16.2.2013
skoro celý den u babičky, byli jsme s mamkou v Olomouci kupovat novou TV.
k večeru jsme si Juli vyzvedli, cestou už usínala, ještě jsme zvládli rychlý nákup. Těsně před příjezdem domů usnula. Doma se pak při ukládání do postele probrala a řádila pak až do půl deváté
dívala se na večerníček a já se jí ptám, jestli si všimla něčeho divného na televizce. Zamrkala, zarazila se, projela očima TV a zahlásila: "Jůůů, tak je obrovská. Taková veliká... Já nechci takovou obrovskou, já chci menší",,, Je to jen otázka zvyku, i mamka ze začátku říkala, že si musí zvyknout a když jsem pak přišel po přeparkování auta do garáže domů, tak jsem ji viděl nadšenou, že už si zvykla :)
17.2.2013
Juli hrála na hřebínek, jako že je to klavír, já jsem musel pískat na píšťalku, pak hrála "na kytaru"
foukaly barevnýma fixama obrázky na trička
18.2.2013
dnes byla kontrola u paní doktorky na ušním - takže Juli zůstává na antibiotikách ještě další týden :(
večer jsem přijel a při večeři Juli zahrála hereckou etýdu. Zaprvé je to poslední dobou naprosté neštěstí co se týká jídla. Sotva přijde ke stolu, hned začne natahovat, že toto jíst nebude, že jí to nechutná. Tady budu docela zlý, protože toto je důsledek výchovy babičky Lidy, kdy sotva Juli u ní něco nechtěla, tak jí to nenutila a hned jí dala něco jiného. A potom někdy třeba i oplatek namísto jídla :((((. Takže teď musíme tvrdě bojovat, aby něco vůbec snědla. Hrozba zákazu kokin, oplatků a čokolád už pomalu nepomáhá, takže to začneme důsledně dodržovat. No a jak jsme tak dnes večer "bojovali", tak jsem se ptal, co měla dnes za sladkosti. A mamka, že jen smajlíka na svačinku a potom odpoledne myšku (co dostala u paní doktorky). A Juli zahrála už zmiňovanou etýdu. Začala se držet za břícho: "Mami, já mám hlad." Pak změnila hlas, jakože můuví mamkinka: "Tak si vem myšku, říkala maminka". Mamka zůstala hledět, že to není pravda a že kecá, že jí nic takového neříkala :) A Juli se hned začala chichotat, jak nás dostala :)))
19.2.2013
dnes kontrola u paní doktorky - antibiotika pokračují dál, jen už ne po 8, ale po 12 hodinách, kapat do uší ani nosu už netřeba... Ale ještě i příští týden bude malá doma... no to je už mazec. Mamce ve středu končí paragraf, takže čtvrtek hlídám já, pátek babička a příští týden taky budeme muset nějak pořešit...
má vážně velkou fantazii, hraní s ní je děsná zábava. Hráli jsme si na prodavačku (paní pokladní), honili se po bytě, dávali si závody ("počkej, či, dva jedna" a už běžela)
na oběd si moc pochutnala na br. kaši a králičích řízcích, mamce se oběd moooc povedl...
večer jsme se spolu koupali - napustili jsme si skoro plnou vanu vody a řádili jako černé ruky, málem jsme vyplavili sousedy :))
odpadla ani ne za 5 minut, jedna písnička a byla v limbu.
21.-24.2.2013
byl jsem na angličtině, takže holky doma osiřely. Mamka měla v pátek nehodu s autem, jedna paní do ní nabourala. Naštěstí se nikomu nic nestalo, "jen" pomačkané zadní dveře a poťukaný nárazník. Naštěstí tam nebyla Juli, takže šok odnesla jen Terka.
Juli byla jako vyměněná, jakoby za ty tři dny "zmoudřela" - hází jednu hlášku za druhou, přemýšlí nad tím, co říká, formuluje větná spojení, která bychom od ní nečekali.
25.2.2013
kontrola na ušním - po dobrání antibiotik (cca středa) by mohla jít od příštího týdne do školky.
26.2.2013
tak dáme Juli do školky už ve čtvrtek, už se jí i stýská po dětech, moc se těší, až tam zase půjde
dnes odpoledne návštěva - Navrátilovi. Celkem si pěkně hráli, Filda vyskládal všechna autíčka po pokoji, pak v obýváku a nakonec v kuchyni. Ani jsem netušil, že jich máme tolik. Pak si vzal fixu a pomaloval Jůlince stěnu v pokojíčku. Sice je malý a není to jeho chyba, ale Juli tohle nikdy neudělala, ani když byla v jeho věku. Tak nějak podvědomě ví, co je a není správné. Naštěstí se výtvarně vyjádřil na bílé stěně, tak to můžu zkusit zamalovat, kdyby to bylo na té fialové, tak by to už nešlo, barvu nemáme. Nejhorší bylo, že Juli ječela jako na lesy, že jí poničil pokojíček. Takže nás ani tak nemrzela ta stěna, jako to, že to tak vzalo Juli. Asi si umí víc vážit věcí.
27.2.2013
dnes je přelomový den - poprvé sama od sebe ochutnala mlíko a zahlásila, že jí to chutná. Doteď jej odmítala v jakékoliv formě mimo jogurtů, krémáků apod. Dokonce ani kakao dřív nechtěla
když jsme se jí ptali, jestli by chtěla jít do školky, tak že ano, dokonce se prý i těší. Přece jen už je to skoro měsíc, co je doma, takže už jí děti chybí.
celý den byla zase s babi Lidou, dokonce si odpoledne dvě hodinky schrupla, což je teď už spíše vzácnost.
potom jsem ji vyzvedl a jeli jsme k babi Emilce. Tam ji pořád nutila, aby si s ní hrála, i když chudák babička sotva s tím bolavým kolenem chodila, natož ještě sedět na zemi a pak vstát. Vařily dort, dávala nám jogurt s kuličkama... A potom babička donesla dětské šampaňské a dali jsme si jahodovou dobrůtku... Když jsme odjížděli, tak jí Juli vlepila pusu: "Ahoj, Jahůdková babičko :)))
když měla jít do postele, tak si chtěla vzít dřevěnou skládačku. Vysvětlil jsem jí, že to není moc dobré, že jí to v noci zase zapadne za postel a bude to rachotit na podlaze. Ať si raději vezme miminko... Tak že prý jo. A když pro to letěla do pokojíku, tak zabrzdila a hodila na mě dotaz: "A můžu si vzít i kočálek:??" :)))))
1.3.2013
čekala na nás u babi Lidy za dveřmi, my o ní vůbec nevěděli, mysleli jsme, že je v pokoji, ale ona na nás asi po půl minutě, co jsme se bavili s babičkou teprve bafla.. Celou tu dobu tak čekala na správný okamžik :))
když jsme jeli z obchodu domů, tak v autě poprvé řekla "R" - "Ty troubíš, tati? A plóóč" - eviedentně se spíš zapomněla :) Pak to po několika pokusech zopakovala ještě jednou, ale už to nebylo tak hrčivé, jako to první..
2.3.2013
dnes u nás byli na oběd Tonda s Hankou a Laďou - Juli dostala velikánskou růžovou molitanovou kostku s bílýma puntíkama. A Vlekou Hello Kitty. A nějaké sladkosti k tomu a byla nejšťastnější na světě. Hlavně proto, že měla obecenstvo, i když ze začátku se celkem styděla. Ale to pak vzalo za své a s Ladikem se už naháněli jak staří známí.
po obědě jsme se chvíli dívali na fotku na TV a pak Juli hrála pexeso na mém novém telefonu - a Tonda se hned zapojil a děsně se mu to líbilo. Pak si zahrála i s babičkou Emilkou, která taky dorazila na kafe. Pak si sní zahrála střílení balonků a děsně se u toho zabavily.
Když všichni odešli, hrála si máma s Jůlinkou, táta se díval na tenis.
3.3.2013
dnes jsme si udělali super výlet na Svatý Kopeček (vzali jsme i babi Lidu). Napřed jsme si zašli do kostela, kde zrovna končila mše (nádherně tam zpíval sbor, ta akustika. hmm). Prohlídli jsme si muzeum relikvií a potom šup do tepla do cukrárny. Tam si Juli dala špičku (její nejoblíbenější zákusek a jídlo vůbec). Pak jsme přeparkovali před Zoo a vydali se za zvířátkama.
sice fučelo a bylo docela zima, nicméně jsme to zvládli. Malá v Zoo statečně ťapala, prošla celou zahradu úplně sama (kousek asi 20 metrů ji nesla mamka za krkem, ale to spíš v rámci hry). Vyšlapala rozhlednu nahoru i dolů (chtěla jít ještě 5x, jak ukazovala na prstíkách), krmila kozičky - vůbec se nebála, děsně se u toho řehtala, jak jí to šimralo, když jí jazykem ojížděly kozy ruku. Nejvíc se nám líbilo v mořském světe, ndherně barevné rybičky, dva velcí žraloci, prostě paráda.
cestou domů to zalomila, ani se nedivím, já za volantem usínal taky.
doma jsme všichni dali oběd a potom jsme jeli do Lověšic za Kamílkem, měl svátek. Kluci byli uklizení nahoře a Juli se zaparkovala v jejich hracím koutku v obýváku. Hodinu si tam vydržela sama hrát s legem a dráhou na kuličku. Dnes zaslouží velkou pochvalu, tak hodné dítě už dlouho nebyla.
ještě jsme jeli do kostela na večerní mši, a Juli si tam hrála s dřevěnýma šášulama, co dostala od tety Jany. Takže s tím pořád hrkala, chvíli neposeděla, pak si listovala knížkou, chtěla si zpívat... Ale to není její chyba, prostě si chtěla hrát, a nemohla za to, že se to moc nehodilo.
doma si při převlékáním pyžamka klasicky čistila špínu mezi prstíkama na nohách a při té příležitosti to vzala i mě :))) Držel jsem jak hluché dveře, děsně me to šimralo, ty její prstíky. Pak mě dorazila hláškou: "Čoveče, nemáš tam špínu" :DDD
samozřejmě, že musela spát se šášulama a i s králíčkem.
4.3.2013
dnes tedy po měsíci znovu do školky - ráno se jí moc nechtělo, ale nakonec přece jen šla. napřed musela provést svůj rituál s očistou nožiček :)
při snídani jsem šel ještě něco chystat k lince a Juli mi od stolu říkala, abych nezapomněl i na maminku (ta se ještě sprchovala). Odpověděl jsem laškovně: "Rozkaz, šéfe!".. Asi za pět minut mamka něco chtěla po Jůlince a tak jí odvětila: "Rozkaz" a šla to udělat. Mamka vyprskla smíchy, kde to vzala :)
Odpoledne jsme dostali úplně jiné dítě - tak jak byla doteď hodná, tak zase chytla školkové chování :( A dnes i první sprosté slovo (ho*no) chjo :(
pak přišli na návštěvu Navrátilci, děcka si hrála v pokojíku, ale Juli byla jakási plačtivá a jakoby ve stresu. Asi důsledek prvního dne ve školce. Nechtěla se s ničím dělit, půjčit, ale nakonec jsem je trochu srovnal a hráli si s Gogounama, (alias Koumákama, jak si je nazvala Juli). Tobiášek měl zlatého Gogouna, a Juli se moc líbil, děsně obrečela, že ho musí vrátit, ale pomohla domluva, že si ho může půjčit, než se všichni v předsíni oblečou. Tam teta Ferka zjistila, že ho Juli moc chce, tak řekla, ať si ho klidně nechá, že pro Tobíka má ještě jednoho doma. Jejda, to bylo štěstí a radosti. A hned jako o 180 stupňů - hahaha, hihihi, žádné stresy, smutky nic... hérečka jedna.
pak jsme ji vrzli do vany, tak dělala z pěny dorty, plavala apod.
ještě si hrála na mobilu pexeso, obrázky atd, a kolem osmé šup do hajan. Ještě 10 minut jsem slyšel, jak zpívaly holky "Šel zahradník do zahrady s motykou" - dnes se ji učili ve školce a Juli to šlo moc dobře.
5.3.2013
tak v noci se nám počurala, asi stres ze školky. Zase chvíli potrvá, než si zvykne
donesla do školky ukázat šášulu, kterého si doma slepila (včera na to dostala ve školce materiál, dělali ho, když byla nemocná)
6.3.2013
dnešní noc ok, nepočurala se.
ve školce malovali vodovkama sněženky.
7.3.2013
hmm, tak v noci se jí zase zdálo něco živého, trochu křičela ze spaní a pak se i trochu počurala.
8.3.2013
ta školka jí teď moc neprospívá. Je taková uplakaná, jako by si musela vydobývat pozornost bulením, je to docela náročné. Snažíme se ji maximálně podpořit, i když ne vždy to jde. Má takové ty svoje nálady, kdy se musí napřed vybrečet, vyvztekat pak přijde, že už je hodná.
vypadá to, že má tanec v krvi, hýbat se teda umí - večer jsme zprovoznili dědečkovy klávesy, pustili jsme si tam podkladovou hudbu a pařili jsme spolu. Juli předváděla taneční kreace, nad kterýma jsme zůstávali celkem hledět.
Co si chceme zapamatovat:
roste jako z vody, sem tam si stěžuje na bolavé nožičky (z toho jak roste)
"Víš co? Já mám nápad! Ty budeš koník a já budu kovboj, co ty na to?"
má hodně velké problémy s jídlem - rohlík jí i hodinu, nechce nic jíst, toto jí nechutná, tamto taky ne... začíná být pěkně vybíravá, mylady.
umí hrát pexeso, ale trošku "podvádí" - když ví zhruba, kde to je, ale ne přesně a netrefí se, tak se podívá hned vedle (většinou je to hledaná kartička). Když jí vezmu kartičku, u které ví, kde je druhá, tak ze začátku ječela, že je to její, ale pak si nechala vysvětlit, že to tak nefunguje. Zabral výměnný obchod - vezme si moje dvě kartičky a místo nich mi dá jeden svůj pár.
dokáže popsat příběh, pohádku
"budeme se přeperovat" (jakože prát se - Já tě přeperu - ležíme, já ji mám v náručí, válíme se jeden po druhém, a nakonec mě vždycky přepere :)
mačkání - obejme mě nebo mamku a tiskne, div nás neumačká
asi bude docela technický typ, pořád vymýšlí různé "stroječky" - např. si omotá tkaničkou tyčky od xylofonku, ty zapíchne do mezery v sedačce, potom konce zacpe tkaničky do dřevěné skládačky a táhne tou skládačkou a sleduje, co to dělá s celou "soustavou", jak se tyčky naklání, kdy dojde k odpojení z dřevěné skládačky atd. Taky s těma tyčkama "plete" - namotá si šňůrku na tyčky a jede...:)
má moc ráda, když jí čteme pohádky na dobrou noc.
"Rozkaz, šéfe"
nejoblíbenější "jídlo" - koňaková špička