hned při vstávání po mě halekala: "Tati, vstávej". Nevím, proč si vybrala zrovna mě, asi měla slitování nad mámou, která přišla až ve tři ráno. Pak jsme tedy snídali a hráli si. Když se máma neměla ke vstávání, tak jsem vyslal Juli jako spojku, aby ji šla vzbudit: "Mamí, vstávej... muck" vlepila jí pusu. To by postavilo na nohy i lenochoda. Máma tedy chtě nechtě musela vstávat, bšak už bylo skoro deset hodin. No a já, že si dám sprchu. "Tátí, ťuku, ťuk, ťuk" bušila mi dcera na dveře sprcháče. Čekala tam celou dobu, než jsem se dokončil očistu. Pak zahlásila: "Tati, mokrý... učník" a jala se sundávat můj ručník z háčku. Moc jí to nešlo, protože tahala za oba dva konce, tak jsem jí poradil, že musí tahat jen za jeden konec. Zamyslela se, pustila jeden cíp a už jí to šlo. Podala mi ručník a komentovala to: "Tati není mokrý... tati suchý". Ještě mi utřela záda... No servis se vším všudy. Pořád jsem ji měl "za zadkem": "Tati toto, tati tady to, hačí sem, na toto...". Šel jsem na záchod, tak na mě furt dělala kuk. Ani tady mi nedá pokoj :)

Měla dobrou náladu, tak si začala zpívat "Skákal pes": "Lalalá, lalalá.. lalala-lála"... Na plné koule, málem jsme ohluchli. Měla radost ze života, měla nás hezky pohromadě, táta si s ní hrál... No a pak se odvděčí tím, že když jí chceme dát kalhoty, že jdeme ven, tak spustí jekot, jako kdyby ji na nože brali.. Vzpíná se, ječí, brečí, že je nechce. Neskutečný divadlo okolo toho. Nakonec po několika domluvách přistoupíme na metodu samovolného uklidnění - tj. posadíme ji do ložnice na postel zády k nám a odejdeme. Dveře jsou otevřené, my se chystáme v předsíni, takže nás slyší a i vidí. Jak se uklidní, sama přijde za náma: "Už není bé" tj. že už nepláče. "Už ses uklidnila" zeptám se. "Jo, už není bé" zní lakonická odpověď a za chvíli začne d2lat blbiny, jako kdyby se nic nestalo. No někdy je to teda fakt psycho.

V herně už na nás čekalo občerstvení, vánoční punč (alko i nealko), vystřihování a lepení hvězdiček, zvonečků z papíru a polepování skleničky. Děcka to moc bavilo, teda aspon Juli, Alex je přece jen o nějaké 2 měsíce mladší a hlavně je to kluk, tak moc nevydrží u jedné činnosti. Juli ještě přitom jedla jogurt a opět se jí podařilo zašpinit si tričko: "Juli čuník" zahlásila a maminky i tety lehly smíchem. Pak si Juli začala zpívat na celé kolo, bez jakýchkoliv zábran. Teta Petra vyletěla zvědavostí zpoza baru, kdože to tak pěkně zpívá :). Když jsme dolepili skleničku, tak jsme si ještě zašli do tělocvičny, kde byla opičí dráha, trampolína (kterou si hned Juli zabrala a nechtěla z ní pomalu ani slézt) a další atrakce. Nakonec se ale nechala ukecat, přelezla přes švédskou bednu, vylezla nahoru po žebřinách, s tetou se sklouzla dolů po lavičce, přešla po kladině (s pomocí). Pak jsme jim přistavili trampošku pod dětský basketbalový koš a už tam s Alexem sázeli jeden balón za druhým. Vyřádili a vyřídili se tam pěkně. Juli si pak v herně ještě přinesla židličku pod nástěnku, vylezla na ždiličku a pro cosi se dosahovala - klíč od záchodu. Že chce jít na záchod. :) Po plavání jsme sedli do auta a jeli k babi na oběd. Cestou jsme se ještě stavovali v obchodě s korálkama, mamku to navlékání korálků nějak chytlo, tak potřebovala "munici". Čekali jsme s Juli v autě. Po chvíli mi Juli hlásí: "Tatí, hají". "Ty chceš spinkat?" ptám se. "Jo". "Tak zavři očička a spinkej". Juli jako mrkací panenka, zavřela oči, položila hlavu na bok a spala. U babi se pak probudila při vytahování z auta, ale u babi hned zase hlásila, že chce spinkat. Tak jsme ji svlékli a za chvíli už spala jako dřevo.